RECENZE: Plexis to vohulili a natočili své nejtvrdší album

Vydáno 07.07.2011 | autor: redakce

Jak Plexis řekli, tak udělali. Natočili v rámci své tvorby tvrdé a melodické album. Rozčepýřená barevná hlava "starýho strejdy" Petra "Sida" Hoška patří k letním hudebním akcím stejně jako festivalový párek, pivo v kelímku a fronty před dámskými toaletami. Letos na festivalech se svými kumpány kytaristou Dušanem Léblem a bubeníkem Martinem Švecem nabídnou i nové písně. Nenechte si je ujít!

RECENZE: Plexis to vohulili a natočili své nejtvrdší album RECENZE: Plexis to vohulili a natočili své nejtvrdší album

vohul_to
PLEXIS

VOHUL TO!
Papagájův hlasatel Records
13 trax


Když Petr "Sid" Hošek začal před časem rozhlašovat, že jeho Plexis pracují na svém nejtvrdším a nejmelodičtějším albu, myslel jsem si cosi o tom, že už zbývá jenom klišovité prohlášení, že to bude "nejlepší album v historii kapely, za kterým si její členové plně stojí". Jenže, ona je to nakonec pravda. Vohul to! je opravdu punkrockově tvrdé a melodické a přes drobné výhrady výrazově nejcelistvější a zároveň hudebně nejpestřejší nahrávka v sedmadvacetileté historii Plexis.

"Sid" Hošek se tentokrát ve většině písní vytáhl i jako textař, protože většina songů upřímně odpovídá pocitům čtyřiačtyřicetiletého chlapa, který má nárok na trochu rezignace a sebekritiky. Plexis nikdy nebyli žádní revoluční bouřliváci a blíže než k anarchistickým manifestům měli ke sklenici piva a legráckám. Proto rozumím skladbám, jakými jsou alkoholická halekačka Blues starýho strejdy nebo Krize s trefnými slovy "Dívat se do zrcadla bolí, když už ti bylo čtyřicet..."

Od úvodní pecky Slepý náboje s textem "Já už od tohoto světa nic nečekám" sehraná trojice nabízí spíše rezignaci než vzdor ("Já už na to seru, stejně si nevyberu" - Mezi cvoky) a ve skladbě Síla v srdci, v jejichž refrénu slyším slovenské Desmod, si dokonce povzdechne "Nikdo si s nás nikdy nic nedělal".

 Punková revolta s výjimkou náznaku v Kyselině ("Kašlem na všechny z hůry, nechcem jim být po vůli.") tedy schází, zato po hudební stránce v rámci žánru lahodí uším přesné bicí Martina Švece i vynalézavá kytara Dušana Lébla. Závěr alba sice nabízí nepříliš podařenou legrácku Zkažený zuby a čím delší, tím trapnější chrochtání, ale tahle nahrávka si naopak za energii a nadhled zaslouží uznalý potlesk.

text: Roman Jireš 

5/7 

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Monkey Business v lomu Velká Amerika
zavřít