RECENZE: Green Day se snaží vrátit do "svých" devadesátek

GREEN DAY
¡Uno!
Supraphon
12 trax / 41:33

Ještě před vydáním své deváté řadovky ¡Uno! představili Green Day světu hned pět skladeb z nového alba, z nichž čtyřem dali také obrazovou podobu. Chtěli tak s předstihem dokázat, že jsou zase o kousek dál než na poslední desce 21st Century Breakdown. A že jejich ¡Uno! bude skutečně něco úplně jiného, bylo jasné na první poslech.

V jednoduchosti je krása a přesně tak působí i nová deska. Nedočkáme se žádných větších překvapení, složitých kompozic ani roztahaných songů dlouhých stopáží - jde především o poctivý rock'n'roll. Kapela tentokrát nevytvořila žádnou soap operu, jak jsme u nich byli zvyklí u předchozích dvou alb, ale obyčejné chytlavé písničky. Nenajdeme zde ani žádnou přebytečnou elektroniku, v dnešní rockové muzice tolik moderní. Kytary, basa a bicí, nic víc, nic míň. Na první poslech by se mohlo zdát, že se pánové z kalifornského Berkley pomocí stroje času vrátili do devadesátých let do svého zlatého období kolem průlomové nahrávky Dookie.

Jednotlivé písničky drží pospolu a všechny mají jednoduchý a velmi dobře zapamatovatelný refrén. One Love, Kill the DJ, Stay at Night a Nuclear Family byly známé ještě před vydáním, pozorní fanoušci ale znali i Carpe Diem a Let Yourself Go, které "zelenáči" hráli na koncertech. Že tihle tři umí napsat hit, který zboří hitparády, se ví už skoro dvacet let. Otázkou tak zůstává, která z dvanácti skladeb se stane tou, kterou si budou v následujících měsících fanoušci pobrukovat. Nejlépe nakročeno k tomu má asi první singl Oh Love nebo ještě zpěvnější Kill the DJ. Zdařilé jsou ale písně, které Billie Joey, Mike a Tré do rádií nevypustili, konkrétně Sweet 16 a Rusty James, a to i přesto, že se od zbytku moc neliší, což je trochu škoda. Green Day sice udrželi desku kompaktní, ale občas si ani nevšimnete, že začal nový song. Navíc na albu chybí klasická balada, které Green Day umí skvěle (vzpomeňme třeba na megahit Wake Me Up When September Ends). Deska zpomalí jen během Sweet 16, ale žádnou vyloženou uklidňovačku nečekejte.

Green Day prý mají v tuto chvíli nejplodnější období a ¡Uno! tak bude za dva měsíce následovat druhý díl ¡Dos!, z níž už pánové vypustili minutu a půl trvající ochutnávku Lazy Bones, a později ¡Tres!. Ty ale podle kapely mají být úplně odlišné. Jestli kvantita zvítězí nad kvalitou, se dozvíme už v listopadu. První část trilogie je ale více než povedená a rozhodně nečekaná.

BEST TRAX: Carpe Diem, Kill the DJ, Sweet 16
ZKUS TAKY: Foxboro Hot Tubs, The Clash, The Damned



text: Barbora Turková
6/7