RECENZE: Bon Jovi nadobro vypadli z rockového vlaku

BON JOVI

WHAT ABOUT NOW
Universal
12 trax / 52:06

A je to tady, radují se davy fanoušků z dvanácté řadové desky. Ale jenom do té doby, než zasunou kotouček do přehrávače a pustí play. Po silném začátku začínají rozpaky nad tím, co to vlastně hraje. Toto přece nejsou Bon Jovi, ale nějací staří písničkáři unavení z neustálého putování od táboráku k táboráku. Tentokrát to ovšem vypadá, že jim došly i špekáčky.

Kde jsou ty doby, kdy čtveřice produkovala velkolepé stadiónové halekačky s jasným tahem na branku? Zapomeňte. Je tu nový produkt se stejným jménem kopírující systém velkoobchodních řetězců, kde se na pultech nabízí výběrová šunka a přitom jde o namleté zbytky, které by snad neudělaly radost ani čtyřnohým miláčkům.

Poslední nahrávkou s alespoň malou špetkou rocku bylo album Have a Nice Day z roku 2005. Po něm už následuje nicota, která se aktuálně protáhla už na tři desky. Možná je to klasický vývoj a principál Jon to tak opravdu cítí. Blíží se důchod a je potřeba ubrat plyn, sehnat staré rohlíky a vyrazit k vodě krmit kačeny. V tom případě mu nelze nic vyčíst. Ale to pravděpodobně není tento případ.

Úvodní Because We Can se snaží ze všech sil, aby hned po prvním poslechu zalezla hluboko do mozku, aby si ji každý zpíval a měl ji rád. První takty by tomu odpovídaly, ale po chvilce se dostaneme do smyčky, ze které nelze najít cestu ven. Pro jistotu a uklidnění za ní následuje pohodová I'm With You. Pak zase s What About Now zrychlíme, ale na nějaké skotačení to stále není. Možná za to může i fakt, že John Shanks, Jon Bon Jovi a Richie Sambora jako producenti selhali - nejspíš proto, že neměli potřebný pohled zvenku. Nebo že by jedna z nejvíce vydělávajících kapel neměla peníze na dobrého producenta? Ostatně dost stál samotný obal desky, kterou jim doslova na tělo namaloval čínský výtvarník Liu Bolin.

Jon se zřejmě při skládání inspiroval i Argemou. Jejich hit Tohle je ráj slyšíme vylézat z Picture Of You. A hned na to s Amen opět snížíme tempo a tep. Neustálé střídání skladeb pomalá - rychlá je k zbláznění. Je to jako s přerušovanou souloží. Tam se ale vyvrcholení jen oddaluje, zatímco v případě novinky Bon Jovi se nedostaví vůbec.

Název alba jasně vystihuje situaci kapely. Co teď? Kam půjdeme? Vydáním této desky si nastavili jasný cíl. Táborový oheň. Tato deska bude odpovídající kulisou. Je dost možné, že další počin už ale půjde přímo do plamenů...

Karel Prchal
2/7