Vydáno 11.08.2025 | autor: Lucie Všianská
Autor hitu Ordinary, který letos vyprodal pražský klub SaSaZu, vydal svou debutovou desku. Čtyřiadvacetiletý Alex Warren ve stopáži, která je delší než hodinu, dokazuje, že zvládne posluchače roztančit i rozplakat. Jeho písně jsou chytlavé, ale zároveň se nejedná o plytký pop, který pouze baví. Písničkář se často v textech dotýká hlubokých témat a cílí na emoce. Léčí se tak z vlastních traumat, kterých ve svém dosavadním krátkém životě zažil již poměrně dost.
RECENZE: Alex Warren se na vydařeném debutu vyrovnává s vlastními traumaty a vyhlíží lepší zítřky
Skladby:
Eternity, The Outside, First Time on Earth, Bloodline (with Jelly Roll), Never Be Far, Ordinary, Everything, Getaway Car, Who I Am, You Can't Stop This, Burning Down, Catch My Breath, Carry You Home, Troubled Waters, Heaven Without You, Before You Leave Me, Save You a Seat, Chasing Shadows, Yard Sale, You’ll Be Alright, Kid
21 skladeb / 1 h 3 min
Vydavatel: Atlantic Records
Alex Warren se do povědomí dostal díky svým videím na TikToku, ale hudebně prorazil až se singlem Burning Down. Jeho hudba připomíná umělce jako jsou Ed Sheeran nebo Dean Lewis a téměř každý singl, který pustí do světa, se rychle stává virálním.
LIVE: Méně je někdy více. Alex Warren hodně mluvil a málo zpíval
Na svém debutovém albu zpracovává zpěvák různá témata, z nichž nejsilnějšími jsou ztráta a úzkost vyvolané v lidech, kteří přišli o své blízké. Sami si přitom nemohou být nikdy jisti, kolik času jim na Zemi s jejich milovanými ještě zbývá. Toto téma je pro Warrena velmi osobní, protože již v mladém věku přišel o oba rodiče. Bolest z jejich náhlého odchodu je v textech velmi znát, především v Eternity nebo Chasing Shadows.
Protipól smutku ale nabízí písně věnované jeho manželce Kouvr. Pro tu ostatně napsal i svou zatím nejznámější píseň Ordinary. Textově jsou to jedny z nejkrásnějších popových skladeb na desce. V Carry You Home interpret přísahá, že by si Kouvr našel a vybral v každém životě a Heaven Without You je zase Warrenovým slibem, že pokud opustí svět jako první, před nebeskou bránou na svou lásku počká.
Album je poměrně dlouhé, čítá jednadvacet skladeb, což mu možná trochu škodí. Některé písně totiž mají poměrně podobný hudební motiv a deska tak občas působí, jakoby Warren vykrádal sám sebe. Příkladem podobných kousků mohou být například Bloodline a Carry You Home.
Bloodline je přitom píseň, která na desce opravdu vyniká. Je chytlavá, má atmosféru jako hity Aviciiho, a navíc má i silnou myšlenku o mezigeneračním traumatu a odproštění se od něj.
Z ulice na světová pódia. Alex Warren si podmanil Prahu, fanoušky nenechal vydechnout
Může se zdát, že ze struktury nových písní se obecně vytrácí bridge, ale to není Warrenův případ. Jeho songy zvládají gradaci a vrcholí často opravdu vydařeným bridgem, například u Eternity nebo First Time on Earth. Je osvěžující vidět, že je interpret schopný udržet tuto strukturu i u kratších písní.
Gradace je celkově velmi silná stránka zpěvákovy tvorby, často v písních používá pro dramatický efekt i sbory (například v Eternity, nebo nechá píseň rozeznět postupně pomocí přídávání nástrojů, jako je tomu u Who Am I, která by fungovala velmi dobře i jako akustická balada s klavírem.
Spousta písní z alba evokuje jiné, populárnější hity, což je možná základ jejich úspěchu. Troubled Waters mají podobný hudební motiv jako Love Runs Out od OneRepublic, You Can’t Stop This zase zní jako Macklemorův hit Can’t Hold Us a The Outside vzdáleně může připomínat Castle On The Hill od Eda Sheerana. Neviděla bych na tom však nic špatného, protože Warren do písní vložil nespornou část sebe a nejedná se tak pouze o laciné kopie starých hitů.
Album navíc obsahuje i spoustu originálních kousků. Zářným příkladem je Getaway Car, které svou basovou linkou a bicími zaujme již na úplném začátku. Navíc má v sobě zvláštní napětí a fascinuje posluchače tak, že si ji po prvním poslechu prostě musí pustit znovu, aby tu jízdu zažil znovu.

Fascinující je i fakt, s jakou lehkostí Warren zvládá jak energické rychlé songy, tak pomalé emocionální balady, jako je třeba Everything, kde se jeho nakřáplý hlas nádherně snoubí se smyčcovými nástroji v pozadí. Emoce jsou ale silnou stránkou většiny jeho písní, nejednou jsem měla při poslechu slzy na krajíčku, zvlášť u těch pomalejších. Dobrým příkladem je poslední skladba You’ll Be Alright, Kid, kde se svěřuje s tím, jaké strasti ho už v životě potkaly, ale přesto je to píseň plná naděje a tvoří albu opravdu pěkný závěr.
You’ll Be Alright, Kid je na debutové album opravdu velmi solidní. Je textově i hudebně rozmanité, ale zároveň působí dobře i jako celek a až na pár slabších písní, které působí spíš jako výplň (například On My Mind se zpěvačkou Rosé), je to nahrávka, které interpret bude jen těžko překonávat. Bude ale velmi zajímavé vidět, kam se Alex Warren ještě může posunout, když je jeho prvotina na tak vysoké úrovni.
Text: Lucie Všianská, foto: archiv Warner Music
Témata: Alex Warren, You’ll Be Alright, Kid, Rosé, pop
0,00
čtenáři
hlasuj