Recenze alb: Tara Fuki a Květy

Vydáno 22.10.2010 | autor: redakce

Alternativní kapely Tara Fuki a Květy vydaly nová alba, která se dostala i do hledáčku našich recenzentů. Jaký je jejich verdikt? Čtěte dále...

Recenze alb: Tara Fuki a Květy Recenze alb: Tara Fuki a Květy

TARA FUKI
SENS
Indies Scope
10 trax / 51:45 min


Jemné předivo violoncell.


Tara Fuki s albem Sens ohlašují již deset let své existence. To, že patří k nejoriginálnějším uskupením na naší scéně, není třeba připomínat. V této souvislosti není na škodu zmínit, že duo jako první tuzemská kapela před třemi lety vystoupilo v Seville na hudebním veletrhu WOMEX.
Album Sens je v pořadí čtvrté a obsahuje deset skladeb, u nichž převažuje intimní a do sebe ponořená nálada. Zpěvačka a hráčka na violoncello Dorota Barová (vystupuje též s uskupeními Vertigo Quintet a Kuzmich Orchestra) z velké části vytvořila i texty, celému albu vládne polština. Hlasy obou violoncellistek (druhou členkou je Andrea Konstankiewicz-Nazir, dříve známá z mezinárodně-brněnských formací Boo a Rale) se skvěle doplňují, dovedou rovněž hybně rozehrát motivy a na albu je zachycena i úchvatná improvizace, jež je pro tvorbu Tara Fuki typická. Je slyšet, že Tara Fuki umějí své hudební kouzlení rozvíjet a nemusejí se bát, že se jim nedostává nových nápadů a inspirací.
Martina Jarošová
6/7


 
KVĚTY
JABLKO JEJÍHO PEŘÍ 
Indies Scope
15 trax / 51:42 min


Líp už to nejde.


Květům právě před rokem vyšlo Myjau, a to i na vinylu, na kterémžto médiu kapela nedávno začala nabízet i singl Dokud běžíš / Dopis španělské princezně. Než přijde na řadu další nová deska, je tu o tři písně (Je sychravý říjen, Ostatní stromy a Úřad) doplněná remasterovaná reedice alba, které k Martinovi E. Kyšperskému a jeho spoluhráčům poprvé strhlo větší pozornost. Jablko jejího peří je z roku 2004, kdy Květy vedle Kyšperského rozvíjel už i bubeník a vládce dalších nástrojů Aleš Pilgr (dnešní baskytarista Ondřej Čech a houslista Albert Novák ještě členy této brněnské skupiny nebyli).
Co vyčnívá? Třeba celkem populární Pasáček ovcí, Dorotou Barovou krásně zpívaná Kytka či originálně poetický Půllitr a sklínka. Trio přidaných věcí ničím nepřekvapí, pokud tedy nepatříte mezi ty, kdo považují psací stroj v hudbě za originální nápad. Vždyť stačí vybavit si padesát let starý Koncert pro psací stroj a orchestr Jaromíra Vomáčky. Na závěr troufalý vzkaz čtenářům a čtenářkám iREPORTU: Pokud jste se Květům z různých důvodů dosud vyhýbali, už to, prosím, nedělejte.
Jan Jaroš
7/7


0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím