The Dogsbodies & The Linings: Začínající kapela musí být drzá a vlezlá

Kluci, jak vy dva jste se dali vlastně dohromady?

Petr: Tak nás seznámil náš basák Jirka, kterej se zase seznámil s Martinem, kytaristou The Linings, v práci. Oni totiž oba dělali v kině, Martin trhal lístky a dával lidem popcorn, šidil lidi na coca-cole (smích). No a seznámil se s Jirkou. Jirka zase šidil na popcornu (smích).
Wlado: No a pak jsme se s Petrem potkali na nějakým koncertě v Roxy.

Obě vaše kapely pojí spolupráce s Destroyerem z The Prostitutes. Co byste o něm řekli?
Wlado: Nám fakt hodně pomohl. Měli jsme za sebou první épéčko, který jsme natáčeli na chatě, to bylo fakt něco. První den jsme se strašně opili, další den bojovali s kabelama a tím, jak to všechno správně zapojit. Pak nás Michal Motyčka (NiceLand) seznámil s Martinem (Destroyerem). Jednou jsme se u něj sešli, on otevřel Logic a my koukali jak blázni, co s tím všechno umí.
Petr: My jsme jednou hráli jako předkapela The Prostitutes ve Strakonicích, vlastně pořádně ani nevím, jak jsme se k tomu dostali. Martin nás tam viděl, potom jsme se bavili na baru a říkal, že jsme se mu líbili. My byli samozřejmě nadšení. Domluvili jsme se, že se mu ozveme a něco vymyslíme. Ze všech možných variant nakonec vyšlo to, že jsme s ním v prosinci nahrávali EP.

Takže s ním obě kapely nahráli celé EP?
Wlado: My jsme teda skromný kluci, stačilo nám EP o dvou kouscích.
Petr: My jsme to měli takový rozfázovaný. EP jsme nahrávali u Borise Carloffa, míchal to Šmity a masteroval to Ivo Sedláček. Martin fungoval jako producent, který to celý zaštiťoval. Ukázal nám správný lidi a domluvil to s nima.
Wlado: Já si pamatuju, když jsme s ním nahrávali, tak jednou řekl třeba: "Zahrajte tohle! No a když jsme to dvakrát podle něj zahráli blbě, tak si prostě vzal kytaru a zahrál nám to tam sám. Martinovi tenkrát řekl, že hraje, jako kdyby byl v Katapultech." (smích)

Přemýšleli jste, že byste s ním nahráli i celou desku?
Petr: To byla jedna z variant, nahrát celou desku, ale nakonec jsme se dohodli na EP. Jako s producentem určitě jo, já bych se tomu nebránil. Víme ale, že toho má hodně, dost by záleželo na něm. Pokud bysme chtěli začít dělat desku, jako za prvním člověkem bych šel za ním.
Wlado: My nechceme nahrávat desku. V dnešní době podle mě nikdo nemá čas poslouchat celý desky. V tomhle jsem takovej spíš negativista. Beru to ale podle sebe. Nemám čas poslouchat celý desky, stejně tě na nich baví jen několik věcí, který jedeš dokola a zbytek skončí jako taková vata. Proto je podle mě lepší vyseknout každý rok třeba třípísňové EP. Takový plán měli třeba I Muse, alespoň to říkal Matt Bellamy v rozhovoru před několika lety. Bohužel to tak neudělali.

Celá deska zase vzbuzuje větší očekávání.
Wlado: Já tyhle důvody chápu, vím, že to má svoje pro a proti, u mě ale převládá to, že do celý desky nejít.
Petr: My bysme chtěli určitě udělat desku. Je to prostě něco, oproti EP je to level výš. Když máš desku, vidíš na ní tu práci, je to náročnější. Samozřejmě musí být dobře nahraná. Třeba The Prostitutes pomohlo, že nahrávali s Youthem. Zahráli si díky tomu v Londýně, šlo vlasně o showcase a to je skvělý. K něčemu to určitě bylo. Udělali si radost a udělali desku tak, jak chtěli. Když děláš desku v našich podmínkách, tak to děláš hlavně pro radost a doufáš, že ti to otevře dveře někam dál – producent, se kterým děláš, tě může posunout dál. To se The Prostitutes stalo a myslím, že stené to měli i A Banquet. Já bych taky rád hrál s někým renomovaným, kdo by se k nám hodil. Pro nás by asi Youth neměl smysl, asi ani Albini, stylově se k nám nehodí.
Wlado: Albini nemá smysl pro víc kapel.
Petr: Třeba Rick Rubin, to by bylo něco, ale na toho nebudem mít nikdy.
Wlado: To já bych chtěl Paula Epworhta.

Co byste řekli, že je nejtěžší pro mladou kapelu? Prachy nebo vztahy v kapele?
Wlado: Na začátku je nejtěžší úplně všechno. Začneš, děláš malý krůčky - první zkouška, první písnička, prvních pět písniček, první koncert pro deset kamarádů. Tyhle krůčky kapelu hrozně nabíjí. Pak přijde takovej mezistupeň, kdy se vlastně nic moc neděje. Uděláš dvacet koncertů po republice, hraješ za cesťák, dotuješ to a je důležitý, aby se kapela semkla. Někdo ale řekne, že chce radši bejt se svojí holkou, než hrát ve Frýdku Místku pro dvacet lidí.
Petr: Na začátku je každá věc pecka, ale později se to pomalu vyvíjí, všechno chce strašnou práci. Vždycky je důležitý, aby jednou za čas přišel nějakej highlight. Dobře odehranej koncert, koncert kam přijde hodně lidí. Musíme mít pořád cíl.
Wlado: Nejtěžší pro mladou kapelu je taky dostat vůbec prostor, zahrát si někde.

Jak se vlastně domlouvá turné kapelám, jako jste vy?
Petr: Základní pravidlo je podle mě mít tam nějakou místní kapelu. Pokud taková kapela není a o nikom nevíte, tak je to hodně o štěstí. Že si majitel klubu pustí vaše EP a řekne si, jo to je dobrý. Je špatný, že kolikrát vlastníci klubů koncerty vůbec nepromujou. To je potom těžký. Oni by přeci měli mít zájem to někam tlačit, ale kašlou na to a zůstává to na kapele. Základ je pro nás ve druhý fázi být alespoň na nule, srážet náklady. Jet jedním autem, domlouvat další koncerty, které jsou po cestě. Nejet třeba z Vimperku do Valašského Meziříčí.
Wlado: Hodně pomáhá zkušenost, jak říká Petr. Někdy v začátcích jsme měli koncert v Českých Budějovicích, zařizoval to takovej mladej klučina, kterýmu bylo asi sedmnáct. No a tenhle klučina má teď na českobudějovickém majálese vlastní stage, kde se stará o program. To mi přijde skvělý. Základem pro kapelu je taky být trochu drzej, vlezlej - prostě se nebát.
Petr: Z mojí zkušenosti vím, že je důležitý lidem volat. Když jim pošleš mail, tak si ho přečtou až za několik dní a někdy se ani nenamáhají s odpovědí. Když ti ale zvednou telefon, najednou zbystří, začnou si říkat co se děje a když už nic, alespoň nás zaregistrujou. Donutíme je k reakci. Ze začátku jsem z toho byl trochu vyplašenej, když jsem začal před dvěma lety obvolávat kluby, teď si už víc věřím, protože vím, že jim máme co nabídnout.

Jaké bylo hraní v Německu?
Petr: My jsme dělali support jedněm Britům ale museli jsme kvůli tomu zrušit jiný pražský koncert, docela důležitý. Tak jsme řekli jo, ale musíš nám naoplátku zařídit koncert venku. A ten kluk řekl jo, a udělal nám koncert v Drážďanech. V Německu to funguje úplně jinak, byli jsme tam z toho unešení.
Wlado: Jo, to si pamatuju, kluci se vrátili zrovna z drážďanskýho koncertu a potkali jsme se po jednom koncertě The Dogsbodies.Tak se ptám, jak se jim tam líbilo a oni oči navrch hlavy: "No paráda, dostali jsme tam normálně najíst!" Pamatuju si, když jsme tam hráli my v Berlíně, tak pro nás byl taky největší zážitek to, že jsme dostali kartu na jídlo a mohli se jít najíst. To se ti v Čechách prostě nestane, ne kapele jako jsme my.
Petr: Když přijedeš v Čechách do klubu, tak obvykle nikdo nic neví. Když jsme přijeli do Drážďan, tak hned za náma přišel týpek, co tu akci pořádal. Hned nám řekl časovej plán, kde budeme spát atd. Pořád jsme věděli, co se děje.
Wlado: Rada pro tuzemský kapely je odcestovat se do Německa, haha. To je skoro do titulku.
Petr: Skvěle se o nás ale postarali ve Valašským Meziříčí v M-klubu, to musím uznat.

Co váš ještě štve na domácí klubové scéně?
Wlado: Tak nás vlastně nic moc neštve.
Petr: Víme, že musíme makat, když budeme makat víc, než 90 procent kapel tady, tak se to musí projevit.
Wlado: Přesně. A štve nás asi to, že lidi už nechodí na koncerty v takovým počtu. A to ani na dýl zavedený kapely. Bylo by dobrý, kdyby dávali šanci i neznámým kapelám.
Petr. Já myslím, že se na nás dobře kouká. Lidi dneska nechodí poslouchat koncerty, choděj koukat na koncerty.

Jak byste ještě nalákali na zbytek turné?
Wlado: Na nás se teda taky hezky kouká (smích). Budeme se snažit nabídnout lidem zábavu na celý večer, afterparty a tak.
Petr: My si nemyslíme, že jsme bůhvíjak originální. Jsme si ale jistí, že jsme jedna z mála kapel, která do toho jde na stodeset procent, i když přijde málo lidí. Zakládáme si na tom, aby to ty lidi fakt bavilo a trochu I vychovávalo. Aby se dozvěděli, že hudební scéna u nás je opravdu hodně široká, není to jen o HC nebo shoegaze scéně. {vypnoutlink:wlado}

Turné The Dogsbodies & The Linings:
24.11. Lovosice (+Lus3)
28.11. Beroun
29.11. České Budějovice (+ The Brain Waves)
30.11. Tábor (+ The Brain Waves)

text: Kateřina Nováková, foto: archiv kapely The Dogsbodies a The Linings