RECENZE: De La Tierra Sepulturu nekopíruje. Vliv ale nezapře

Vydáno 16.03.2014 | autor: redakce

De La Tierra je nový pojem na metalové scéně, navíc patří do módní kategorie "superskupina". Nemá cenu malovat Copacabanu na růžovo, tři čtvrtiny sestavy jsou pro Evropany velkou neznámou. Nicméně čtvrté jméno má dostatečný lesk, aby vzbudilo zájem fanoušků i v našich zeměpisných šířkách. Kytary se totiž ujal Andreas Kisser z brazilské Sepultury.

RECENZE: De La Tierra Sepulturu nekopíruje. Vliv ale nezapře RECENZE: De La Tierra Sepulturu nekopíruje. Vliv ale nezapře

De La Tierra De La TierraDE LA TIERRA
DE LA TIERRA
Warner Music
11 trax / 39:12

Tracklist: D.L.T. - Intro, Somos Uno, Rostros, San Asesino, Detonar, Maldita Historia, Fuera, Chaman de Manaus, Reducidores de Cabezas, Corran, Cosmonauta Quechua

Tato nahrávka však stojí za pozornost nejen kvůli Kisserovi. Skupinu kromě známého kytaristy tvoří dva Argentinci - basák Sr. Flavio (Los Fabulosos Cadillacs), zpěvák a kytarista Andrés Giménez (A.N.I.M.A.L.) a za bicí usedl Američan kubánsko-kolumbijského původu Alex González z mexických Maná. Slovy klasika: "svět je malej". Pokud vás stále ještě baví porovnávat Sepulturu s Cavalerovými Soulfly, příp. Cavalera Conspiracy, máte před sebou další studijní materiál a zajímavou alternativu.

Poslední CD Sepultury je staré jen pár měsíců, další album s Kisserovým podpisem se proto může zdát jako předčasně vydané. Tím spíš, když tvorba této formace není na hony vzdálená jihoamerické legendě. Avšak rozhodně se nedá tvrdit, že by šlo o pouhý klon, verze 2.0. Kytarové intro ještě mnoho nenapoví, avšak hned Somos Uno naopak nenechá prostor fantazii, Kisserův nezaměnitelný rukopis není možné nepoznat.

Jako dobrá volba se ukazuje i zpěvák Andrés Giménez. V porovnání s Derrickem Greenem, jehož drsný řev na novince Sepultury posluchačům téměř nedá vydechnout, pracuje více s náladami jednotlivých skladeb a nabízí melodický a ne tolik "uřvaný" vokál. Což se dá říct rovněž o hudební složce, která není hnána do výrazně agresivních poloh. Pohybuje se mezi mantinely alternativního, groove, heavy a thrash metalu, snad i odkaz na nu metal lze najít. Nejvíc z řady vyčnívá závěrečná Cosmonauta Quechua, jež znázorňuje absolutní hardcorovou explozi. Při tom všem tvorba nezapře své kořeny. S trochou představivosti nebo dobré tequily může vyvolat vzpomínky na sepulturovskou klasiku Roots, jako třeba track San Asesino.

De La Tierra nezpůsobí průlom v metalu. Čtveřice nahrála poctivý a dobře znějící metal bez pokusů o delší a složitější kompozice, o hrátkách s elektronikou už vůbec nemůže být řeč. Jeden výrazný rozdíl od drtivé většiny tvorby - alespoň té, která se dostane do Evropy - tu však je. A podle úhlu pohledu je největší slabinou i trumfovým esem zároveň. Kapela se totiž rozhodla ignorovat angličtinu a vsadila na španělštinu a portugalštinu. Což může být problém z hlediska celosvětového prosazení. Jestliže se Rammstein, jejichž slávu muzikanti připomínají, mohli prosadit s němčinou, může stejný úspěch zaznamenat i tato libozvučná kombinace. Právě ta a Kisserova kytara totiž zabrání tomu, aby De La Tierra zapadli mezi nekonečný zástup smeček na metalovém nebi. Potenciál být trvalou hvězdou, nikoliv pouhou kometou, tu nepochybně je.

BEST TRAX: Somos Uno, San Asesino, Maldita Historia
ZKUS TAKY: Soulfly - Savages, Sepultura - The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart, Philip H. Anselmo & The Illegals - Walk Through Exits Only

Tomáš Rumler
5/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít