ROZHOVOR | Jan Spálený: Můj sport je práce. Každodenně usedám ke stolu a něco píšu

"Každodenně usedám ke stolu a něco píšu, muziku nebo něco, co se podobá literatuře. Nic jiného nemám, koníčky, které jsem měl, nemohu provozovat, takže můj jediný sport a náplň je to, že pracuju. Papír, tužka a piano je takový můj existenční hák. Takhle průběžně vznikají věci, které potom zpětně koriguju, vyhazuju nebo dodělávám," řekl Spálený, který se skupinou ASPM, kterou založil spolu s Petrem Kalandrou a Františkem Havlíčkem, hrál od roku 1984.

ROZHOVOR | Michal Prokop: O posledních věcech života ještě zpívat nechci

Úplně šedivej panáček je nová deska, ale vidím na ní i starší písně jako Miss Otis lituje nebo Špitál u sv. Jakuba...
Jsou tam ještě věci z našeho repertoáru ASPM před třiceti lety, ale jinak zaranžované, i moje nové autorské skladby. Všechny texty jsou z fundusu, kde mám texty lidí, se kterými jsem spolupracoval a kterých si vážím, jako jsou například Barbara Ježková, Pavel Vrba a další. Těmi texty jsem se probíral s představou, jak má nová deska vypadat.

A jaké byly představy v případě Úplně šedivého panáčka?
Že udělám laskavou, trochu potemnělou desku. A k tomu jsem vybral z těch desítek textů, které mám v regálu. Vždycky jeden vezmu, věnuju se mu  pár dní, hraju si k tomu na piano... Nebo si vůbec nehraju a rovnou něco napíšu, protože mě to okamžitě strhne. Je tam třeba příběh od Barbary Ježkové o blondýně, která má sedm jezevčíků. To mě strhlo okamžitě, a hned jsem si napsal nějakou hudební strukturu k písni Sedm černejch jezevčíků. Takhle to radostně vzniká, nejsou to žádná tvůrčí muka. Jako má člověk potřebu doteků, tak já mám potřebu se dotknout muziky.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Byl jsem asi první a poslední skladatel, který odmítl texty Jiřího Suchého

Jsi známý jako letecký modelář, soutěžil jsi s volně létajícími modely. S tím souvisí písnička Thunderbolt?
Přišel jsem k tomu tak, že mi text přinesl můj kamarád, tehdejší šéfredaktor měsíčníku Letectví a kosmonautika, Vladimír Hadač, který věděl, že se zajímám o aeroplány. Ten text jsem zhudebnil už před lety a už jsme ho jednou natočili. Teď jsem na něj narazil znovu a řekl jsem si, že ho chci udělat z dnešního úhlu pohledu o čtyřicet let později. Tenkrát jsem to viděl jako nadšený mladík, a teď jako zralý dědek. Když jsem to zpíval znovu, tak mi teprve docházely některé věci. Třeba slogan „stoupej vzhůru stříbrnej tlusťochu“ je úžasný.

To ale není jediný Hadačův text na novém albu…
Ještě jsme udělali jednu jeho věc, podle které se jmenuje ta nahrávka Úplně šedivej panáček. Písnička se sice jmenuje Aviatik, ale lidé se nás vždycky ptali, zda budeme hrát toho úplně šedivého panáčka.

Jak vypadalo nahrávání? Líbí se mi, že je na desce dobře vytažený tvůj zpěv.
Všechny naše desky dělal zvukař Zdeněk Šikýř ve svém studiu v Hostivaři. Je to všechno do swingu, vzdušnější než nějaký bigbít. Trochu byl problém, že jsem byl v době vzniku desky v nemocnici. Můj syn Filip byl se mnou v nemocnici, byl v kontaktu s ostatními kluky, a díky jeho schopnosti hudební komunikace to dopadlo dobře. Když mě z nemocnice pustili, tak jsem desku dozpíval a dohrál kornet.

Kdybych byl v ASPM kytaristou, tak bych si asi moc nezahrál...
Tam není žádná kytara. Nikdy jsem kytary moc nepreferoval, i když jsou na některých deskách skvělí kytaristé, například Peter Binder nebo Michal Pavlíček, ale jinak miluju dechové nástroje. Ty jsou podle mě s člověkem nejvíce propojené.

VIDEOROZHOVOR | Jiří Suchý: Hrozně rád bych lenošil, ale já to nedovedu, jsem workoholik

Kdo z textařů je ještě na nové desce?
Tak skladba Ocúny blues je Guillaume Apollinaire v překladu Milana Kundery. Až později jsem přišel na to, že báseň má dokonalou formu dvanáctitaktového blues. Nevím, jestli to Apollineire udělal vědomě. Já tam mám jeden text Raněnej bůvol, který se z nálady desky vymyká, vlastně je to politický komentář, napsal jsem ho spontánně. Z dalších textařů je tam osvědčený básník Jan Velíšek, který je mi velmi blízký, již nežijící Pavel Vrba, Zdeněk Rytíř, sJosef Kainar, Miloš Kaplan a jeho výpověď pro všechny ženy Blues pro tuto chvíli nebo Bohuslav Nádvorník, který napsal text Příliš mlád. Ten song Too Young od dvojice Sidney Lippman – Sylvia Dee se mi líbil už před lety, nesu si ho v sobě už od puberty.

Kdy se nový repertoár promítne do vašich koncertů?
Z aktuální desky budeme hrát živě, ale musíme se sejít alespoň na jednu zkoušku, protože některá aranžmá bude potřeba změnit ze studiových na pódiová. Křest jsme zatím neplánovali, ale koncerty jsou pořád, teď budeme hrát 11. září v pražské Akropoli na výročním koncertu Petra Kalandry. Asi tam dáme Špitál u sv. Jakuba.

Text: Roman Jireš, foto: Jiří Hrbek
Témata: Jan Spálený, Úplně šedivej panáček, blues, jazz, folk