SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Eddie Hazel (59.)

Afroamerický kytarista s nevídaným feelingem se narodil v newyorském Brooklynu 10. dubna 1950. Dětství strávil v Plainfieldu v New Jersey, kam se přestěhoval s matkou, která jej chtěla ochránit před zkaženým newyorským světem plným násilí a drog. Její úsilí se bohužel minulo účinkem. Právě kvůli drogové závislosti vzala slibně se rozvíjející kariéra mladíka nedlouho po jeho 20. narozeninách za své.

Setkání s Clintonem
Plainfield ale důležitou roli přece jen sehrál. Sídlila zde původně vokální kapela The Parliaments v čele s o devět let starším budoucím funkovým guru Georgem Clintonem. V roce 1967 se stal společně se svým životním kamarádem z dětství, baskytaristou Billym „Bass" Nelsonem, přes počáteční odpor matky členem formace i sedmnáctiletý Hazel. Kvůli právním potížím se jménem The Parliaments a po angažování dalších muzikantů se zrodili Funkadelic.

Třeskutých devět minut
Vrchol Hazelovy kariéry přišel hned s prvními třemi alby Funkadelic z let 1970 a 1971. Ve všech hraje hlavní roli Hazelův výrazný styl, který ovlivnil mnoho dalších kytaristů funku i rocku. Věčnou slávu na kytarovém nebi si Hazel vydobyl zejména emocionálně třeskutým devítiminutovým sólem v titulní písni alba Maggot Brain.

Úspěšný jednadvacetiletý muzikant ale přestal zvládat obrovské dávky drog, jimiž se vydatně dopoval. Nebyl ovšem v kapele jediný. Clinton dokonce začal Hazelovi i Nelsonovi zadržovat výplaty, aby vše neutratili za fet, ale marně. Nakonec, údajně kvůli finančním nesrovnalostem, oba kapelu opustili, i když Hazel poté sem tam na alba přispíval.

Prudký sešup... a konec
Pohár trpělivosti přetekl, když byl Hazel zatčen a uvězněn za napadení stevardky v letadle a za držení omamných látek. Do kapely se sice vrátil a autorsky se podílel na albu Standing On The Verge Of Getting It On (1974), to už ale byla labutí píseň. V dalších letech se stala jeho role u Funkadelic a znovuobnovených Parliament (tentokrát bez „s" na konci) druhořadou. Za svou kariéru vydal jedinou sólovou desku Game, Dames and Guitar Thangs z roku 1977, na níž beztak hrají členové Funkadelic. Další nahrávky vyšly až posmrtně.

Na sklonku života musel bojovat se zákeřnými nemocemi, například s chronickými žaludečními potížemi, způsobenými drogami a alkoholem. Zemřel 23. prosince 1992 na vnitřní krvácení a selhání jater. Na jeho pohřbu nemohlo nezaznít i jeho opus magnum v podobě Maggot Brain. Fanoušci na Hazela vzpomínají dodnes - ostatně i 20 let po smrti má profil na Facebooku.

text: Dušan Kütner