LIVE: Ben Frost zahalen v elektrizující bouři

BEN FROST
MeetFactory, Praha
23. 5. 2014

Po letním pracovním týdnu přišla ledová sprcha. Co sprcha, bouře! Změna počasí a tlaku způsobila v klubu za tratí pěkně dusné klima, takže mlhovače, kterými si Frost dopomáhá k vytvoření atmosféry, vzduch občasně trochu pročistily. Ostatně mlha byla tím jediným, co doplňovalo tři druhy vesměs bezbarvých světel ve vizuální složce show. A je to trochu škoda, protože k dílu A U R O R A by se projekce hodily.

Na druhou stranu stejně šlo zejména o hudební peklo, na nějž se všichni v sále těšili. Jelikož se už před nějakou dobou objevil na internetu leak nové nahrávky (oficiálně vycházející až příští týden), mnozí už věděli, co očekávat. Navíc se o několik dojmů z předcházejících německých koncertů podělil jeden z organizátorů v dalším vtipném článku doplňujícího celou sérii "Jsme závislí na Frostovi. Díky, že je vám to jedno". Tohle není jediný koncert, který se nezaplatí (přestože na českou zastávku přišlo více lidí než v Německu), i tak si podobné akce zaslouží větší pozornost. Možná zvuková aparatura nemá špičkové parametry, prostory byste taky našli v jiných městech kouzelnější a tuzemští návštěvníci nevytváří to nejlepší publikum na světě, ale někdo se postaral o to, že zrovna TENHLE člověk vystoupí u nás! Než ale podvacáté plakat nad rozlitým mlékem, naposledy poděkujme za uspořádání koncertu a stručně si popišme, o co šlo tentokrát.

Narozdíl od minulého vystoupení s Benem nepřijel bubeník Thor Harris. Jako doprovod obstarávající zejména rytmickou složku s ním na současném turné jedou tedy jen Shahzad Ismaily a Greg Fox. Z nového zvuku, který po celou hodinu naplňoval sál MeetFactory, ubylo kytar, od post-rocku se posunul více k čistější eletronice, a oproti studiovým verzím navíc posilnil zemitý podklad. Kovové bicí hrály někdy prim, někdy je zase Ben svými hluky potopil a místo otupělého kývání do rytmu nechal posluchače vnímat bílé světlo. Sledovat celé dění bylo kvůli ostrým světelným změnám a častému využívání stroboskopů dost náročné. Znepříjemnit vjemy ale mohl být záměr, protože ani mistrovi do kuchyně není příliš vidět, takže nedokážete potvrdit autentičnost tvořených zvuků a vše zůstává vyřčeno abstraktně.

Ze všech hudebních složek, v nichž se objevovaly i takové motivy, kdy jste si nebyli jisti, zda neslyšíte pouze venku projíždějící vlak, hlasitého fanouška z první řady nebo zda se nespustilo poplašné zařízení, nejvíce stejně rozsekal současný Benův opus Nolan. Většinu možná nejvíce potěšil přídavek Theory Of Machines, který bohužel skončil Benovým razantním zavřením svého Maca o něco dříve, ale nejmelodičtější věc A U R O R Y ukázala přednosti, s kterými má umělec možnost posunout svou hudbu ještě do dalších sfér. Třeba i na taneční parket.

Hlavní je, že dojmy si odnášeli návštěvníci pozitivní. Vše nemuselo vyjít podle plánu, mohly se objevit nějaké chyby a nedostatky, ale i ty patří k tomu, aby se vytvořilo jedno unikátní vystoupení. To vám ani ten nejlepší publicista (já to nejsem) nepřenese. Snad se tedy do třetice zadaří a všichni (včetně iniciátorů) budou mít z Bena Frosta v Praze radost.

text: Ondřej Bambas, foto: Anna Červinková