Meat Loaf: Dr. House + Mr. Rock

Vydáno 01.07.2011 | autor: redakce

Meat Loaf je hodně zvláštní chlápek. Zpěvák, který se narodil jako Marvin Lee Aday před 64 lety v Dallasu, osciluje mezi rolemi divokého muzikanta a skurilní karikatury rockera. Trilogie alb Bat Out Of Hell představuje jeho rockerskou a temnou tvář, jindy je ale spíš komickou figurkou.

Meat Loaf: Dr. House + Mr. Rock Meat Loaf: Dr. House + Mr. Rock

meat loafphoto_hang cool5_300cmyk

Co mají společného Spice Girls, Brad Pitt, Edward Norton, Jack Black a Mike Myers? Meat Loafa. Pan Aday se už spoustu let kromě nahrávání desek věnuje účinkování ve filmech, kde mívá často role podivných figurek. K vidění byl třeba jako Robert „Bob“ Paulson ve Fight Clubu, řidič autobusu ve filmu Spice World nebo ve filmu Tenacious D in The Pick of Destiny, kde si zahrál otce Jacka Blacka, který nenávidí rock.

Natočil víc filmů než nahrál desek, ale proslavila ho právě muzika, hlavně trilogie Bat Out Of Hell. Než se dal na sólovou dráhu, byl obsazen do několika nastudování muzikálu Vlasy a jeho vysoký hlas zaujal i hudební firmy – pro Motown nahrál se soulovou zpěvačkou jménem Shaun Murphy alias Stoney album nazvané Stoney & Meat Loaf. Na jeho obalu se usmívají dva hippíci a je až zarážející, jak moc mladý Meat Load vypadá jako Jack Black.

OSOBNÍ KRACHY I VELKÝ NÁVRAT
K rocku se přesunul už zmíněným albem Bat Out Of Hell (1977), které zaznamenalo obrovský úspěch a stalo se 5. nejprodávanější deskou všech dob. Při následných koncertech se ale začal sypat. Kromě alkoholu do sebe hrnul spousty kokainu, psychicky se zhroutil a pokusil se spáchat sebevraždu skokem z římsy výškové budovy. Během natáčení další desky Bad For Good ztratil hlas, ale žádná tělesná příčina se nenašla: lékaři se shodli, že problém je psychický. Poté, co se trochu vzpamatoval, následovala řada dalších nahrávacích frekvencí a ne zcela hladce probíhajících turné. Po rozchodu se svými manažery byl nucen vyhlásit osobní bankrot, což se mu později přihodilo ještě jednou, po vydání neúspěšné desky Blind Before I Stop. Meat Loaf je ale chlápek, který se nevzdává: se stejnou vervou, s jakou odehrál půl prvního turné se zlomenou nohou, začal budovat kariéru znovu, od koncertů v hospodách se dostal do klubů, hal a později znovu i na stadiony a v roce 1993 se mu povedl jeden z největších comebacků rockové historie s albem Bat Out Of Hell II – pilotní singl, slaďák pro nenáročné Id Do Anything For Love (But I Wont Do That), se stal megahitem.

photo_hang cool2_300cmykOd té doby už k žádnému dramatickému propadu nedošlo, odhlédneme-li od několika soudních sporů s dlouholetým spolupracovníkem Jimem Steinmanem, autorem velké části jeho skladeb, a řady zdravotních problémů se srdcem a hlasivkami. Jeden dramatický propad zažilo jeho soukromé letadlo, které před čtyřmi leta nouzově přistálo kvůli technické poruše, ale pasažéři vyvázli v pořádku.

Prodeje Meat Loafových desek sice pomalu klesají a loňské album není trhák, ale houževnatému Američanovi se pořád daří nějak fungovat i přes to, že už cítí, že je trochu z jiné doby, než někteří jeho příznivci. Jeho prvoplánovou hudbu můžete nenávidět, ale ta houževnatost budí respekt.

VÁŽNÝ VTIPÁLEK
Se zajímavou urputností bere cokoli strašně vážně, i legraci. Když se porozhlédnete po webu, najdete promo videa k novému albu Hang Cool Teddy Bear, kde sice jako by vtipkuje, ale z celé věci čiší nezpochybnitelný styl v duchu „Jsem! Ikona! Rockové! Hudby! Bacha na mě! Smějte se, jen když já řeknu!“

Podobně působí i při interview. Telefonický rozhovor s REPORTEM, který se odehrál před rokem, bral jako něco, co musí fungovat do posledního puntíčku podle něj. Mluvil nesmírně pomalu, s důrazem (spíš dvěma důrazy) na každou slabiku a za vyhrazených 25 minut zodpověděl dohromady asi pět otázek. „Špatně ti rozumím, můžete dát telefon dál od diktafonu?“ – „Jistě (šoupu s přístroji). Je to lepší?“ – „Jo, ale... je m-o-ž-n-é p-o-l-o-ž-i-t o-t-á-z-k-u a p-a-k t-e-p-r-v-e p-ř-e-p-n-o-u-t na hlasitý příposlech?“ Souhlasím, co mi taky zbývá, a po chvíli laborování se tedy můžu zeptat na novinky.

Jaký máte z desky Hang Cool Teddy Bear pocit?
Nechci tvrdit, že je to moje nejlepší deska, to říká každý, ale pro mě je rozhodně nejdůležitější. Mám k ní silný osobní vztah. A proč je moje nejdůležitější? Protože poprvé jsem nebyl pod tlakem. Nikdo mi neříkal, dokdy ji musíme vydat, a nenutil mě, abych dal materiál z ruky dřív, než jsem se na to cítil. A producent Rob Cavallo je právem považován za nejlepšího na světě. Prohlásil: „Neděláme rock’n’rollovou desku, ale desku Meat Loafa.“ Měl spoustu nápadů, jak leccos vylepšit – nápadů, na jaké bych sám nepřišel.

photo_hang cool3_300cmykNI ZISK, NI SLÁVU

Na albu se objevil nečekaně také Hugh Laurie, známý jako herec ze seriálu Dr. House.
Hosty jsem si vybíral na základě toho, zda můžou pomoci albu, ne kvůli velkým jménům. Nikdy bych nepracoval s někým jen proto, že je slavný. V minulosti to tak bylo s Jackem Blackem – ne kvůli jeho slávě, ale tomu, jak zpívá. Chci, aby mě hosté vhodně doplňovali. Hugh Laurie byl někdo, s kým se mi skvěle pracovalo, je hrozně velkorysý a fajn.

Podle všeho používáte hodně internet. Máte účet na Twitteru, váš kanál na YouTube má hodně odběratelů...
Internet je pro hudbu velmi špatná věc, a to kvůli tomu, jak na něm lidi kradou. Pro mě je kradení hudby úplně stejné, jako kdyby někdo ukradl pohovku z obchodu. Na internetu panuje postoj, že každý má nárok si vzít, co se mu líbí, ale pro mě to je krádež. Utrácím spoustu peněz za to, aby mohly moje desky vzniknout, a pak si je někdo jen tak vezme?! Má internet i kladné stránky? V jistém smyslu ano, člověk se dostane do styku s větším množstvím hudby, než bylo možné dřív. A pokud je někdo kreativní, má možnost zpřístupnit svoji tvorbu širšímu okruhu lidí. Twitter jsem si zařídil proto, že jsem chtěl být zábavný (směje se), tak jsem na něj začal psát legrační věci (další smích). Kanál na YouTube není moje práce, to nesleduju.

Proslavila vás hlavně hudba, ale točíte i spoustu filmů. Jaké jsou podle vás rozdíly mezi filmovým a hudebním průmyslem?
Byl jsem nejdřív herec – zprvu ve filmu, pak v divadlech – a až potom přišla hudba. Natočil jsem 51 filmů, většinu z nich asi nikdy neuvidíte. Jaký je mezi tím rozdíl? Mno, pro mě je to dost podobné, k filmům i albům přistupuju obvykle stejně, hlídám všechno od začátku. A proto je pro mě tak důležitá moje poslední deska, její poselství je: můžeš si vysnít cokoli, můžeš být, čímkoli chceš.



text: Jana Kománková, foto: archiv
 

 

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Bratři Ebenové v lomu Velká Amerika
zavřít