LIVE: Jason Mraz medově tokal poprvé i v Praze

JASON MRAZ & NOEL "TOCA" RIVERA

Mraz se na podiu objevil v módně roztrhaných džínách, obyčejném triku a s šátkem na čele. Kromě jména i svým vzezřením působil jako typický Čech. Image rekreačního horolezce nabourala jen přemíra citu v jeho medovém projevu, láska je totiž ústředním motivem téměř všech jeho písniček. To je podobné jako u britské zpěvačky a kapely Sade, která letos také v Praze poprvé vystupovala. Zatímco skladby Sade mají styl a navodí pocit luxusu, Jasonova tvorba je plná hravosti. I když je mu už čtyřiatřicet, stále je to kluk - zdravý kluk, který neustále myslí na holky.

Mrazův zpěv je hodně sladký, ale to je alfou a omegou jeho úspěchu. Ostatně proto na něj chodí zástupy holek a i pražský koncert byl dávno vyprodaný. A živě zněl zpívající kytarista stejně jako na deskách. Naštěstí Američan poměrně často vtipně reagoval na publikum, a tak sílící patos vždy rozmělnil. Když mu například přistálo na pódiu tričko (už několikátý dárek během večera), Mraz zaimprovizoval a vzniklou situaci zakomponoval do textu písně, kterou právě začínal.

Hlavní hvězdu po celý večer doprovázel perkusionista Noel "Toca" Rivera. Ten Jasonovi pomáhal také v některých refrénech. Souhra jejich hlasů je až výjimečná. Jasonův výběr spoluhráče nebyl vůbec špatným tahem. Z Noela po celou dobu vyzařovala dobrá nálada, ale to se není čemu divit. Rodák ze San Diega je jako každý Kaliforňan ovlivněn tím, čemu se říká "prozac weather".

Mraz během dvou hodin hrál skladby napříč všemi třemi deskami, a kupodivu neupřednostňoval tracky z veleúspěšné už tři roky staré We Sing. We Dance. We Steal Things. I když je pravda, že právě singly Lucky a I´m Yours měly největší ohlas. Palác Akropolis je odzpíval jako jeden muž. Při Lucky Mraz z obecenstva náhodně vytáhl dívku (jež přijela z Polska a nápadně připomínala Avril Lavigne), která poměrně dobře odzpívala part zpěvačky Colbie Caillat. Šťastná fanynka zpěvákův výběr ocenila tím, že mu na památku věnovala svou kšiltovku. Velmi vřelého přijetí se dostalo také starší písní Life is Wonderful.

I když Jason Mraz je popový písničkář, jenž občas nakoukne do reggae, do rocku, do funku, úternímu večeru by prospělo, kdyby hrál o trochu více rychlejších skladeb ze svého repertoáru. Koncepce koncertu mohla chvílemi trochu nudit. Škoda, že nedošlo třeba na svižnou Butterfly. Každopádně, kdo má rád Mrazovu poetiku a má podobně romantickou duši, nemohl z žižkovského klubu odcházet nespokojený.

text: Daniel Maršalík, foto: Lukáš Kadeřábek