Vydáno 22.06.2026 | autor: Klára Prchalová
Poslední den Metronome Prague se podobně jako ty předchozí nesl ve znamení vysokých teplot. Nedělní program obstarali Fletchr Fletchr, Oxis, Razorlight či Of Monsters and Men. Hvězdou večera byl pak přítomnými fanoušky toužebně očekávaný Sting, který si připravil téměř dvouhodinovou show.
LIVE: Poslední den Metronome Prague ve znamení horka. Festival vyvrcholil vystoupením Stinga
Jako headliner pak nastoupil na pódium většinou fanoušků toužebně očekávaný Sting, zpěvák, skladatel a zakladatel legendární kapely The Police. Na svém kontě má přes sto miliónů prodaných alb a sedmnáct cen Grammy, přesto působí ve svých čtyřiasedmdesáti letech stále skromným a sympatickým dojmem. Ve svých vystoupeních nepotřebuje žádná okázalá gesta, pódiovou prezentaci či choreografii, bohatě stačí jeho písně, které promlouvají samy za sebe. S tak typickou basovou kytarou kolem krku stačí pouze to, když nakráčí na pódium, a v řadách fanoušků okamžitě vypukne spontánní aplaus. V momentě, kdy začne zpívat, nenajde se na planetě snad nikdo, kdo by jeho charakteristickou barvu hlasu nepoznal.
LIVE: Sting bral v Brně dech. V moravské metropoli předvedl bezchybnou show
V Letňanech tomu nebylo jinak. Se spoluhráči – kytaristou Dominicem Millerem a bubeníkem Chrisem Maasem – odstartovali téměř dvouhodinovou show klasickým hitem The Police Message in a Bottle. Nutno podotknout, že z éry této slavné kapely, jejíž trvání se datuje mez roky 1977 až 1984, kdy v tomto období vydali pět řadových alb, zazněla na pražském koncertě rovná polovina z celkové počtu jednadvaceti skladeb. Nechyběly Every Little Thing She Does Is Magic, Can't Stand Losing You, téměř zlidovělá Walking on the Moon, v samotném závěru hymnická Every Breath You Take a v prvním ze dvou přídavků Roxanne.
Z jeho sólové mnohaleté a desítkami skvělých písniček ověnčené kariéry zahrál se spoluhráči If I Ever Lose My Faith in You, nemohl chybět jeho snad světově úplně nejznámější hit Englishman in New York, který se díky rytmickému vytleskávání a skandování fanoušků natáhl oproti originálu o několik minut. Zazněla i melancholická Shape of My Heart ze čtvrtého Stingova sólového alba The Summoner's Tales z roku 1993 (jejímž spoluautorem je kytarista Dominic Miller, který se Stingem spolupracuje a hraje již od roku 1990, dlouhých třicet šest let), a v závěru alžírskou melodikou ovlivněná Desert Rose z alba A Brand New Day (1999). V ní Sting musel nahradit orientální hlas svého přítele Cheba Mamiho v úvodním tolik charakteristickém nápěvu svým vlastním (což není nijak lehké), i tak ale skladba svým pro Stinga až nezvyklým rytmem a exotickým vyzněním působila jako příjemné zpestření dusného večera.
V závěrečném druhém přídavku se pak tento neúnavný multiinstrumentalista a vskutku globální umělec rozloučil křehkou a procítěnou baladou Fragile, s jejímž kytarovým motivem a pěveckou melodikou, která nadlouho zůstane znít v uších, se spokojení (a mnozí doslova přešťastní) fanoušci rozcházeli domů, plní zážitků a dojmů ze závěrečného dne festivalu Metronome. Sting (a společně s ním o den dříve vystupující Nick Cave) byl doslova zářícím šperkem třídenního maratónu pestré a zajímavé hudby z celého světa.
Třetí den festivalu Metronome Prague v Letňanech otevřelo skotsko-francouzské duo Yes and Maybe. I přesto, že návštěvnost akce byla v poledních hodinách minimální, a to hlavně kvůli vysokým teplotám, skupina předvedla dobrý výkon. Nutno zmínit, že byli všichni členové sladěni do obleků, což si opět - co se počasí týká - zaslouží speciální poklonu.
Po nich naskočili na stage Marcell a fiedlerski. Zpěvák, který je mimo jiné také lékařem, nabádal fanoušky stojící na přímém slunci k doplňování tekutin. Mezi písněmi hodně interagoval s publikem. S kytaristou předvedli to nejlepší především ze své společné tvorby, zazněly tak skladby Vanilkové nebe, Déšť či Jinej hotel.
Prvním souběžným programem dne byli tuzemští I Love You Honey Bunny a britští Fletchr Fletchr. Jedná se o dvě opravdu kvalitní kapely a je škoda, že hráli ve stejném časovém slotu. Divák se tak musel rozhodnout - vidět pouze jednu z nich, anebo přebíhat.
I Love You Honey Bunny zdatně konkurovali zahraničním interpretům na Metronome Prague. Při písni Yellow & Blue nechyběl od zpěváka Sebastiana Jacquese jeho klasický vzkaz na podporu Ukrajiny. Set byl svěží a nechyběl v něm ani speciální feat. - píseň Living s Marií April, pro kterou se jednalo o již třetí účast na letošním ročníku.
Druhá stage patřila již zmiňovaným sympaťákům Fletchr Fletchr. Banda kluků, která na první pohled vypadá jako parta kamarádů, co si založila kapelu v garáži rodičů a po víkendech v ní hraje, předvedla energické výkony, za které se rozhodně nemusí stydět. I když je vidět, že je její kariéra teprve na začátku, jednalo se o jeden z nejpříjemnějších momentů dne. Sestava se po koncertě nestyděla vyrazit mezi návštěvníky, a tak jednotlivé členy mohli fanoušci festivalu potkat jak u stánků s pivem, tak i později třeba na koncertu Stinga.
Další skvělou show na hlavní stagi odpálili Razorlight, kteří si z prostoru na jevišti vytvořili jakýsi obývák. Charismatický frontman Johnny Borell reagoval na vysoké teploty odložením své modré bundy, čímž si přítomné fanynky získal o to víc. Na konci svého setu kapela oznámila, že 3. listopadu zavítá do pražského klubu Roxy.
Razorlight v Praze: Hity, nová deska a nadšené publikum
Nejslabším článkem nedělního programu bylo pak severské duo Smerz. Jeho show byla sice plná nápaditých prvků a potenciálu, působila však mdle a občas amatérsky.
Naprostým opakem bylo vystoupení Oxis na Cupra Pulse Stage. Kromě vlastních písní představila i upravenou verzi Mr. Brightside od The Killers. V jejím podání zněla více étericky. Její show byla autentická, kouzelná, roztomilá, místy i vtipná a mladá umělkyně s modrými vlasy si tak získala během své hodiny hraní pozornost i spousty procházejících návštěvníků, kteří mířili na islandskou “bombu” Of Monsters and Men. Ti předvedli nadupaný koncert plný svých hitovek. Nesměla chybět ani skladba Little Talk, kterou si publikum v Letňanech zpívalo naplno s nimi.
Posledními souběžnými koncerty dne byli Ela Minus a Don West. Každý z úplně jiného žánru. A zatímco na pódiu s Elou Minus panovala elektronická hudba, Don West se postaralza doprovodu trumpetistů o něco klidnější soulovější zážitek.
Text: Klára Prchalová, Aleš Materna, foto: Jiří Linhart
Témata: Metronome Prague, Sting, Of Monsters and Men, festival, I Love You Honey Bunny, Letňany
0,00
čtenáři
hlasuj
