RECENZE: Lucie Bílá na Modi zkrotla, pokorně kráčí k šansonu

LUCIE BÍLÁ
Modi
Supraphon
12 trax / 45:17

Celé dva roky vybíral tým kolem Lucie Bílé skladby pro její novou desku. Pečlivost, s jakou k volbě přistoupili je z desky zřejmá, stejně tak zpěvaččino osobní zaujetí, s nímž zpívá jedny z posledních textů básníka Pavla Vrby. Právě Vrbovi patří hlavní téma, kde Modi je slavný malíř Amadeo Modigliani a vypravěčkou příběhu jeho osudová modelka.

Lucie Bílá se na této nahrávce uklidnila. Z odvážně naivní Johanky z Arku se přes Carmen proměnila v Amneris. V obličeji jí přibyly vrásky, jež se promítají i do desky Modi a zdá se, že jde o jeden z posledních kroků k šansonu.

Zabývat se hodnocením Luciina zpěvu je asi tak smysluplné, jako kdyby se David Rath snažil doklepat na nebeskou bránu... Její technika je samozřejmě bezchybná, Bílá má obrovské množství hlasových poloh a je schopná je všechny vystřídat v průběhu necelé hodiny. Dokáže rockovým chraplákem zařvat ve skladbě Chyba lávky, v Ty sám sis to přál je zase mateřsky něžná, v písni Anděl Chamiel předvádí svůj naléhavý part, aby se v Namále má proměnila v melancholickou vypravěčku.

Hudebně si Bílá - zřejmě s vydatnou pomocí Jaro Slávika a Petra Maláska - vybrala dobře. Písně, které přezpívala, jí sedí a nezanechávají ráz originálu. Snad až na Ty sám sis to přál, kde se původní verze She's Out Of My Life Michaela Jacksona nedá vyhnat z hlavy.

I přes dovedný výběr skladeb zpěvačce nejvíce pasují písničky ušité přímo jí na míru. Mezi nejlepší kousky na celém albu patří dva počiny Radka Bangy alias Gipsy.cz. Zatímco úvodní Já udává tempo a vážnou náladu celé desky, rozverná Kde ty časy jsou naopak hutnou atmosféru příjemně odlehčí. O perfektní závěr se postaral Petr Malásek, jehož nenápadná klavírně-smyčcová Modi v kombinaci s emocemi prošpikovaným zpěvem Bílé přiměje posluchače k existenciálnímu zamyšlení. Naopak takřka zbytečně se vedle těchto písní jeví Namále má s charakteristicky nudným rukopisem Dalibora Cidlinského.

Modi je seriózní deska plná citů. Největší a nejvýznamnější plus za CD si in memoriam zaslouží textař Pavel Vrba, jehož básně fungují mnohem více než celá hudební stránka dohromady. Libozvučně znějící verše typu "tvůj plášť je bílý jako padlý sníh, hlavou mou se toulá s tebou nepoznaný hřích" jsou doslova geniální.

Navíc v kontextu faktu, že Vrba věnoval textování pro album Modi poslední léto svého života, dostává celá deska pachuť derniéry, takový ten třetí rozměr, kterému facebook-hantýrka říká Rest In Peace.

BEST TRAX: Já, Kde ty časy jsou, Modi
ZKUS TAKY: Hana Hegerová Mlýnské kolo v srdci mém, Lucia Šoralová & Michal Horáček - O lásce, cti a kuráži, Karel Gott - Dotek lásky {vypnoutlink:Lucie}