Vydáno 30.06.2025 | autor: Tomáš Rumler
V polovině 90. let slovenská rocková kapela Tublatanka obměnila sestavu, odtud název Znovuzrodenie. Komerční úspěch z prvních let existence se zopakovat nepovedlo, přesto je na CD, jež vyšlo k 30. výročí od původního vydání, několik skladeb, které mohou Slováci i dnes bez obav zařadit do koncertního setlistu.
RECENZE: Tublatanka vzpomíná na 90. léta. Reedice Znovuzrodenie přináší i hit, s nímž reprezentovala na Eurovizi
Skladby:
Život ako naozaj, Najkrajšie ženy sveta, Nemôžeš mi ujsť, Bez tvojej lásky, Niekto ťa má rád, Šlabikár VI, Stráž si čo máš, Snívame o veľkej láske, Noc je len čierna diera, Správy zo sveta, Blízko nás, Nekonečná pieseň
12 skladeb / 43:24 min
V nedávném rozhovoru pro iREPORT Maťo Ďurinda přiznal, že nastal moment, kdy se Tublatanka českým posluchačům trochu vzdálila. „Jedno období jsme v Čechách koncertovali málo. Bylo to hlavně po rozdělení Československa, kdy najednou kulturní výměna na čas přestala fungovat,“ vzpomínal. Do těchto poměrů byla načasována i deska Znovuzrodenie (1995).
ROZHOVOR | Maťo Ďurinda (Tublatanka): Věřím, že jednou pravda zvítězí
Patříte-li - podobně jako autor těchto řádků - mezi ty, které v době uvedení na trh minula, můžete dohnat rest pomocí remasterované verze. Nebyl jsem zřejmě sám, kdo novinky vyhlížel opačným směrem. Navíc finanční možnosti v rámci teenagerského kapesného byly omezené, dostupné streamování v nedohlednu a lákadel ve výloze obchodu s hudebními nosiči každý měsíc přibývalo. Jen namátkou: AC/DC (Ballbreaker), Motörhead (Sacrifice), Faith No More (King For A Day... Fool For A Lifetime), Fear Factory (Demanufacture), Ozzy Osbourne (Ozzmosis) atd.
Rozhlížet se musel i Maťo Ďurinda, před nástupem do studia potřeboval doplnit sestavu. Konkurz přilákal přes šedesát adeptů, leč nezaujal nikdo. O co komplikovaněji se rodila nová tvář kapely, o to rychleji se podařilo pořídit další nahrávku. Hotovo bylo za necelý měsíc, fanouškům se poprvé představila dvojice Jozef „Dodo“ Dubán (kytara) a Juraj Topor (baskytara). Naopak naposledy seděl za bicí soupravou Juraj „Ďuro“ Černý.
RECENZE: Tublatanka na desce Patriot částečně navazuje na svá nejsilnější alba
Hned na úvod sice prostřednictvím songu Život ako naozaj čtveřice přesvědčuje o přetrvávajícím rebelství („Do pol boka odratý, neumytý, strapatý…“), opak je však pravdou. Což o to, Znovuzrodenie se neposlouchá vůbec špatně, jenže je až moc uhlazené. Ne náhodou byl v dobových recenzích charakter jednotlivých skladeb popisován jako popovější.
Tomu odpovídala i lyrická část dvorního textaře Martina Sarvaše. Pod Řípem byly trnem v oku některých kritiků skupiny Tři sestry (Hudba z Marsu, 1995), Kabát (Země plná trpaslíků, 1995) nebo Alkehol (Na zdraví, 1995) s častým povzdechem, jak dlouho bude možné skládat písně o hospodě, alkoholu a s ním spojenými radovánkami. Podobně lze při přehrávání Znovuzrodenie uvažovat na tím, kdy se vyčerpá téma vztahů a lásky (Najkrajšie ženy světa, Nemôžeš mi ujsť, Bez tvojej lásky, Niekto ťa má rád, Snívame o veľkej láske). Paradoxně je to bratislavský rodák Ďurinda, kdo je vyfocen v tričku nejmenovaného pivovaru, jenž se dokonce dočkal děkovných slov v bookletu.
Při hodnocení kvalit frontmana nesoulad nehrozí. Maťo Ďurinda od začátku kariéry disponoval silným a výrazným hlasem, díky němuž se rázem zařadil mezi pěveckou elitu tehdejšího Československa. Přesvědčivý je i ve vyšších polohách, i když se nevydává na „vzdálená“ dobrodružství po vzoru Ladislava Křížka. Ne náhodou se Tublatanka přetahovala se Slobodnou Európou o služby Juraje Černého. Autorsky obohatil Správy zo sveta, možná i proto bicí hned znějí razantněji…
Titulní skladbu první sólovky Jona Bon Joviho, tedy Blaze Of Glory (1990), mírně evokuje Snívame o veľkej láske. Povedenou je i balada Blízko nás z autorského pera Juraje Topora. Sláčikový orchester pomohl vystavět atmosféru finálnímu tracku Nekonečná pieseň. Skupina s ním bez velké odezvy reprezentovala Slovensko v roce 1994 v soutěži Eurovize v irském Dublinu.
Příběh československého hitu: Tublatanka - Pravda víťazí
Ačkoliv Znovuzrodenie nezopakovalo úspěch alb z 80. a 90. let, stojí za připomenutí. Tublatanka totiž disponovala citem pro chytlavé melodie, co se snadno zaryly do paměti. Škoda jen, že produkce nekladla akcent na syrovější zvuk, aby zdůraznila rockové kořeny souboru.
Text: Tomáš Rumler, foto: press/archiv Tublatanky
Témata: Tublatanka, Maťo Ďurinda, Jozef „Dodo“ Dubán, a Juraj Topor, Juraj „Ďuro“ Černý, Znovuzrodenie
3,50
čtenáři
hlasuj
