Vydáno 17.01.2024 | autor: Aleš Materna
Marika Gombitová předvedla v O2 areně strhující pěvecký výkon. Ve více než dvě a půl hodiny trvajícím vystoupení ukázala, že její hlas a velká většina hitů nestárnou, překvapila množstvím hostů, výbornou kapelou i dvěma zcela novými písničkami, které si odbyly svou premiéru. Všechny skladby navíc dostaly zcela nečekaný rozměr díky úchvatným projekcím bratří Cabanů a z koncertu se stala jedinečná a nezapomenutelná show.
LIVE: „Jste moje rodina.“ Marika Gombitová oslnila O2 arenu svým hlasem a nestárnoucími hity
Má-li někdo ze žijících slovenských popových umělců téměř kultovní status, pak je to zcela jistě Marika Gombitová. Po nečekaných úmrtích Mira Žbirky a Vaša Patejdla je to právě ona, která převzala a hrdě drží prapor slovenské populární hudby, jejíž kořeny sahají až do konce sedmdesátých let minulého století, kdy začala vystupovat se skupinou Modus a zároveň natáčet vlastní sólová alba. Po autohavárii, kvůli které je od roku 1980 upoutaná na invalidní vozík, se téměř ihned pustila do další práce a až do devadesátých let pravidelně téměř každý rok vydávala nová alba. Pomalu se ovšem vytrácela z koncertních pódií, na které se začala vracet po roce 2015. Hudbu a písničky však skládala a vydávala i nadále, čehož důkazem může být velký hit, duet s Mirem Žbirkou Nespálme to krásne v nás z roku 2001. Koncert v O2 areně by měl být, i díky premiéře dvou nových písniček Fantóm srdca a Stúpanie, příslibem, že budou fanoušci Gombitovou na pódiích vídat častěji.
Marika Gombitová svými hity rozplakala i roztančila O2 arenu
Celou show odstartoval výběr několika starších písní, které byly zkráceny a umně pospojovány do sebe, aby naladily fanoušky na poprockovou atmosféru zpěvaččiny tvorby. Vyvrcholily songem Šaty a dojemným hitem Budem tu s vami, písní z televizního muzikálu Neberte nám princeznu z roku 1981.
Po tomto úvodu, uvozeném výraznou laserovou projekcí, přišlo přivítaní fanoušků, které Marika Gombitová dojala slovy „jste více než posluchači, jste moje rodina“. A následoval plnohodnotný koncert o několika desítkách skladeb. Interpretčin hlas zněl mladistvě a nic neztrácel ze své průbojnosti. Ať už to byly Územie zázrakov, Cukráreň, Malá smutná baletka, kterou věnovala autorovi hudby Vašo Patejdlovi, nebo Muž nula. Písničky ctily původní aranžmá, ovšem na ještě mnohem vyšší stupeň je posouvaly nápadité a někdy skutečně dechberoucí projekce.
Interpretka si na pódium v průběhu koncertu pozvala řadu hostů. Moderátor Štefan Skrúcaný celý večer provázal vtipnými a trefnými proslovy. Sextet Wow Vocal pod vedením Jiřího Škorpíka zazpíval bez doprovodu nástrojů písničku V období dažďa z jednoho z nejznámějších alb Ateliér duše (1987) a navrch přidal svou verzi zpěvaččina oblíbeného songu George Michaela Freedom. Muzikant Richard Pachman zazpíval (bohužel s doprovodem z playbacku) písničku Úlomky štastia, zakladatel skupiny Modus Jan Lehotský, který Gombitovou v mladém věku objevil a začlenil do své kapely, s ní vystřihl duet z repertoáru skupiny Modus S tou nádejou choď spáť (1978), a pak sám zazpíval neméně povedený song Velký sen mora (1977). Ondrej Kandráč a Kandráčovci si se zpěvačkou zazpívali A ja taka dzivočka a zahráli i folklórní verzi Správné dievčatá, aby svoje hostování umocnili osobitou verzi mezinárodního hitu Hallelujah se slovenským textem a výraznou fujarou. A český saxofonista Felix Slováček přidal instrumentální verzi Na rozlúčku.
Hosté byli příjemným zpestřením, nicméně hlavní důraz koncertu byl kladen na samotnou zpěvačku a její charismatický hlas, který ve spojení s texty jejich většinového autora Kamila Peteraje funguje dokonale ve vzájemné symbióze. Velké finále obstaraly skladby Paradiso a nadčasové Koloseum, které ve spojení s vizualizací bylo doslova dechberoucí.
V závěru došlo k nečekanému momentu, když Gombitová s kapelou zahrála a zazpívala také dvojici nových písniček, které ukázaly, že pokud bude umělkyně i nadále skládat tak výrazné skladby (obzvláště Fantóm lásky v moderním provedení a za doprovodu tria sličných houslistek Explosion byl příslibem nové tvorby hodné 21. století), můžeme se v budoucnu dočkat nejednoho překvapení, třeba v podobě nového alba. Ke konci ještě nemohlo chybět ani procítěné Vyznanie, které zpěvačka věnovala Karlu Gottovi a závěrečný song Úsmev, jeden z největších hitů kapely Modus, s nímž vyhrála v roce 1977 Bratislavskou lyru... A který zpívala celá hala společně s duem Gombitová/ Lehotský a doprovodnou kapelou.
Velkolepý koncert Mariky Gombitové přinesl množství hudebních i vizuálních zážitků, z nichž ten úplně největší byla skutečnost, jak sedící drobná křehká žena dokázala naprosto ovládnout O2 arenu. Navíc vystupující v neuvěřitelné hlasové kondici, kterou by ji mohly závidět mnohem mladší kolegyně. Byl to jeden z těch večerů, na jaký její fanoušci jen tak nezapomenou, a symbolický Úsmev bylo možné při odchodu vidět na většině tváří. Byl to večer, který velkolepě oslavil minulost, jenž byl zároveň oděn do hávu současnosti a nečekaným příslibem budoucnosti, v níž se od této zpěvačky snad dočkáme dalších koncertních a hudebních zážitků, s příslibem, že ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo.
Text: Aleš Materna, foto: Jiří Linhart
Témata: Marika Gombitová, Felix Slováček, Richard Pachman, Ján Lehotský, Kandráčovci
0,00
čtenáři
hlasuj
