ROZHOVOR | Moimir Papalescu: Se svými projekty to mám jako s vlastními dětmi. Mám jich šest, snažím se žádný z nich neupřednostňovat

S Moimir Papalescu & The Nihilists jste před třemi lety po dlouhé pauze vrátili na scénu. Představili jste nový materiál... Vydali jste i nové album. Směřujete nyní k další řadové desce, nebo budete zatím vydávat jednotlivé singly?
Vydáváním nových singlů bezpečně směřujeme k nové desce. Venku bych rád, aby byla na jaře 2028.

Moimir Papalescu interview: V klubu Žlutý pes bude hrát hudba, co má koule!

V říjnu vás čeká společný večer s The Stylists v pražské Roxy. Uvedli jste, že představíte také nové písně. Co o nich a koncertu samotném můžete prozradit?
Je to vůbec poprvé, kdy spolu budeme stát a hrát na jednom pódiu. Moc se na to těším. A je to pro mě osobně i velká výzva. Přece jen každá z kapel hraje jinak. Pro mě a věřím, že i pro publikum, to bude unikátní akce. Navíc jsme se spojili s organizací Fokus Praha, která se podílí na Dnech duševního zdraví, a tak hlavní zprávou je, že výtěžek z téhle akce v Roxy 15. října bude věnován právě na podporu lidí se závažným duševním onemocněním. Shodli jsme se, že zrovna na tomhle se budeme podílet rádi. A ano, obě kapely představí nové singly. A spolu s námi tam bude i klasik, DJ Pavel Bidlo.

Dvouskladbový singl Soul Garden vydal projekt Magnetik. Obsahuje také skladbu Hoooch. Spojuje obě písně nějaké společné téma nebo příběh?
Jsou to obě takové odlehčené devadesátkové klubovky a nahráli jsme je se saxofonistou Petrem Venkrbcem bez nějakého zásadnějšího záměru. Na rozdíl od jinak většinou koncepčních desek Magnetik jsou to čistě taneční skladby, nahrané vlastně od základu tak, že jsme propojili naše modulární syntezátory a bicí mašiny, Petr se chopil saxofonu a dali jsme to na první dobrou. Takže de facto živě.

Magnetik vystupují živě spíše výjimečně. Chcete v budoucnu koncertovat častěji?
Nemáme do budoucna žádný plán a ani bookingové snahy. Spíše si hraní vybíráme tak, aby vždy nějak souviselo s experimentální podstatou projektu. Takže jednotlivé koncerty se hudebně často i dost liší. Abych to přiblížil - koncert v olomoucké kapli byl třeba hodně ambientní a oproti tomu vystoupení v pražském klubu Radost FX naopak vyloženě taneční. 

LIVE: Elektrárna v Karlíně aneb Kraftwerk po sedmi letech zpátky v Praze. Dokonalá estetika s nadpozemským zážitkem

Die Alten Maschinen vydali výběrové album Hello Goodbye!, které působí jako bilancování i rozloučení. Znamená to skutečně definitivní konec projektu? Čeká Die Alten Maschinen ještě rozlučkový koncert, případně několik posledních vystoupení?
Nikdy neříkej nikdy, ale tady to tak skutečně vypadá. Jedině snad, že by přišel nějaký silný impulz pro uspořádání speciální akce nebo turné. Vzhledem k tomu, že někteří hudebníci, kteří se na tvorbě Mašin podílejí, žijí za oceánem, je to finančně náročnější. Nicméně fakt, že zatím posledním songem, který v rámci Die alten Maschinen vznikl, byla skladba Just Do It!, kde s námi spolupracovali hned tři členové legendární americké skupiny Devo, tak to by mohlo být skvělou a důstojnou tečkou za činností tohoto mezinárodního projektu. Mimochodem k songu také vznikl klip. Vymyslel ho Gerald Casale, který nejen, že dělal všechna ta skvělá videa pro Devo, ale třeba i pro Foo Fighters, The Cars, Soundgarden nebo Rush! Klip teď docela slušně v zámoří boduje a zároveň si tuhle píseň v trochu jiné verzi dá Gerald i na svoje nové album Wetiko a to je pro mě velká pocta. 

Dalším projektem jsou již zmínění The Stylists. V čem se od ostatních liší? Jak jste si při tvorbě rozdělili role s Tonyou Graves a nakolik výsledný zvuk vzniká společně?
Nejmladší není, beru-li do úvahy i další projekty, na kterých se podílím, ale to asi není podstatné. Pojďme k otázce. Hudebně se totiž tahle kapela od jiných mých liší zcela zásadně. Hlavními komponenty, pokud to tak mohu nazvat, jsou tady hard funk, soul, ale i disco. A to nás právě s Tonyou spojuje. Vychází to logicky i z jejího naturelu. A tomu se, spolu s mým synem Mikim, který se hudebně též významně podílí na našich písních, snažíme přizpůsobit groove i další aranže. Petr Venkrbec, kterého možná také znáte z Vltavy, Psích vojáků nebo různých jazzových projektů, tomu pak dodává svojí excelentní hrou na různé dechové nástroje to správné koření. A samozřejmě to vše propojuje elektronika, která je postavena na analogovém syntetickém zvuku. Pro představu - veškeré basové linky dělám výhradně na syntezátoru značky Moog. 

Groove Brno slaví dospělost. Gratulovali mu hvězdný kytarista Cory Wong, The Stylists či klavírista NIJI

Jak vlastně zvládáte současně rozvíjet čtyři projekty a rozhodujete, který z nich má v danou chvíli přednost?
No ono těch aktivních projektů je dokonce šest! Kromě výše zmíněných máme se synem ještě projekt Paplescu2, který je také aktivní. Nedávno jsme třeba hráli na zajímavém sídlištním festivalu Stop zevling na Černém Mostě, kde byla převaha rapových kapel. Orion, jihlavští 58G, ale to myslím vůbec nevadilo, protože i u nás je zásadní groove. A lidi prostě spojuje, když to šlape. No a také jsem na četné výzvy fanoušků tvrdé elektroniky opět nastartoval svůj ebm projekt Gun Dreams, de facto moji první kapelu, se kterou jsme začínali ještě před revolucí, v roce 1988. Nedávný koncert v Ostravě, kam jsme se po dlouhých třiatřiceti letech vrátili, potvrdil, že to má cenu. Chystáme proto i další hraní, třeba v rodných Pardubicích v únoru 2027. No a koncem roku vyjde i naše deska Totem z roku 1993. Album, které ve své době docela bodovalo. Vyjde poprvé na vinylu. A v roce 2027 zkusíme udělat i zbrusu nové album. Já tyhle všechny projekty mám fakt hodně rád, jinak bych s nimi neztrácel čas. Abych to vysvětlil na příkladu - mám to s nimi jako s vlastními dětmi. Snažím se žádné z nich neupřednostňovat. 

Stává se vám, že vytvoříte skladbu pro jeden projekt, ale nakonec zjistíte, že se spíš hodí k jinému?
Ono se to možná při tomhle množství nabízí, ale ne, vždycky to skončí tam, kde to má být. 

Co všechno od vás mohou fanoušci očekávat do konce letošního roku a během roku 2027?
Letos je pro mě hlavní vydat vinyl Gun Dreams. Na krásném zeleném průhledném vinylu a s novým zvukem. A taky za pomoci fanoušků a prostřednictvím crowdfundinu, který nastartujeme v říjnu a desku dodáme pod stromeček. Pak tu máme v progresu asi šest nových skladeb s Tonyou, už i nazpívaných, jen je smíchat. A ty budou tvořit základ nového alba The Stylists. 

Zpracovala: Andrea Štipčáková, foto: archiv Moimira Papalescu
Témata: Moimir Papalescu, The Stylists, Tonya Graves, The Nihilists, Die Alten Maschinen, Magnetik, elektro hudba