RECENZE: Spider-mana pronásleduje smůla, Bono a The Edge se měli muzikálu raději vyhnout

Vydáno 21.07.2011 | autor: redakce

Vlna, nebo možná už spíše tsunami, nepříznivé kritiky, která se snesla na autory hudby k muzikálu Spider-man: Turn Off the Dark, není tak úplně spravedlivá. Bono a The Edge sice zaostali za silou a nadčasovostí většiny svých alb s U2, ale i tak je jejich muzika tím zajímavějším na broadwayském zpracování příběhu o zamilovaném chlapci, jenž po pavoučím štípnutí získává nadlidské schopnosti.

RECENZE: Spider-mana pronásleduje smůla, Bono a The Edge se měli muzikálu raději vyhnout RECENZE: Spider-mana pronásleduje smůla, Bono a The Edge se měli muzikálu raději vyhnout


spiderman
SPIDER-MAN

TURN OFF THE DARK
Universal
14 trax

Deník The Guardian uvedl, že Spider-Man je ukázkový příklad toho, jak lze s neuvěřitelnou rychlostí promrhat obrovskou spoustu peněz. Sluší se dodat, že málokterý tak ostře sledovaný umělecký projekt byl pronásledovaný takovou smůlou. Extrémně náročný projekt stíhá od počátku jedna pohroma za druhou - technické poruchy, odklady premiéry, finanční problémy a úrazy herců, pokuty z důvodu porušování bezpečnosti práce... Spider-Man: Turn Off the Dark se s náklady zhruba 70 milionů dolarů stal nejdražším muzikálem v historii Broadwaye, ještě předtím, než se 14. června dočkal oficiální premiéry.

Jak je to tedy s jeho hudební stránkou? Už úvodní instrumentálka NY Debut i přes muzikálový zlom ve druhé části naznačuje, že se autoři nevymanili ze stínu U2. "Cimrmanovskou" fázi očekávání, po níž následuje fáze zklamání vyvolává následující Boy Falls From The Sky, v němž se pěvecky představuje Reeve Carney (Spider-Man). Něco jiného už je Rise Above 1, první singl a zároveň asi nejlepší kousek, pokud vám tedy nevadí, že svými emocemi a atmosférou vyvolává pocit, že zabloudil z některého z pozdějších alb U2. Také kytarovka Picture This s účastí Bona i The Edgeho dokazuje, že nejslabším článkem muzikálu hudba nebude. I když ho nezachrání.

Kdo čeká muzikálový duet, dočká se v I Just Can't Walk Away (Say It Now). Carney i Jennifer Domiano (Mary Jane Watson) jsou na tom pěvecky opravdu dobře, skladbu zdobí dechy a smyčce, ale její melodie v hlavě dlouho nezůstane. Typicky muzikálovými čísly jsou DIY World s Patrickem Pagem (Norman Osborn/Green Goblin), Pull The Trigger za podpory celé company nebo další duet No More, který sice nedosahuje kvalit I Just Can't Walk Away (Say It Now), ale na druhou stranu ukazuje, že na Broadwayi pracují skuteční hotoví zpěváci, a ne odpad z talentových soutěží.

Z muzikálového průměru, jaký představuje většina alba, ještě vyčuhuje A Freak Like Me Needs Company, trochu překvapivé a trochu hodně bláznivé elektro-disco. Zklamáním je závěrečné Turn Off The Dark se zpěvačkou T.V. Carpio (Arachne). Místo velkolepého finále při téhle uspávací melodii soundtrack opravdu zhasíná.Podle agentury Reuters potrvá celé roky, než muzikál začne generovat zisk. Ani poslech soundtracku mě nepřesvědčil, že bych měl při případné návštěvě New Yorku koupí vstupenky zmírnit hrozící ztrátu.

text: Roman Jireš
 4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít