RECENZE: Rihanna natočila nejvíc sexy album letošního roku

RIHANNA
TALK THAT TALK
Def Jam / Universal Music
11 trax / 37:29 min

Protože se Rihanna na šestém albu přímo rochní v sexuálních motivech, není na škodu přirovnat celou desku k rychlovce na čerstvě uklizených záchodcích VIP klubu, kde vám při odchodu podá poslíček naškrobený ručník a ještě na vás uznale mrkne. Všechno kolem je naleštěné, vystajlované, uběhne to hrozně rychle a přirozeně a dýchá z toho atmosféra samozřejmosti a rutinérství. A hlavně nemáte výčitky ... Ale zpátky k muzice. Vlastně, pořád mluvíme o muzice.

Přestože se nejedná o žádnou šílenou revoluci v žánru, oproti Talk That Talk je letošní Lady Gaga jen nudnou školačkou s odrostlým melírem (stačí porovnat prezentaci obalů obou desek).


Rihanna ze sebe dokázala za poslední dva roky vytvořit sexuální symbol vyvolávající pudový chtíč i romantickou zdvořilost. Umí skvěle pracovat s ženskými archetypy, a tomu podřizuje i vizuální stylizaci videoklipů. Je to přímočaré, má to jasné sdělení, lehce identifikovatelné motivy. Prostě to funguje.

Původně jednoduchá taneční věc a první singl We Found Love s klišovitým, repetitivním refrénem We found love in a hopeless place je v klipu rozpracována do punkové jízdy zasazené v (post)postmoderním městě bez pravidel, hodnot a morálky. „Beznadějné místo" tak najednou získává absolutně jiný, šedivý rozměr špinavé západní metropole, jíž dokážou dodat barvy jen sex, drogy, chlast a blikající hrací automaty. Jestli má takhle vypadat současný mainstream, tak s tímhle světem opravdu není něco v pořádku. A klobouk dolů za odvahu tohle natočit.

Svým způsobem to je paradox, protože po obsahové stránce je Talk That Talk nudnou a schematickou snůškou více či méně sexistickým popěvků naverbovaných na skvěle šlapající hudební podmaz. Je to pořád „pop", od kterého se nic nečeká. A tomu odpovídají texty. Rihanna je buď šťastně zamilovaná, nebo pořádně nadržená, nebo nešťastně zamilovaná, nebo si už konečně užila. Originální je pouze způsob, jakým to prezentuje navenek (klipy, koncerty). 

Skotský producent a DJ Calvin Harris, americký mazák Bangladesh (dělal pro Missy Elliton nebo M.I.A.) nebo DJ Luke napsali album, které by odzpíval asi tucet zpěvaček stejně a možná i lépe. Jenže hudba je až na druhém místě. Rihanna si je navíc jistá v kramflecích i mimo „tradiční" polohy – jak v tranceových tripech (např. Where Have You Been), tak hiphopových experimentech á la Missy Elliot (Cockiness).

A za (trochu účelně) vysamplované indie naděje The xx v písničce Drunk On Love by ji měla Anglie drbat za ušima. Když už nic jiného, tak díky Talk That Talk se Amerika dozví o pokladu britské alternativní hudby.

6/7



BEST TRAX: We Found Love, Roc Me Out, Farewell,
ZKUS TAKY: Calvin Harris I Created Disco, M.I.A. Maya, Beyoncé 4

Marek Pros