dEUS zahráli v Abatonu

Vydáno 12.10.2008 | autor: redakce

V pondělí 6. října vystoupili v pražském Abatonu belgičtí dEUS, kteří jedou tour ke novému albu Vantage Point. Přečtěte si postřehy z tohoto večera od Tomáše Pokorného.

dEUS zahráli v Abatonu dEUS zahráli v Abatonu

DEUS

8.10. ABATON, PRAHA

Některé věci se nemění, ale měly by.

dEUS jsou doma v Belgii za hvězdy první kategorie, prodávají desky po desetitisících, vystupují v obrovských sálech. U nás jim však opět musel stačit "jen" slušně zaplněný prostor Abaton, kde koncert proběhl bez větší pozornosti médií. Jako by se již dlouho dopředu počítalo s tím, že od minula nových fanoušků příliš nepřibude a ti věrní dorazí tak jako tak.

 


Začátek patřil skladbám When She Comes Down a Oh Your God. Obě pocházejí z rozporuplné poslední desky Vantage Point, jejíž obsah mě tady (jak se v dalších fázích koncertu opakovaně potvrdilo) překvapivě bavil, ba co víc, považuji ho za to nejlepší, co jsme z repertoáru dEUS měli možnost tento večer slyšet. Zřejmě to bylo způsobeno tím, že naživo vynikne mnohem víc bohaté vrstvení zvuků, kterého je tato pětice schopna. Jako třetí přišla na řadu částečně akustická hitovka Instant Street. Ta probudila k životu silně zastoupené belgické fanoušky. Následovala o něco rychlejší píseň Slow, u níž jsme bohužel museli oželet zpěv Karin Dreijer Anderson z formace The Knife.

 

V následujících chvílích pro mne bohužel začínaly jednotlivé skladby pomalu ale jistě splývat v jednu. Stále jsem se bavil, kapela podávala výborný výkon, nechybovala, diváky dokázala rozhýbat, jenže koncert se nikam nevyvíjel a nenabízel nic nového. A nebýt výrazných skladeb jako Architect nebo Suds & Soda, možná by se dostavila i nuda. Nebylo to způsobeno tím, že by do svého vystoupení kapela nedala vše. Může za to spíš struktura jednotlivých skladeb. dEUS mají spoustu hitů, rychlých i pomalých, jenže poměrně často se v nich opakují stejné motivy. A poněvadž za poslední roky docela vyměkli, byl tento problém tentokrát patrný více než kdy předtím. Koncert jasně ukázal, že smysluplně zaplnit téměř dvouhodinový setlist opravdu není snadné.

text Tomáš Pokorný foto archiv

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím