Vydáno 15.11.2014 | autor: redakce
One Republic od svého posledního koncertu v Incheba areně vydali pouze reedici své třetí řadovky Native se singlem Love Runs Out. Nebylo proto moc důvodů, proč na Ryana a spol. vyrazit po devíti měsících znovu. Stejné turné, stejný program, stejná show, stejné hity... Přesto diváci neodcházeli zklamaní.
ONE REPUBLIC
O2 arena, Praha
14.11.2014
Jihoafričtí Kongos jsou v našich končinách neznámým jménem. Bedliví pozorovatelé hitparád už ale hit Come With Me Now zaregistrovali a dobře vedí, že v Americe se z jejich mixu pop-rocku, country, reggae a bluesrocku v posledních týdnech stává fenomén a dost možná i budoucí konkurence pro Imagine Dragons nebo Mumford & Sons. Čtyřicet minut s autory hitu, kterému ke slávě pomohla i účast ve třetích Expendables, bylo plných muzikantských vyhrávek, střídání nálad a úderných refrénů, které potvrdily rostoucí tendence ve Phoenixu usídleného souboru. Chtělo by to samostatný koncert...
Jakmile se Kongos odporoučeli, pro mnohé návštěvníky nastalo nefalšované dejá vu. I v teplý listopadový večer One Republic odstartovali koncert zpoza bíle plachty a stejně jako před tři čtvrtě rokem po jejím stržení odpálili set hity Secrets a All The Right Moves. Na rozdíl od předchozího koncertu už ale výkon Ryana Teddera nebrzdil špatný zvuk a tak jediným omezením zůstaly proměnlivé kvality jeho výšek. V jednom momentu dokázal autor bezpočtu hitů vystřihnout nádhernou vokální exhibici, o dvě písničky dále už se ale trápil a musel si refrény posazovat níž.
Klíčovým momentem show, jíž i tentokrát přenášely a dobarvovaly řady obrazovek ve tvaru úlů, byl spásný nápad, kdy si poradce Adama Levina v páté řadě The Voice půjčil jednu z kamer a během Something I Need začal filmovat diváky, což prolomilo i poslední ledy.
Frontman přebíhal z jedné strany scény na druhou a ať už se jeho ruce dotýkaly akustické kytary nebo klavíru, svou stěžejní roli si viditelně užíval. Jeden hit střídal druhý a dokonce i intimnější část s Apologize a převzatými písněmi od Sama Smithe a George Ezry působila uvěřitelněji než minule, kdy se dřívější Timbalandův chráněnec do svých černých a bílých klapek během Macklemorovy Same Love trochu zamotal.
I tentokrát One Republic posbírali sympatie publika, když se na projekcích za nimi objevily záběry Prahy. Avšak vzhledem k tomu, že tato část vystoupení obvykle doprovází překrásnou baladu Come Home a skupina ji nabídla až v následující Good Life v bluegrassovějším pojetí, nabízela se otázka, zda technici za mixážními pulty náhodou nezaspali.
Velkou radost v publiku vyvolala hitovka Counting Stars, jež formaci z Colorada po vlažném přijetí předcházejících singlů v podstatě zachránila kariéru. Označení vrchol večera by si ale zasloužila spíše jímavá balada Au Revoir, která díky blikajícím mobilům a procítěnému pěveckému projevu oproti studiovému záznamu nádherně rozkvetla.
V závěrečné části si ještě skupina pojistila spokojenost fanoušků se singly I Lived, v Praze natáčeným Love Runs Out a Feel Again, během níž se pětatřicetiletý zpěvák stihl pozdravit i s protilehlou stranou haly. Po zbytečném a vůči originálu nedůstojném coveru What A Wonderful World One Republic svou show konfetami a remixem If I Lose Myself zakončili.
Koncert to sice ani tentokrát nebyl bezchybný a stále bylo znát, že oproti svým vzorům typu U2 či Coldplay má kapela určité rezervy, nicméně ve srovnání s předchozí pražskou zastávkou se Ryan Tedder a jeho parta skutečně sehráli a nabídli svým českým příznivcům přinejmenším o třídu lepší zážitek.
Setlist: Don't Look Down (Instrumental), Light It Up, Secrets, All The Right Moves, What You Wanted, Stop And Stare, Something I Need, Apologize / Stay With Me (Sam Smith cover), Budapest (George Ezra cover), Come Home, Good Life, Counting Stars, Can't Stop, Au Revoir, Feel Again, I Lived, Love Runs Out, What A Wonderful World (Louis Armstrong cover), If I Lose Myself (Alesso remix)
text: Jan Trávníček, foto: Tomáš Vlach
0,00
čtenáři
hlasuj