Čokovoko interview: Sem tam nám někdo napíše, ať se jdeme zabít

Pro někoho jste "bizar", co připadá na české hudební scéně bizarní vám?
Adéla: Pro mě je bizar vyprodaný koncert Michala Davida, to, že Daniel Landa přezpíval texty Karla Kryla, že se Maxim Turbulenc ještě nerozpadli, že Kabáti vyhrávají žebříčky popularity, Chinaski celkově… No a my jsme asi bizar pro fanoušky předešlého.
Zuzka: Každý dělá, co je v jeho možnostech. A ani slovo bizarní nepovažuju za až tak pejorativní.

Na hatery se vás ptají snad v každém rozhovoru, co nejhloupějšího jste si o sobě kdy přečetly?
A: Nejde zapomenout na komentáře pana Jana Sekery, které jsou archivovány zde. Sem tam nám někdo napíše, ať se jdeme zabít, nebo že jsme hnusné jak chlupatá prdel. Ale spíš než hloupé jsou ty názory netolerantní.
Z: Někdy přijdou jen krátké, ale účinné maily jako "Blejt!", nebo "Běžte se zabít, nebo radši pečte doma buchty, vy vyfetovaný nuly!"

S Periodou jste posunuly hranici svých textů asi nejdál. Je něco, do čeho byste ale nešly?
A: Snažíme se vyhýbat politice. Já bych v písni nikdy nechtěla vzdychat.
Z: Já se snažím už vyhýbat humoru, ale nevím, čím ho nahradit.

Máte venku čerstvý klip k téhle písni, koho jste obsadily do hlavní role?
A: Tanečníkem je náš kamarád Vladimír "Kiva" Novotný.

Využíváte své textařské schopnosti i jinde než v Čokovoko?
A: Ne, Lucii Bílé ani Heidi Janků písně nepíšeme.
Z: To je tajné.

Stojíte za hudbou Hudby, nebo na to máte lidi?
A: Hudbu nám tvoří Tomáš Kelar, kterému vždy řekneme svou představu. Samply sháněla Zuzka.

Tomáš Kelar je členem kapely Midi Lidi, pro ty jste připravily video v rámci cen Apollo. Co říkáte na jejich vítěze - Bonuse?
A: Slyšela jsem jen asi tři a podruhé si je nepustila.
Z: Obdivuju, že má tolik názorů. Já jsem ze sebe zklamaná, že mám málo názorů.

Nechcete to na příští desce zkusit víc na vážno, třeba právě jako Bonus?
A: Já si vážím humoru a nadsázky jako prostředku vyrovnání se s tématy, které by jinak tak humorné nebyly. Takže za mě ne.
Z: No, chtěla bych trochu vykořenit nějaké věci, za které se stydím. Klidně ať nám ubyde fanoušků do šesti let. A zrát by to mohlo tak nějak přirozeně. Vtipné by to mělo být pořád, ale dejme tomu autentičtější by to být celé mohlo. Nevím, jak to vyjádřit bez toho, aby to neznělo trapně jak od Paola Coelha.

Nevadí vám humbuk kolem vás? Poznávají vás v Brně na ulici?
A: Ja se na ulici na lidi nedívám.
Z: Já zas nikam moc nechodím.

Máte náladu být vtipné i poté, co slezete z pódia?
A: Utíkáme, jak to jde.
Z: No, je to složité. Ne vždy je nálada. Ale někdy tancujeme.

Kde vybíráte oblečení na koncerty?
A: Kupujeme, co ve výprodejích nikdo nechce.
Z: Já občas stříhám obaly na polštáře.

Přesunete se v létě z klubové scény na tu festivalovou?
A: Je to nevyhnutelné. Alespoň se opálíme.
Z: Já se neopaluju. Co dělat u moře, když je možnost někde se tlačit s lidmi? Odpověď je jasná.



Text: Kateřina Nováková