LIVE: M. Ward v Praze při sportovním rybolovu kapry nechytil

VÁCLAV HAVELKA III. + M. WARD
Basement, Praha
9. 9. 2015

Americký skladatel a zpěvák už se pohybuje na hudební scéně přes patnáct let, do Prahy se však dostal až nyní. A jak sám prohlásil, je trochu škoda, že mu to k nám trvalo tak dlouho. Své fanoušky potěšil hodinovým setem, který se k památným večerům nezapíše, na druhou stranu Matthew odvedl kvalitní výkon, kdy vynikaly zejména jeho hráčské dovednosti na kytaru.

• Na co se těšit v září: 15 tipů iREPORT.cz
  
  

Ještě před tím, než se svou ohranou kytarou Gibson J-45 nastoupil na pódium, trochu neobvykle, v akustickém setu vystoupil Václav Havelka III. Neobvykle proto, jelikož v poslední době jsme měli možnost Havelku potkávat na koncertech spíše v doprovodu Martina Tvrdého a se svou kapelou Please The Trees má těsně před vydáním očekávané novinky Carp. Přestože je ústřední postavou kapely a hudební nápady vycházejí ve většině právě z jeho mysli, spoluhráči dodávají skladbám potřebné pozadí. Dobře tak může vyniknout špinavost nahrávek stojící v opozici zpěvákovu kvílení (bez negativní konotace).

Návnada byla nahozena, avšak ryba se chytne až po zapojení všech elementů. S jednou kytarou kapříky pouze nalákáte. M. Ward si bohužel pro svou ukázku také nepřipravil kompletní výbavu, a přestože techniku odvedl na jedničku, jednalo se více o ukázku sportovního rybolovu než dravou jízdu ze středu Amazonie, kterou kdysi předváděl na televizních obrazovkách Jakub z klanu Vágnerů.

Zpěvák přehrál skladby napříč svou diskografií, pozastavil se zejména u ukázek ze své poslední desky A Wasteland Companion, u níž si však ani nemohl vzpomenout na rok vydání. Skladby skvěle kombinoval a country střídal folk, jemný gospel blues. Ukázka amerických tradic i sympatického přístupu k písničkářství. Občas ale bohužel scházelo show nějaké osvěžení, zapojení dalších nástrojů, popřípadě výraznější změna tempa či hodnotnější mluvené vstupy. Ward kromě zpěvu využil mikrofon pouze na několikeré poděkování a strohé představení písní.

Hodina plynula a tak nějak utekla v příjemné atmosféře, kdy se však nic zvláštního nestalo a z lehce nadstandardní laťky žádná ze skladeb neodbočila. Nejvýraznější se pak stejně ukázala ve výsledku přídavková Helicopter. Při ní se za zákulisí usmíval i samotný Havelka, jehož zpěv v refrénu Ward kolikrát připomínal. Za cenu 200 Kč v příjemném prostředí zaplněného Basementu se jednalo o hezky strávený večer, s příští návštěvou by ale mohl M. Ward přivézt více entuziasmu.

text: Ondřej Bambas, fotografie je pouze ilustrační