RETRO: Trutnov Open Air 1997 v zajetí Faith No More

Vydáno 14.08.2013 | autor: redakce

Tři dny jsme mohli po libosti svobodně opíjet, válet se v prachu či na trávě (a nemýt se potom), nechat se tetovat a skákat bungee jumping a hlavně demonstrovat příslušnost ke smečce každoročně se scházející na našem největším festivalu pod širým nebem. Letos přišlo 20 000 lidí, hrálo devětašedesát kapel a účinkujících, moderoval osvědčený Zdeněk Suchý a vše bylo věnováno Chartě 77 a památce Petra Nováka.

RETRO: Trutnov Open Air 1997 v zajetí Faith No More RETRO: Trutnov Open Air 1997 v zajetí Faith No More

Faith No More-022TRUTNOV OPEN AIR
Na bojišti, Trutnov
22. - 24. 8. 1997

Jestliže nám vloni bylo dopřáno užit si bahníčka po kolena, letos jsme se mohli modlit za kapku deště, protože nesnesitelné horko provázelo, kromě malé spršky o sobotním ránu, celé tři dny. "Výkop" obstaral ten z odvážlivců, který kolem druhé hodiny odpolední spáchal první střemhlavý skok na pružném laně. Třicet minut nato spustila DRAČÍ ULIČKA a začátek byl zpečetěn. Tu ovšem společně s LÍNOU KŮŽÍ STRANGE PEOPLE, kteří navozovali pochmurnou, na úvod velmi neveselou atmosféru. Většina posluchačstva se zvedla až při nástupu CHINASKI a pod vlivem produkce, jí zjevně dobře známé, divočela. A není se co divit, hudba i vystupování kapely působí velmi příjemně. Ráda mám i PAVLA DOBEŠE, který si získá přízeň všude, kam přijede, ačkoliv z jeho ostravštiny nerozumíte ani slova.

Mezi účinkující, kteří svůj set věnovali zesnulému Petru Novákovi, patřil také jeho vrstevník VLADIMÍR MIŠÍK & ETC..., ani je však neminulo zkracování v důsledku dodržení časového harmonogramu. Uvolnili tudíž místo ILONĚ CSÁKOVÉ. Ta doma sice zanechala bezpohlavní pink písničky a s rockovým bandem za zády spustila syrový bigbít, ovšem velká část obecenstva ještě nevydýchala její růžovou zradu vůči rocku, a tak dobře mířené kelímky často dosáhly svůj cíl. Přestože Ilona statečně dozpívala a dokonce poděkovala, pískot ji pronásledoval i při odchodu. Inu, každý je strůjce svého štěstí. Přiznám se, že indie legendy, jako jsou PSÍ VOJÁCI, jsou pro mě záhadou. Síla projevu v kontextu s pohledem na odepsanou Jáchymovu osobu zběsile mlátící do piána...obávám se, že to pro život nepotřebuji. DIVOKÝ SRDCE poté čpělo, jak jinak, Hudbou Praha. Tečka.

"A přichází můj miláček Honza Křížek," zahlásil Sucháč a nastalo peklo. "Chci vidět vaše ručičky všechny nahoře," hlaholil frontman WALK-CHOC-ICE, zatímco se rychlostí blesku ocital hned na tom, hned na druhém konci jeviště. Bezprostřední komunikaci s publikem udržel po celou dobu nesmírně akčního, výbušného koncertu a ostatním kapelám ukázal, co znamená mít dobrého lídra. Skvělé, láska na první pohled, za tuto předkapelu se nemusely stydět hlavní hvězdy festivalu FAITH NO MORE. Vystavujíc se nebezpečí tvrdé kritiky tvrdím, že si Honza Křížek v ničem nezadal s Mikem Pattonem. Jenže, co je mu to platné, diváci jsou lační po slavných jménech, a proto následně rozpoutali něco snad ještě horšího, než je peklo. Rozdováděnému davu se podařilo dokonce prorazit kovové zábrany. Čelní část trutnovského amfiteátru se stala životu nebezpečnou, což dokumentovala nejedna rozbitá hlava. Faiti završili úvodní festivalový den velkolepě. Palbu zklidnili v Evidence a Easy, aby se opět vrátili ke svým dynamičtějším songům. Dvouhodinový set obecenstvo tak zmohl, že poslední páteční koncerty proběhy v podstatně komornější atmosféře.

V sobotu jsem se probudila až na LOS PANCHOS, jelikož mi jistí dobří lidé vykopli stan a mně bylo dopřáno zakusit slast stavby plátěného přístřeší ve vlahém nočním deštíku. Zdeněk Suchý se nejprve optal, zda jsou všichni ještě naživu (ne nejsme), a poté, co zkoukl Panchovy kalhoty, prohlásil: "Podívejte, přijel Demis Roussos, až z Řecka. A má kalhoty ze záclony." Panchos však spustili po česku a musím říct, že mě svými údernými texty, kde věci nazývají pravými jmény, pobavili. Zatímco na pódiu hřměla ČINNA silně evokující Psí vojáky, vydala jsem se na expedici po festivalovém městečku. To se tou dobou již uzavřelo v samostatně žijící svět. Nově příchozí působili velmi čistě a cize mezi hordami umazaných pobudů, po pěšinách i mimo ně se toulaly bezejmenné osoby s nepřítomnými pohledy, některé občas upadly na nos, aby nerušeně usnuly na hromadě odpadků.

Faith No More-017

Jeřáb vozil do výšky šedesáti metrů jednoho adrenalínumilovného šílence za druhým a vůbec vše plynulo typicky trutnovským nevzrušeným tempem. Když jsem se ocitla zpět u hlavní scény, hlásil moderátor stále se množící vzkazy, mezi nimiž se vyskytly i první zvěsti o krádežích. Příklad: "Ty, cos mi ukradl zelené Gladiatory, ať se ti v nich nadělají puchýře." Co takhle na americkou notu. Ano, máme tu CIRKUS PRAHA. Band Brada Strattona stejně jako jejich muziku znají všichni. Let´s Dance. TŘI SESTRY také nepotřebují komentáře. Zde spustili to nejznámější, od Keltů a Turků přes Hrábě až k úchylákovi Průšovi a překvapivě se staly jednou z největších atrakcí. Mne však více vzala v revivalovém stanu dokonalá napodobenina Pearl Jam. Ačkoliv revivaly "žijících" skupin jinak považuji jen za ubohý způsob vydělávání, takto si získala mé sympatie. ECHT! poté roztančili úmorným vedrem odrovnané diváctvo, včetně mě. Strhující bigbít, lehce dotčený punkem, rozproudil krev ve zlenivělých nožičkách a hned bylo veseleji. Tančete a hopsejte, přátelé. Vystoupení zpívajícího herce JIŘÍHO SCHMITZERA zahájilo sekvenci jiné muziky, té, která mívá v Trutnově největší úspěch. Po jeho folkrockovém představení nastoupil v plné staromódní kráse ORIGINÁLNÍ PRAŽSKÝ SYNKOPICKÝ ORCHESTR, aby pro změnu navodil atmosféru kaváren třicátých let a dal zaznít starým dobrým slowfoxům a foxtrotům. CLASSIS ROCK´N´ROLL BAND nás zase zavedl o dvacet let dál do elvisovských časů. IVAN HLAS musel zpočátku čelit hučící kytaře, důstojný závěr v podobě "šakalího" Beethovena s Rock´n´roll bandem v zádech ale vše napravil. A přišlo vystoupení očekávané nejen mnou s mrazením v krajině břišní. V tu chvíli měl zpívat muž, jehož loňské vystoupení patřilo k vrcholům festivalu. Místo toho se stal koncert jeho kolegů KARLA KAHOVCE a G&B jakýmsi malým rekviem za zpěváka, jehož Náhrobní kámen, odzpívaný několikatisícovým davem, tak došel smutné a přesto krásné symboliky. Jestliže člověk dál žije ve svých dílech. Petr Novák s námi zůstane ještě dlouho. Díky!

TONYHO DUCHÁČKA a GARAGE, kteří, přestože vynechali Muchomůrky, utržili ovace obecenstva, jsem přetrpěla kvůli LAUŘE A JEJÍM TYGRŮM. Laura rozbalila svou show po druhé hodině ranní. Nač Bohy, když máme Lauru? A proto klaťme modly ostošest! KURTIZÁNY Z 25. AVENUE mne doprovázely na cestě k opětovně zbouranému stanu. Když jsem se konečně ukládala ke spánku, zněla mi z nedalekého revival stanu ještě produkce DEEP DECLINE, kteří, jak známo, parodují The Cure.

Poslední ráno trutnovského víkendu se v úvodu neslo v burácivém duchu part BORON, ZÓNA A a SQUAD 96. Zaregistrovala jsem je pravým uchem, stojíc v řadě u umývacích korýtek, kde tekla voda plným proudem zásadně v noci, evokují scénu z filmu Transpotting: představovala jsem si bílý ručník, stříbrné kohoutky, mramorovou mísu, která mi vytanula namysli při pohledu na záchodky v pokročilém stadiu použitelnosti. Poté jsem se vydala POD ČERNÝ VRCH, který mě nadchl. Jedna vlasatá děva se oháněla houslemi jako nejříznější elektrickou kytarou, jeden holohlavý šílenec křepčil s druhým houslemi, dva neméně ulítlí kytaristé a bubeník energií přímo sršící spustili takový nářez, jaký člověk hned tak neslyší ani v Trutnově. Houslemi a zpěvnou melodií nejprve vždy navodili atmosféru folkové písničky, aby ji vzápětí utopili přílivem kytarovým rifů, přičemž radostný projev protagonistů zvedl na nohy většinu polehávajícího diváctva. V nejbližší době by jim mělo vyjít debutové album. Už se těším.

Zatímco punkoví PLEXIS a E!E duněli na všechny strany, mnoho lidí počali balit svých pět švestek a s opicí na zádech se rozjíždělo po domovech. Ačkoliv mě mrzelo, že neuvidím ŽLUTÉHO PSA ani SHAMANIC BAND, byla jsem nucena učinit krátce po poledni totéž.

text: Kristýna Slezáková

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Monkey Business v lomu Velká Amerika
zavřít