Koncem roku 2008 vyšly na labelu Bigg Boss 2 zásadní desky tuzemské hip-hopové scény. Ambiciózní
DJ Wich s albem Golden Touch a
Orion a
James Cole s Orikoulí. Po dlouhé době tak vyšla kvalitní česká hudba, za což patří labelu Bigg Boss palec nahoru. Přestože je šance potkat mě na hip-hopovém mejdanu asi tak stejně velká, jako najít v mé sbírce více než 1 metalové cd, o své účasti na křtu Orikoule jsem nepochyboval. Ta deska je totiž vážně dobrá a zejména díky
Romanovi Holému a jeho company (
Oto Klempíř,
Matěj Ruppert) má žánrový přesah. Přislíbená účast hostů na „Retro“ křtu tak pro mě byla dostatečným důvodem mé prezence.
Plno jsem čekal, vyprodáno nikoliv. Stejně tak jsem neměl iluze o věkové kategorii návštěvníků, množství evidentně nezletilých mě přesto zaskočilo. A věci se děly i uvnitř. Napečení puberťáci tagující propiskami na zdi Retra, nedýchatelno a upoceno mě přivádělo k myšlence, jestli jsem přece jen neměl zůstat doma. V 11 na stage konečně nastoupil support.
Vladimír518 a
Hugo Toxxx ve společném setu nažhavili rýmůchtivé publikum na maximum. Zejména z
Vladimíra sršela jistota a nadhled. Chvílemi mi přišlo, jako by podiu battloval otec se synem.
Po krátké pauze nastoupili
Vorel a
James Cole. Jejich adorace publikem byla místy nekritická. Došlo na celou Orikouli. I přes místy vážně mizerný zvuk se lidi báječně bavili a odfrázovali s Orikoulí všechny její zásadní skladby.
Rumba kouli si jako na desce zazpíval
David Čokoláda, parodického
Šviháka lázeňského na živo převedl
Oto Klempíř.
Coleovi to i přes občasné intonační úlety překvapivě dobře zpívalo a hvězdná pěchota
Romana Holého v čele s vynikajícím
Matějem Ruppertem ve finále předvedla jam, ve kterém došlo na rap, funky i disco. Tenhle křest měl prostě koule.
Hodnocení: 6/7
text Filip Macháček foto archiv