JAKÝ BYL ROCK FOR PEOPLE

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

S mírným spožděním vám přinášíme reportážní ohlédnutí za festivalem ROCK FOR PEOPLE v Českém Brodě (3.-5.7.) Hrálo se na čtyřech pódiích a hudební nabídka byla i letos vpravdě rozmanitá.


Jako už tradičně se o prvním červencovém víkendu v Českém Brodě konal jeden z největších českých hudebních festivalů Rock for People. Letos se uskutečnil jeho desátý ročník. Hrálo se na čtyřech podiích a nabídka byla i letos tak rozmanitá, že se návštěvník musel často rozhodovat, kterou z právě hrajících kapel si vybere, která by mohla jeho vkusu více lahodit. Pro ty, kteří měli po čase muziky dost a chtěli si od ní na chvíli odpočinout, bylo navíc v areálu připraveno mnoho míst k odreagování. Například Gambrinus městečko zábavy se stolními a vodním fotbálkem, internet a game zone pro počítačové nadšence, Durex love zone hádejte pro koho či kino s hudebními dokumenty. Bylo to mnohdy nelehké rozhodování, kam své kroky a pozornost nasměrovat.


Horkýže Slíže

Stadion stage, jak bylo nazváno jedno z pódií, patřilo v sobotu odpoledne například britským punkerům Vibrators a UK Subs či slovenské kapele Horkýže Slíže, která se u nás na jaře představila na několika koncertech jako host skupiny Divokej Bill. S pražskými Southpaw si na pódiu zahrál i baskytarista Šmity z Roe Deer a v novém, festivalově laděném „Toi Toi Songu“ se zaskvěl zpěvák a basák Looky z Letů Mimo. Zmíněná písnička se objeví na třetím albu Southpaw „Boys Make Noise“, kterého bychom se měli dočkat už v srpnu. Část koncertu Southpaw, i po nich hrající Kryštof bylo možno vidět večer v Noci s Andělem.


Hooverphonic

Skupina Kryštof, jež mimochodem letos vystoupí už jen na jediném hudebním festivalu (bude jím Benátská noc na Malé skále), předvedla svoji typickou pódiovou show, ale na některých členech kapely bylo bohužel vidět, že je koncert zas až tak moc nebaví. Vrcholem večera na tomto podiu bylo vystoupení belgických Hooverphonic - kapely hrající alternativní pop s nezaměnitelnou potemnělou atmosférou, jíž prosvítá líbezný vokál půvabné Geike Arnaert, zatímco sousednímu Centrum.cz stage v tu dobu vládli britští Fun-Da-Mental. Jejich koncert byl plný politické agitace proti USA, jíž na konci završil zcela nahý zpěvák teatrálním zapálením americké vlajky.


Fun-Da-Mental

Druhý den festivalu byl věnován tuzemským i zahraničním punk-rockovým souborům Airbags, Selfish, Spermbirds, Donots a Clou. Brzy odpoledne byl k vidění a slyšení také herec a písničkář Jiří Schmitzer, jež se svými svéráznými texty i hláškami v průběhu vystoupení postaral o skvělou zábavu opalujících se návštěvníků. Skvělý výkon předvedli i polští Hey, jež vystupovali na Rock for People už potřetí za sebou. Svým osobitým rockem skvěle připravili diváky na pardubickou úderku Vypsaná fixa, která rozpohybovala snad všechny, kteří se na ní přišli podívat a po nich vystoupila festivalová jistota, ze sousedních Úval dorazivší Divokej Bill. Jejich koncert byl očekáván s velkým napětím a těšil se vskutku obrovské návštěvnosti, protože - jak bylo předem avizováno - jednu písničku si s kapelou zazpívala česká SuperStar Aneta Langerová. Její zpěv však (ne její vinou) nebyl ve skladbě „Malování“ skoro slyšet, ale to - řekněme si upřímně – nebylo zas až tak důležité. Mnohem podstatnější byl fakt, že ji lidé i zde přijali vstřícně a s nadšením. Anetina domovská kapela SPB, ovšem bez hlavní zpěvačky, mimochodem vystoupila na festivalu také, na tzv. Gambrinus Talent stage. O té se ale nic pozitivního napsat nedá. Její postarší členové předvedli jakýsi klávesový popík typický pro osmdesátá léta silně připomínající produkci Michala Davida.

K vrcholům nedělního večera patřila vystoupení Čechomoru, houpavého Švihadla či hospodsky veselých Tří Sester.


Švihadlo

Ani poslední den nebyla o kvalitní produkci nouze. Čerství vítězové soutěže Coca-Cola PopStar, ústecká skupina UDG, předvedli skočný pop-rock a charismatický bubeník Jugi na velkém pódiu zase řádil. Skvělou show se prezentovali slovinští Elvis Jackson, jež do publika pouštěli mýdlové bublinky, nafukovací balónky (luftbalons) a rozmotané toaleťáky. Mezi lahůdky patřila i dívčí kapela Värtinä, halící finské lidovky do rockového šatu, a španělští Ska-P, kteří svým úderným energickým skáčkem nakopli k tanci všechny, jimž na sklonku třídenního maratónu ještě zbyly síly.


Elvis Jackson

Pořadatelé festivalu letos na rozdíl od minulých let vsadili na strategii, kdy kromě komplexního zastoupení domácí scény pozvali několik méně známých zahraničních jmen namísto jedné velké a drahé hvězdy. Vyplatilo se to, a zástupci Ameba Production se mohli radovat ze šestnástitisícové návštěvnosti. K tomu přispělo i počasí. První den odpoledne se sice přes areál přehnal pořádný déšť, ale další dva dny už tak zářilo slunce, že musela areálem projíždět cisterna s vodou, aby návštěvníky osvěžila.


Värtinä

Letošní ročník potvrdil, že se za deset let existence z Rock for People právem stala kultovní akce, jež k pohodě hojného počtu návštěvníků nepotřebuje extrémně slavná jména. RFP se na rozdíl od loňského prodělku opravdu povedl, takže zbývá jen dodat: nashle za rok v Českém Brodě.

Petra Tůmová a Ondřej Těšínský, foto Michal Hrabovský

www.rockforpeople.cz

Další fotky na http://www.xichty.cz/www/article.asp?id=477
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím