Vydáno 27.02.2017 | autor: redakce
Festival dubových, jazzových a kdovíjakých dalších zvuků v klubu Roxy proběhl v sobotu 25. února, když ho navečer obsadila americká kapela Thievery Corporation. Nádech Jamajky či Brazílie, jež k těmto rytmům patří, také nechyběl. Pojďme si zkusit říct, co šťastlivec, na nějž zbyly vstupenky, viděl a slyšel.
Thievery Corporation roztančili Roxy v duchu jamajských rytmů. Foto: Peter Fulop / Fource Entertainment
Večer otvíral DJ Tetro, jehož set jsme slyšeli jen z fronty na šatnu. Celé to muselo být z nějakých důvodů posunuté, protože hlavní program startoval již od osmé večerní, což, jak jistě víte, není úplně zvykem.
Thievery Corporation: Downtempoví aktivisté
Thievery Corporation oslavili minulý rok dvacet let existence. V letošním roce vydali své desáté dlouhohrající album The Temple of I & I, k němuž se váže jejich právě probíhající koncertní šňůra. Album bylo nahráno na Jamajce, což může být odpovědí na otázku, proč novější věci znějí trošku jinak než předchozí tvorba.
Set odstartovala kapela pěkně zhurta a tempo jim vydrželo po několika písních spočítaných na prstech jedné ruky. Skladby z první části byly vesměs starší a publikum je rozhodně chtělo slyšet. Zlom však přišel při letošních novinkách. Zvuk tohoto úseku se proměnil a svou šťávu si držel především díky kytaristovi Robu Meyersovi, jehož precizní umění si zaslouží velký potlesk. Veselý perkusionista vypadal, že se jako jediný ze zúčastněných těší tím, když může uspokojovat hladové uši fanoušků. Dvojice DJs spolu s baskytaristou se však čas od času tvářila poněkud nezúčastněně, jak kdyby je to vlastně ani nebavilo.
vložte odkaz, text nemažte
Prvky reggae přináší rapeři a raperky, např. Racquel Jones, půvabná jamajská rodačka, která se do rapu umí opravdu opřít. Páni rappeři se zahanbit nenechají a zejména ve skladbě Fight To Survive nám předvedli, kde má nová deska svůj silný bod. Tuto skladbu jsme spolu se staršími kousky slyšeli v závěru setu, který byl, jak jsme již naznačili, ve svém středu slabší. Fanoušci v Roxy však dostali, co chtěli, a skladby, jako je The Richest Man in Babylon či Lebanese Blonde, jíž bylo možné slyšet i ve snímku Garden State (2004).
S úsměvem ve tváři tančil snad každý a soudíme tedy, že své návštěvy nikdo nelituje. Nelitujeme ani my, ale mrzí nás, že síla začátku opadla a na její znovuzrození bylo třeba chvilku čekat. Osvětlení bylo spíše jednodušší, takže tanec a sledování perkusionisty či kytaristy bylo často tou pravou volbou.
Koho z vás zajímá, jak se jmenuje nástroj, na nějž hraje Rob Meyers například v blondýně, je to sitár. Oblíbený je především v severní Indii. Není zač.
text: Daniel Kopecký, foto: Peter Fulop / Fource Entertainment
Témata: Thievery Corporation, Roxy, koncerty
3,50
čtenáři
hlasuj
