LIVE: Vilém Čok slavil padesátku nejen Živou vodou

foto Josef LoudaVILÉM ČOK & BYPASS
7. 9. 2011, Retro Music Hall, Praha

Celý večer se nesl ve znamení řízné muziky v duchu Čokova hesla "Když do pekla, tak s kytarou na krku..." Potetovaný oslavenec rozjařenému publiku průběžně představil své přátele a kmotry alba Báru Basikovou, Kamila Střihavku, Petra Koláře, Martina Poštu, Václava Noida Bártu a Michala Pavlíčka.

V příjemně zaplněném prostoru vinohradského Retra, kam dorazilo několik stovek Vilémových přátel, známých, kolegů z branže i fanoušků z ulice, se mohutně pilo už hodinu před začátkem programu. Mnozí z přítomných navíc v rukách drželi lahve s více či méně kvalitním alkoholem jako dar pro hvězdu večera. Jeho hudební část odstartovalo skupina Jagabab, která zaujala víc břišní tanečnicí a exotickými nástroji než produkcí kombinující rock a středověkou muziku.

Poté už dorazil do tmavé kůže oblečený Čok, se stříbrnými sluchátky na uších, a doprovázen Bypassem, tedy kapelou ve složení Pavel Marcel (kytara), Milan Libich (basa) a Honza Podzimek (bicí). Hned na úvod zazněla Dokonalá žena, první píseň z novinky, a podle zvuku bylo jasné, že nás čeká večer s ostrým rockovým zvukem a vývěsním štítem s nápisem chlast, sex a rock´n´roll.

foto Tereza LewinskáPřímočará muzika přinesla přímočarou zábavu, při níž spokojeně se šklebící Vilda Čok, s dobrou výslovností vycepovanou stovkami hodin na prknech různých muzikálů, odhulákal texty vypalovaček jako Bílej sex, Kebule, Holky rohypnolky, Delirium Tremens nebo cover písně známé od Petra Spáleného Plakalo bejby. S mnohými, jako třeba Sentimentální, mu ochotně pomohl dav pod pódiem. Zazněl i politicky zabarvený song Nepotrestaný. "Původně to byl text jen o komunistech, ale pak jsem si řekl, že ho překopu, aby byl o politicích, kteří mě okrádají v těchto dnech," nechal se před časem slyšet autor songu.

Svoji produkci oslavenec prokládal uváděním hostů, kteří přicházeli s gratulacemi a vlastní interpretace skladeb známých v podání bývalého člena Zikkuratu, Pražského výběru či Nové růže. Jako první dorazila Bára Basiková a skladbou Ó hory, Ó hory připomněla repertoár Stromboli. Druhý z hostů Petr Kolář zazpíval novinku Řekni dítě chlebu stop a Michal Pošta přispěl k oslavám svoji verzí Živé vody. V té chvíli už bylo jasné, že skladby a zejména Čokolovy texty jsou nejlépe poslouchatelné v jeho vlastním podání, kdy mu posluchač vzhledem k jeho šaškovství leccos odpustí.

foto Tereza LewinskáJedním z vrcholů narozeninové party byl společný zpěv hlavního aktéra s Kamilem Střihavkou a Noidem Bártou, kteří pobavili publikum peckou Mrkev nesmí zemřít!. Poslední z hostů Michal Pavlíček zahrál podle očekávání Čokův majstrštyk z Pražského výběru Na václavským Václaváku.

Recenzi alba Živá voda si přečtete ZDE.

Každý z hostů poté album pokřtil svým vybraným nápojem. Na cédéčko tak postupně nalili víno, vodku, pivo, absint a Basiková přispěla energetickým nápojem. "Jediné, co má smysl, je pořád to hrnout," halekal z pódia šílený Vilibald a rozhodil do publika několik žertovných kondomů. Jeden si připevnil na čepici a v téhle atmosféře šlo jen těžko nepodlehnout jeho nakažlivému bláznovskému veselí. 

text Roman Jireš