Vydáno 03.09.2021 | autor: Tomáš Kocian
Od vydání zlomového alba Neboj Davida Stypky už uplynuly čtyři roky. Zpěvák a kapela Bandjeez se díky němu dostali do širšího povědomí a písně jako Dobré ráno milá nebo Kříž i do rotace v rádiích. Před osmi měsíci, ve fázi příprav třetí studiové desky, David Stypka zemřel. Frýdecko-místecká parta se ale i přesto rozhodla práci na albu dokončit.
RECENZE: David Stypka se na albu Dýchej loučí jinak, než bychom čekali
Skladby:
Dýchej, Farmářům, O lítání, Tvůje oči, Růže, Marie, Ještě se mi zdají sny, Do čehos duši dal, Pistora, Domů, Mňam
11 skladeb / 35:12 min
Vydavatel: SinglTon
Otevřít album právě skladbou Dýchej se může jevit jako trochu mrazivý tah. Jenže ona titulní píseň funguje jako otvírák naprosto skvěle. Má energie na rozdávání. Zvláštěpak v refrénu, kdy zpěvák posune svůj hrubý hlas do ryze rockové polohy a zároveň načíná pouť plnou naděje a víry, která se krůček po krůčku, tedy přesněji skladbu po skladbě, vkrádá do uší posluchačů.
Nepravděpodobná hvězda českého popu uhasla. David Stypka měl všechno ještě před sebou
Nejen tím ale Dýchej překvapí. Odlehčeně se na desce zpívá o lásce bez útrap a strachu, jako například hned ve dvojici skladeb Farmářům nebo Růže. První zmiňované pomáhá melodické piano a v Růži je zase ryze romantický motiv, který ve své lehkosti podpoří snadno zapamatovatelná melodie. Nejde však o sázku na jednoduchost nebo dokonce plytkost. Podobně pozitivně vyznívá celé album.
Bolem nasáklá tvorba Davida Stypky dostává na frak a posluchači dojde, že ten úsměv na přebalu novinku vlastně dost výstižně popisuje. Jednou z mála skladeb, která se tomuto pravidlu vymyká, je Do čehos to duši dal. Pochmurný obraz současné, dle zpěváka, upadající společnosti. Bezvýchodnost a zmar dobře ilustruje refrén "ptám se, bože, jestli jsme už tak nízko klesli, proč klesáme pořád dál".
Silnou stránkou Davida Stypky byly vždy texty, ve kterých dokázal barvitě pomocí různorodých obrazů popsat náladu či danou situaci. Daří se mu to i v písni Pistora, která je zřejmě i tím nejpovedenější kouskem alba. Trochu schovaná skladba je přesně ten typ, které při prvním poslechu nevěnujete tolik pozornosti. Při opakovaných posleších ale posluchači dovolí dostat se více pod povrch.
Poslechnout si Dýchej i několikrát po sobě není problém i díky tomu, že některé skladby stopáží nepřekročí tři minuty. Možná je to částečně i tím, že finální verzi dostaly písně už bez jejich autora. Ten se symbolicky s posluchači rozloučí v poslední písni Mňam. ,,Můžeš tu být vším, čím si vždycky chtěla být. Vodou, párou, duhou," zpívá David Stypka, zatímco na pozadí se pravidelně ozývají perkuse společně s lehce ospalou kytarou.
Jestliže předchozí album Neboj bylo o odvaze, novinka Dýchej je jednoznačně o víře. Ať už v Boha, vesmír, nebo - a to především - ve šťastné a smířlivé konce. Tak moc nadějeplné a vyrovnané album jsme od Davida Stypky ještě neslyšeli. Zpěvák se zde loučí v opravdu velkém stylu. Hudebně je deska precizní, řemeslná práce někde na pomezí popu, rocku a písničkářství a dokazuje, jak velkým talentem zpěvák byl a jak velkou stopu za sebou na hudební scéně stihl zanechat.
Text: Tomáš Kocian, foto: Alexandra Laňková, Lukáš Dvořák, Lucie Nohlová, Michael Budinský, Jindra Kodíček, Lukáš Knoll
Témata: David Stypka, Bandjeez, Dýchej
4,50
čtenáři
hlasuj
