Jak oddělit pracovní stres od volného času v digitálním světě

Proč neustálé přepínání pozornosti tolik vyčerpává

Zkuste si vybavit svůj běžný den. Během několika minut odpovídáte kolegům na chatu, kontrolujete sociální sítě a do toho plánujete rodinný víkend. Tento multitasking zní jako maximální efektivita. Opak je většinou pravdou. Odborníci na psychologii i obyčejný selský rozum se shodují, že každé vyrušení stojí naši mysl cennou energii. Znovu se plně soustředit na původní úkol trvá mnohem déle, než si vůbec uvědomujeme. Proto na konci dne často cítíme naprostou únavu, i když jsme vlastně jen seděli u stolu v kanceláři. Rozhodování mezi tím, zda zprávu ignorovat, nebo na ni hned reagovat, vytváří obrovský neviditelný tlak. Pokud chceme tento nekonečný kolotoč zpomalit, dává smysl začít u těch nejdrobnějších, každodenních zvyků. Malé změny mohou přinést výrazné výsledky.

Oddělte si osobní a pracovní komunikaci

Tady dělá většina lidí tu úplně největší chybu. Mají všechno na jednom místě. Pokud vám do stejné schránky chodí rodinné fotky, letenky na dovolenou i urgentní požadavky od šéfa, nikdy si pořádně neodpočinete. Tohle zbytečné smíchání světů vede k tomu, že i naprosto obyčejné e-mail přihlášení ve volném čase může okamžitě znamenat zkaženou náladu. Najednou totiž vidíte ten varovný červený vykřičník u zprávy z práce a stres je rázem zpět.

A co s tím vlastně dělat? Zkuste poměrně jednoduchý, ale velmi funkční postup:

• Vyhraďte si různé aplikace nebo účty pro naprosto odlišné účely. Pracovní komunikace by měla mít svůj vlastní prostor.

• Vypněte si pracovní notifikace ideálně už po šesté hodině večer. Zeměkoule se kvůli tomu opravdu točit nepřestane.

• Rozhodněte se předem, jaké typy zpráv snesou odklad až do dalšího pracovního dne.

Pro někoho je ideálním řešením používat úplně jiný webový prohlížeč pro volný čas a pro práci. Když totiž večer pracovní kanály zavřete, zmizí z očí i z vaší mysli. To vám dá svobodu myslet na něco jiného.

Vytvořte si zóny bez obrazovek

Tohle zní možná jako trochu ohrané pravidlo. Je to ale nesmírně účinné. Jde o vědomé rozhodnutí, kde a kdy do telefonu prostě koukat nebudete. Například ložnice by měla být ideálně místem výhradně pro spánek a odpočinek, nikoliv pro dohánění e-mailových restů z kanceláře. Když si ráno hned po probuzení neotevřete zprávy, váš den začne s úplně jinou energií. Získáte tak prostor se pořádně nadechnout.

Rozdíl může vypadat třeba takto:

• Ráno s telefonem v ruce: Okamžitý stres hned po otevření očí. Hned víte, co všechno v práci hoří a kdo co potřebuje. Vnitřní tlak okamžitě stoupá.

• Ráno bez telefonu v posteli: Máte čas na klidnou kávu. Promyslíte si den podle sebe, podle svých cílů, ne podle požadavků ostatních lidí.

Není vůbec potřeba zavádět žádná drastická pravidla a stávat se digitálním poustevníkem. Jde spíše o to nastavit si zdravé hranice. Stačí třeba jen dvacet minut ráno a dvacet minut večer, kdy necháte veškerou elektroniku ležet v jiné místnosti. I taková drobná změna může pomoct vytvořit klidnější začátek a konec dne.

Digitální hygiena není luxus, ale nutnost

Často se tváříme, že mírný stres ze zapípání telefonu k dnešní moderní době prostě neodmyslitelně patří. Nemusí to tak být. Náš osobní čas a naše pozornost jsou cenné. Každé zbytečné pípnutí a každá reklamní notifikace se snaží ukrojit malý kousek vašeho soukromí. A vy máte právo říct ne. Nenechte svůj vlastní telefon, aby za vás určoval, kdy se budete stresovat a kdy máte pracovat. Stačí převzít zpět trochu kontroly, smazat pár zbytečných aplikací, které jen berou čas, a ztišit to, co zrovna nepotřebujete k běžnému životu. Jakmile si skutečně uvědomíte, že nemusíte být dostupní každou vteřinu dne pro každého, získáte více času pro věci a lidi, které vás opravdu baví.

PR