Hudební kritika Mehldaua pasovala mezi nejvyhledávanější mladé jazzové klavíristy současnosti. A to přesto, že charismatický jazzman, který za sebou má úspěšné sólové nahrávky či alba s vlastním triem, se nebojí výletů do jiných hudebních oblastí (jazzové coververze The Beatles, Burta Bacharacha nebo Radiohead). A kdyby jen to! Letos kromě triového alba House on Hill vydal i společné nahrávky s pěvkyní Renée Flemingovou (Love Sublime) či společné album s kytarovým mágem Patem Methenym (viz recenze v REPORTU 11/06). Jeho hudba se krom jiného objevila i ve filmu Wima Wenderse Million Dollar Hotel.
Mehldaův koncert je už v předstihu přirovnáván k vystoupením Oscara Petersona nebo Keitha Jarretta. Co do nasazení, energie i notné dávky neotřelého a průkopnického přístupu k jazzové hudbě. Klišé? Ale kdepak... Co jiného než smlouva s respektovaným vydavatelstvím Nonesuch Records, zaměřeným na originály, by měla dokázat Mahldauovy přednosti. A to nepočítáme kvanta recenzí, které se rozplývají jak nad nahrávkami, tak živými vystoupeními tohoto jazzmana.
Svou fascinaci jazzem sám
Mehldau vysvětluje takto:
„Jazz čerpá ze dvou zdrojů, přičemž je oba zároveň přesahuje, totiž z hudby s převážně folklórními kořeny, která má původ v Africe a mezi africkými otroky v Americe, a ze současnějšího vývojového stadia západní hudby v nejširším slova smyslu, z toho, čemu říkáme vážná hudba. Potom je tu také to, že muzikanti v jazzu improvizují. Improvizace přitom existuje v řadě hudebních oblastí čerpajících z folklóru, jenže jazz nalezl způsob, jak do svého folklórního základu zabudovat onen přísný dialektický řád typický pro tradici situovanou dále na západ. Myslím tím kupříkladu odkaz dvanáctitónové funkční harmonie, a to od Bacha dál. Právě tohle dědictví mě fascinuje.“
Brad Mehldau - sólový koncert,
5. listopadu 2006, 19.30 hod.,
Praha, Rudolfium, Dvořákova síň.
www.strunypodzimu.cz
BRAD MEHLDAU JIŽ TUTO NEDĚLI
