THE FRAMES
6. 12. DIVADLO ARCHA, PRAHA
The Frames zapomněli stárnout.
Archa se stala jediným místem ve střední Evropě, které je součástí turné oslavující dvacetiny
The Frames! Přeplněný sál po osmé hodině jako první uvítal severoirský
Duke Special se svými klávesami. Mistr romanticky zádumčivých songů publikum naladil a rozezpíval, vzduchem se nesly i pecky jako
Last Night I Nearly Died (But I Woke Up Just in Time) či
Diggin' My Early Grave. Nalíčeného dredaře, který podal skvělý výkon i přes svoji přiznanou kocovinovou indispozici, vystřídal po chvíli
Petr Nikl a spol.
Sdružení
Sváteční pop předvedlo zábavnou show napříč žánry, muzikálně střídající čistý melodický zpěv s metalovým řvaním. To ostatně poněkud připomíná i styl netrpělivě očekávaných
The Frames. Oba předskokani vytvořili v prostoru divadla jistou milou intimní atmosféru, teprve
The Frames ale dostali návštěvníky do transu. To, co se dělo po Hansardově uvítání roztomile lámanou češtinou, nelze nazvat jinak než proudem plným energie a lásky k muzice. Pánové se do toho opřeli, jako by jim znovu bylo nějakých dvacet, jejich projev rozhodně neměl nic společného s možnou únavou čtyřicátníků. Přes nostalgickou píseň
Headlong či
Seven Day Mile se přesunuli k rockovějším vypalovačkám, neustále však s úsměvem a procítěností.
The Frames bavili publikum nejen svým upřímným projevem, Glen Hansard vyprávěl vtipné filozofické storky a všichni členové kapely si sami koncert viditelně užívali. To se samozřejmě pozitivně odrazilo i na jejich výkonu, který dokázal skvěle pokrýt pro tuto irskou kapelu tak typický široký náladový rozsah, ačkoliv se vlivem ozvučení v drsnějších pasážích poněkud ztrácel zpěv. Zazněly vousaté klasiky jako Lay Me Down, dojemná Star Star či bilancující Dissapointed, místo mezi nástroji dostala i pověstná Hansardova děravá kytara. Colm Mac Con Iomaire se postaral o již neodmyslitelný houslový doprovod a baskytarista Joe Doyle českému publiku zazpíval i novinku You Can't Hide Your Love, napsanou v průběhu turné.
Namačkaní fanoušci se pak nechali unášet poctivou porcí emocí, se kterými tihle hoši umí pracovat doopravdy znamenitě. Když se okolo jedenácté večerní The Frames poprvé loučili, byli okamžitě vytleskáni zpět na pódium, kde si od nich nabuzení posluchači vydupali dalších sedm kousků. I ty byly podány s neuvěřitelnou energií, která proměnila celý večer v doopravdy příjemný zážitek.
7/7
text Eva Došková, foto Vojta Florian
Fotoreport z koncertu najdete ZDE.