Roman Holý a Luboš Křivanec interview: Šumava Rocks je srdcová záležitost

Vzpomínáte si ještě na první ročník?
Luboš: Kupodivu poměrně jasně. Bylo to taky v srpnu, ale festival byl dvoudenní. My jsme tenkrát založili nadaci Human Help. Iniciátorem toho všeho byl náš kamarád, Američan Mark Shelly, který se tady s rodinou usídlil natrvalo. Měli jsme připraveno několik projektů, na které jsme sháněli podporu a peníze. Jako nejsnazší jsme viděli začít nějakým koncertem. Osobně jsem u toho nebyl, ale rozhodnutí o uspořádání padlo, myslím, u Romana na chalupě v den, kdy se Markovi narodila dcera. První ročník se konal na louce u Červených Dvorců. Původně jsme ho chtěli umístit na obrovské pole u Žichovic, pozvat ty nejznámější kapely, postavit velký pódium se super zvukem. Na tu dobu to měl být jeden z největších fesťáků. Dokonce jsme si pronajali v Žichovicích kancelář a odtud vše plánovali. Naštěstí zdravý rozum zavelel a nakonec jsme se rozhodli pro komornější verzi. I tak to ale byla slušná porce pro nezkušené pořadatele. Dopadlo to poměrně slušně, mírně jsme prodělali, ale nastartovali jsme něco, co drží 20 let.

Každému ročníku předchází focení speciálního plakátu, jehož autorem bývá Roman „Black" Černý. Jak takhle tradice začala a kdo všechno se na plakátech objevil?
Luboš: S tím přišel, myslím, sám Black. Do tý doby jsme dělali jednoduchý plakáty, který jsme kopírovali, a asi to i stačilo. První Blackův poster propagoval 6. ročník (1999) a byl na něm náš kamarád Chán, který se stal pak součástí všech následujících plakátů. Na tom prvním byl Chán s pistolí a my jsme se tenkrát dohadovali, jestli to není spíš o násilí než o pohodě a muzice, ale nakonec prošel. Vlastně i letošní verze je ostřejší než byl původní záměr. Několika focení jsem se také účastnil a i když to bylo bráno jako zábava, Black ke všemu přistupoval profesionálně. Ty fotky z toho jsou parádní.

Šumava Rocks plakáty

Co byl pro vás nejpamátnější koncert celé festivalové historie?
Luboš: J.A.R. a jejich skandální koncert na 1. ročníku. Pak taky Pražský výběr v roce 2004 – tehdy měli hrát ve večerním programu, ale před námi byli někde na Moravě, takže přesun musel být hodně hektický. My jsme program postupně upravovali, všechny kapely odehrály, ale Výběr stále nikde. Až dlouho po půlnoci přijeli úplně vystresovaní z té šílené jízdy a v tomto stavu šli hned na věc. To, co pak předvedli, bylo naprosto fantastický. K dalším vrcholům patří první festivalové vystoupení paní Hany Hegerové - krása, no a pak Monkey Business jako startovní kapela 10. ročníku - taková fronta u kasy už nikdy nebyla. A samozřejmě koncert Hirama Bullocka – ten se vymykal všemu,co jsme zde zatím měli. Určitě tam patří také světová koncertní premiéra kapely Polobozi.

Na to jsem se chtěl právě zeptat - jak vzpomínáte na bohužel již nežijícího kytaristu Hirama Bullocka, který tu hrál v roce 2003?
Luboš: To bylo něco výjimečnýho. Byl to pro nás první zahraniční host takovýho formátu. Najednou jsme museli jsme řešit jiné věci než doposud – transport kapely z Mnichova a zpět, kvalitní ubytování s přesně specifikovanou velikostí postele a jiné. Ale jinak to byl mimořádný zážitek. Hiram byl skvělý, bez jakýchkoliv móresů, stejně tak i kapela. A na ten fantastický tříhodinový koncert vzpomínám asi nejen já.

Jaké další významné a vám blízké muzikanty jste na ostrově Santos přivítali?
Luboš: Za ta léta jsme tu měli hodně významných kapel z naší scény. Osobně jsem byl rád, že mezi nimi byli taky Plastic People, Phila Shoenfelta, Fatal Shore a třeba ve své době skvělá Burma Jones.

J.A.R. hráli už na prvním ročníku v roce 1994, tehdy přivezli album Mydli-to!

S nadsázkou se dá říct, že do Sušice je to stejně daleko z Česka jako z Německa. Neuvažovali jste někdy udělat ze Šumava Rocks tak trochu festival česko-německý?
Luboš: Samozřejmě uvažovali. Je to logický krok, ale nám se to nepodařilo rozpohybovat. Je to jedna z možností, jak festival dál rozvíjet. Měli jsem v Sušici kapely z Mnichova nebo z Berlína, ale to bylo spíš na kamarádské úrovni. O nějaký kontakt nebo spolupráci s bavorskou Šumavou jsme se pokoušeli, ale vždycky to vyšumělo

Občas návštěvnost a ekonomiku festivalu ovlivnilo počasí. Neměli jste někdy chuť se na něj vykašlat?
Luboš: Já dělal 15 ročníků a za tu dobu mě to samozřejmě napadlo několikrát. Zvlášť když to děláte jako hobby. Končil jsem 15. ročníkem, který výrazně prodělal...

Jak se k Šumava Rocks staví město Sušice, podporuje vás?
Luboš: Současné vedení města bere festival jako jednu ze stěžejních kulturních akcí a snaží se tedy o adekvátní podporu. V dřevních dobách to byla akce spíš „trpěná". Radnice byla ale více či méně vždy pro.

• Vyhrajte vstupenky na Šumava Rocks 2013

Romane, na jednom ročníku jste hráli s Monkey Business koncert složený výhradně z coververzí. Zopakujete ještě někdy tuhle specialitku?
Chtěli jsme to dělat pravidelně, jednou za čas uspořádat klasickou taneční zábavu. Takovou, na které jsem vyrůstal - tedy kulturák, sokolovna, hrát bloky po pěti písničkách, pauza na pivo a hrát jen naše nejmilovanější písně. I jsme začali zkoušet, ale nápad vyšuměl, zasáhla lenora a poslední zbytky energie zpracovaly naše nově se rodící děti.

Hrál jsi na všech ročnících? S J.A.R., Monkey Business, G-Point Hunters, Audiopilote... je ještě někdo další, s kým sis tady zahrál?
Roman: Na všech ročnících jsem nehrál. Vzpomínám si ještě na Abraxas, kterým nepřijel basista a já s nimi odehrál koncert na synťák. Pak jsem zvučil a svítil Polobohy, to bylo nejvíc. Taky jsme hodně s různými kapelami jamovali, ale to už si nevzpomenu s kým.

Moderátor Zdeněk Suchý, fotograf Roman Černý... Kdo další ještě neodmyslitelně patří do historie Šumava Rocks?
Luboš: Určitě Chán z plakátu a pak hodně dalších lidí, kteří u toho jsou od začátku.
Roman: Lubík Křivanec, ten nejvíc. Jednu dobu Aňa Geislerová, která předávala často tombolu, a pro mě hlavně můj brácha Radek, jehož památce je festival věnován.

Ana Geislerová a Zdeněk Suchý při jednom ze “zlatých hřebů” – losování tomboly

Trailer k letošnímu ročníku provází remix písně J.A.R. Ty ho vidíš Otavo má, která je inspirovaná místní řekou. Je ale nějaká skladba, která vznikla přímo na Šumava Rocks nebo se k němu nějak váže?
Roman: Přímo po skončení festivalu vznikla celá řada písní, které jsme ovšem nikdy neměli odvahu prezentovat. Třeba: "Až budu jednou hrát v Glastonbury, budu těm britskejm zmrdům hrát jenom dury."

Dějiště festivalu teď prochází velkou modernizací, na co všechno se na novém Santosu můžeme těšit?
Roman: Ten prostor se tak nádherně nadejchnul, že se vám srdéčko pozastaví. Dnes trochu připomíná krumlovský park. Je tam unikátní atmosféra, když je tedy počasí, což na Šumavě není nikdy.

• Šumava Rocks slaví 20 let, blahopřát budou Mig 21, Dan Bárta i Prago Union

Kdo dělá dramaturgii a jak byste okomentovali letošní program?
Luboš: Dramaturgii dělá Roman s Honzou Šmaterou. Program je výbornej. Já osobně jsem rád, že na 20. ročníku budou místní rodáci Roman Holý a Dan Bárta. Vedle Zdeňka Suchého bude moderovat další ze Sušičáků Luděk Hrzal. Z Hentai Corporation a ze Záviše bude možná někdo lehce v šoku, Mig 21 potěší, Vladimír 518 + Orion jsou pecka, Prago Union a Never Sol moc neznám, takže jsem zvědavej, a DJ Maceo a ostatní jsou jistota super zábavy. 

Rappeři z PSH Orion a Vladimir 518 vystoupili na Šumava Rocks loni a chybět nebudou ani tentokrát.

Hirama Bullocka (mj. David Sanborn, Paul Simon, Sting), který byl hostem Šumava Rocks před deseti lety, vzpomínají v Sušici dodnes.

K zábavným momentům patří každoročně tombola – která zajímavá osoba bude letos losovat výherce?
Roman: Jednáme s Ivetou Bartošovou, ta nám připadá nesmírně zajímavá.

V čem je podle vás tenhle fesťák jedinečný?
Luboš: Je na krásném místě, udržel si charakter menší akce zaměřené na výbornou hudbu a hlavně je o setkávání.
Roman: Setkání různých kapel v zákulisí je nádherně nevyhnutelné. Je velmi intimní, pro nás je to srdcová záležitost.

Text Jarda Hudec, foto Michael Fišer, Michal Hanisch