LIVE: Mika svlažil Ostravu sprchou dětské radosti

Vydáno 20.07.2015 | autor: redakce

Poslední den Colours Of Ostrava velel zapomenout na jakoukoli melancholii. Alternativními vrcholy posledního festivalového dne budiž éterické představení Lenky Dusilové a mexické kytarové duo Rodrigo y Gabriela, které se dokonce objevilo na hlavním pódiu. Zbytek interpretů bez zatížení mysli vyzýval k bezstarostnému tanci na frekvenci indie a tanečního popu. Hlavní hvězdou byl Mika.

LIVE: Mika svlažil Ostravu sprchou dětské radosti LIVE: Mika svlažil Ostravu sprchou dětské radosti

report01Mika v Ostravě rozdával radost a postaral se o ideální tečku letošních Colours

COLOURS OF OSTRAVA
Areál Dolní oblasti Vítkovice, Ostrava
19. 7. 2015

JESTLI JE TOHLE KONEC SVĚTA, JE ČAS NA PARTY

Závěr Colours, to je posledních pár let prostor pro dobré hochy u klavíru. Mika, britský hitmaker libanonského původu, na svůj příjezd do České republiky čekal osm let od úspěchu prvotiny Life In Cartoon Motion. Halový koncert ohlášený před pěti lety v Praze se totiž zrušil. Na svou dlouho očekávánou českou premiéru se tedy Mika vybavil překvapivě dlouhými proslovy v češtině (nápověda do sluchátek?) a balíčkem těch největších - převážně starších - hitů. Skalním fanouškům mohly v setlistu právem chybět novinky z aktuální desky No Place In Heaven, v jejímž stylu Mika vystavěl cartoonově vyhlížející pódium. Pro většinové publikum byl ale setlist stojící na hitech z první desky a singlech alb následujících ideální volbou.

Svou dětskou spontánností a srdečností si musel zpěvák získat snad každého. Bez ohledu na to, že za dva týdny slaví třicáté druhé narozeniny a obléká se jako britský gentleman, se usmívá a poskakuje po pódiu s výrazem prvňáčka, který zrovna dostal veliké barevné lízatko. Zatímco na nahrávkách se nebojí intimních, smutných zpovědí, naživo ukazuje převážně svou radostnou stránku. A že má radosti na rozdávání!

Takhle zachytil Miku náš redaktor Dan Maršalík:



Před písní Big Girl You Are Beautiful se pomodlil k bohu, ať stojí při všech hladových hubených lidech, jakým je i on sám, a ke skladbě Elle M'a Dit, kterou si neodpustil zazpívat ve francouzské verzi, si jakoby kouzlem načasoval osvěžující lehký déšť. Mikova košile rázem promokla na kůži, což ho nezastavilo v klouzání se po pódiu, válení sudů, půjčení si deštníku z publika nebo chytání posílaných mýdlových bublin. Pěvecky navíc nepochybil ani v extrémně vysokých polohách a stíhal u toho koketovat s kapelou, kroutit boky a bavit publikum.

Mužská verze štěněte zlatého retrívra – i tak by se dal popsat Mika, který svým milým a muzikantsky precizním popem ideálně zakončil perfektní festival.

report03

report04

INDIE NENÍ MRTVÝ A OPERA TAKY NE

Už předtím za českou hudební špičku tančili a hráli tradičně kvalitní Tata Bojs i debutující klubovky jako Holden Caulfield. Je radost pozorovat české kapely s ambicemi hrát na mezinárodní úrovni. O ambicích se dá mluvit i ve spojení s mladou britskou skupinou The Mispers. Na to, že se pojmenovali podle slangového označení pro pohřešované osoby, působí jako parta hodných děcek hrajících podezřele dospělé písničky. Noví Imagine Dragons se v nich nepochybně rodí, a pokud si toho všimnou i rádia, nedopadne to pro posluchače hitparád vůbec zle.

holdenrepCo činí Colours of Ostrava tak atraktivní akcí, je kromě rostoucího dechberoucího rezavějícího areálu doslova dýchatelná umělecká atmosféra. Historie ocelového města se nově prolíná s moderní architekturou, kavárnami, dětskými koutky i přehlídkou designu. Místo v hornickém městě si tak člověk snadno připadá jak ve čtvrti západní evropské metropole. Trendy se v Dolních Vítkovicích ale navíc míchají s ostravskou srdečností. To když vás průvodce vysoké pece ve výtahu obšťastní moudrem: "Kdo na ten zvonec zazvoní, bude žít až do smrti," nebo se uprostřed přeháňky nacpaní v pivním stanu stanete svědkem improvizovaného operního představení. Při večerní krátké bouřce zničehonic do rytmu kapek mlátících o plachtu na stůl vyskočil mladík a profesionálně vystřihl minimálně tři operní čísla včetně O sole mio. Sklidil mohutný aplaus a svůj výstup vysvětlil pouhým: "Já trpim velkou předvádivostí." I to je prostě Ostrava.

Zlata Holušová, ředitelka a hlavní dramaturgyně, má s festivalem stále větší plány a očividně se ho snaží rozšířit i o zahraniční publikum. Zatím se jí to daří. Uvidíme, čím nás ochromí příští rok - třeba třetí velkokapacitní stageí? Zájem o Colours Of Ostrava totiž nezadržitelně roste a areál železáren (bohužel) není nafukovací.

text: Alena Bílková, foto: Jan Kuča

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít