Ivan Minárik - Slovenský "král zvuku" spolupracoval s kapelou Slobodná Európa, Dežem Ursinym, Mekym Žbirkou a dalšími

"Právě jsme se dozvěděli, že zemřel Ivan Minárik, skvělý člověk, kamarád a zvukový i hudební režisér všech našich alb. Odpočívej v pokoji, Ivane, a pozdravuj Ďurka a ostatní," reagovala Slobodná Európa s odkazem na svého bývalého bubeníka Ďura Černého.

Smrt si říká rock'n'roll: Příběhy zesnulých hvězd

"Byl jsi jedním z největších lidí, které jsem měl tu čest poznat... Čas strávený s Tebou byl velkou školou, poslouchat Tvé historky byla strašná prča a pracovat s Tebou byl obrovský upgrade, bez Tebe by naše kapela nikdy nebyla tam, kde je," vyjádřil na Facebooku svůj dík Miloslav Laber alias Whisky, frontman kapely Slobodná Európa.

Díky za Chlapca z ulice

Zvukař bývá pro hudební laiky nejméně výraznou postavou při vzniku nahrávek, ale muzikanti dobře vědí, že zkušený mistr zvuku dokáže z dobré nahrávky udělat výbornou. "I kdyby byl na smrtelné posteli, tak si ho s sebou vezmu do studia. Jiného člověka si na tuhle práci neumím představit," podotkl před lety Whisky ke spolupráci s Minárikem pro týdeník .týždeň.

Na sociálních sítích se s dlouholetým zvukařem rozloučili mnozí slovenští hudebníci. "R.I.P. Ivan Minárik. Děkuju ti za Chlapca z ulice, že jsi uměl obsluhovat můj první ATARI a za všechno," napsal například Miro Žbirka.

"Umřel jeden z nejlepších zvukařů na Slovensku, Ivan Minárik. Zvuk, který vytvořil na CD Demikát - Grejtst Hic, je dodnes jeden z nejlepších," přidal se Marián Greksa.

"Pracoval jsem v televizi a hrál na kytaru v amatérské kapele, když mi jednoho dne kamarád, který pracoval ve vydavatelství Opus, v roce 1977 řekl, že se tam uvolnilo místo zvukového technika," vzpomínal uznávaný zvukař, který zpočátku zaskakoval za starší kolegy a pracoval na nahrávkách pro film, divadla nebo televizi. Když mu bylo třiadvacet let, seznámil se s Ursinym, od kterého dostal nabídku nahrát s ním album Modrý vrch. "Ale tomu všemu předcházely roky sezení za klavírem v lidušce a zájem o elektroniku, také díky otci, který byl radioamatérem a předsedou HiFi – klubu," podotkl Minárik.

Podpis pod Slobodnou Európou

Po odchodu z Opusu pracoval Minárik v soukromých nahrávacích studiích a v roce 2000 si založil svoje vlastní. Fungovalo jedenáct let, než ho musel z ekonomických důvodů zavřít. Poté pracoval na volné noze a pronajímal si externí studia. Nahrával všechno možné, od komorní a symfonické hudby přes folklor a populární muziku až po dětské pohádky.

Ivan Minárik, který není příbuzným baskytaristy a vyhledávaného studiového hráče Marty Minárika, se různým způsobem podílel na mnoha písních patřících mezi to nejlepší z produkce slovenské populární hudby. Jsou to například skladby Vetroň (HEX), Byt plný snov (Laco Lučenič), Cigaretka na dva ťahy (Richard Müller), Týždeň má 100 dní (Pavol Habera), Prečo vy ľudia XX. storočia (Banket), Zem menom Láska (Marika Gombitová), Cez okno (Jaro Filip) nebo Neúprosné ráno (Peter Lipa).

Stránka discogs.com eviduje desítky titulů, na kterých pracoval, ale asi nejvíce bude už navždy spojovaný s kultovní punkrockovou úderkou Slobodná Európa. Výrazný podpis zanechal třeba na jejím albu Štvorka z roku 2014.

"Mezi věcmi, které máme na album připravené, není ani jedna vata. Každá se mi moc líbí. Jsme moc rádi, že můžeme zase natáčet desku se zvukovým mágem Ivanem Minárikem, který kromě toho, že je geniální zvukař, rozumí i našim omezeným interpretačním schopnostem a nechce od nás nemožné," uvedl před vydáním Štvorky kytarista Sveťo Korbeľ.

Text: Roman Jireš

Témata: Ivan Minárik, Slobodná Európa, Miro Žbirka