LIVE: Čerství držitelé Mercury Prize v Praze - špinavost pouličního umění

Young Fathers

STRUNY PODZIMU: SPOTLIGHT – YOUNG FATHERS + TAYLOR MCFERRIN A DALŠÍ
Roxy, Praha
12.11.2014

Struny podzimu ukázaly svůj nejsilnější ročník, glosoval pro iDnes Ondřej Bezr. Vystoupení, která byla z valné většiny plně obsazena, symbolicky ukončila klubová noc. Tedy prostředí a žánry, které se do pravého světa Strun nedostanou, nicméně ukazují, kam až se dá postupným odbouráváním hranic proniknout. O to se snaží i samotný festival, jak ukázal v letošním ročníku, kdy se vzdaluje formě klasické a tradiční hudby, přesto stále zůstává s žánrem spjat.

Nelze říci, že se všichni návštěvníci, kteří dost často odpovídali více vzezření návštěvníka oněch klasických a jazzových koncertů než večírků v rytmech alternativní hudby, s programem večera ztotožnili a užívali si jej. To ovšem neznamená, že by postrádal kvalitu.

• FOTOREPORT: Young Fathers i Taylor McFerrin dokázali rozeznít podzim i beze strun

Jakási odtažitost byla viditelná už při prvním vystoupení Katt s Da Fake Pandou, kteří do stále prořídlejšího publika valili zvláštní mix varhanních broken beatů - chvíli jak v kostele, chvílemi nejrozjetější ranní hodina v Crossu. Lákat stydlivé přihlížející blíže k sobě musela i Xenia Rubinos. Ve společnosti bubeníka předvedla živelnou show, která nepostrádala ani neočekávaná reversní finále v několika písních, stejně jako tanečky na podpatkách, kterými si pomáhala Xenia ke zpěvu a hře na klávesy. Pokud se vám líbí poslední deska Neneh Cherry a jste fanoušky St. Vincent, Rubinos si vám pravděpodobně také získá.

Young Fathers

Young Fathers

Law byla se svou performance více než dobrým úvodem pro Young Fathers, což dokázalo o několik minut později i její hostování v písních britského tria. Bohužel podobně jako nedávno při českém dni oslav narozenin Roxy nedokázal v zadním chill outu zpěvák J utišit přítomné k absolutnímu tichu, ani zpěvačka nedokázala bez mikrofonu uzpívat jednu svou skladbu pro více jak prvních pět řad.

Naopak Young Fathers měli ovládání hlasitosti otočené až příliš doprava. Jinak měl jejich set přesně takovou energii, jakou byste očekávali. Pokud došlo po získání Mercury Prize k diskusi, zda vítězství skupinu nějak změní, po tomto koncertě lze téměř jasně říci, že nikoliv. Jejich vystoupení vychází z bezprostředního a odevzdaného přístupu, kdy ještě více vyniká schopnost ořezat sdělení až na holou podstatu s minimem kudrlinek okolo. V jejich přednesu je cítit špinavost pouličního umění, nervní slam, které se už z principu budou jakémukoliv establishmentu vyhýbat. Přestože je u trojice cítit určitá stylizace a póza, působí věrněji než hypnotizující zlostné pohledy jejich kolegyně Law. Po pětačtyřicetiminutové show byl konec všem vybouřeným emocím a necelá polovina odešla. Nic víc nepotřebovala. Kdo ale zůstal, mohl se pobavit u electro hip hopového setu Taylora McFerrina.

Tylor McFerrin

Zpočátku se zdálo, že mu neustálé spojování s postavou slavného otce opravdu může být na obtíž. Na druhou stranu: proč by se měl stydět za své jméno? Navíc po několika skladbách ukázal kromě pěveckých schopností i ty beatboxerské, které právě často připomněly Bobbyho. Generační rozdíl ale ukázal, jaké jsou na tuto disciplínu různé pohledy a přesně tak se to snažil prezentovat i Taylor. Když své vystoupení zakončil trojicí skladeb, v nichž zarapoval, zahrál remix Radiohead i opětovně předvedl beatboxový freestyle. Nic se s ničím nevylučuje.

• Mercury Prize vyhráli Young Fathers

Klubová noc Strun podzimu byla příjemným večerem. Otázkou zůstává, komu přesně byla určena, jelikož složení obecenstva, kam patřila i řada hostů organizátorů, zcela nekorespondovalo s rázem akce. Na výsledek to však závažnější dopad nemělo, akce by se tak dala ať už dramaturgické nebo kvalitativní stránce zařadit po bok příbuzných eventů z produkce lidí z Radia 1 a Radia Wave.

text: Ondřej Bambas, foto: Čestmír Jíra