ROZHOVOR | Peach Tinted: Naše písně jsou spíše deníkové zápisky. Při psaní prvotně nemyslíme na posluchače

Máte zajímavý název. Prozradíte nám, jak vznikl?
Děkujeme! Název vychází z fráze „dívat se na něco růžovými brýlemi“, ale my máme raději broskve, protože nám připomínají léto. Vyvolává v nás jakousi směs nostalgie a euforie.

Jak byste popsali svou hudbu někomu, kdo vás vůbec nezná? Čím byste ho nalákali k poslechu?
Cítila jsi někdy, že nepatříš tam, kde se právě nacházíš? Naše skladby se točí kolem tohoto pocitu – neustálé touhy zjistit, co se skrývá za horizontem. Nejvíc doslovným příkladem by byla naše píseň The Unknown.

Metronome Prague zná kompletní line-up. Dorazí Rag'n'Bone Man, Alanis Morissette nebo Tommy Cash

Je nějaký jiný žánr, který byste si přáli v budoucnu zkusit?
Ano, baví nás různé žánry. Vlastně chystáme album, které bude pestrým žánrovým mixem. Obsahuje indie, drum & bass, grunge a další.

Kdo vás nejvíce inspiruje? Je to někdo z Rakouska, anebo z jiné země?
Každého z nás nejvíce inspirují naše vlastní minulost a současné pocity. Tvoříme hudbu na jejich základě a prostě vypouštíme ven vše, co v sobě máme.

Když píšete, přemýšlíte hned na začátku, jakou emoci byste chtěli, aby posluchač po poslechu skladby cítil?
Téměř vždy začínáme tvorbou instrumentální skladby. Potom ji nějakou dobu posloucháme, abychom zjistili, jaké pocity v nás hudba vyvolává. Poté podle toho píšeme texty. Dá se říct, že náš proces je v tomto smyslu sobecký. Na posluchače nemyslíme hned od začátku – naše písně jsou spíše jako deníkové zápisky, které se pak snažíme napsat tak, aby lidé pochopili jejich poselství.

Kdybyste mohli v lidech zanechat nějakou svoji myšlenku skrze svou hudbu, jaká by to byla?
Můžeš se změnit - sebe, místo, kde bydlíš, pokud máš štěstí, lidi kolem sebe.

Ve spojení s vaší hudbou se často skloňuje slovo „nostalgie“. Co ve vás dokáže vyvolat takový pocit?
Oba jsme docela sentimentální, ale v pozitivním smyslu. Například rádi sledujeme náhodné staré VHS záznamy na YouTube. Mají v sobě zvláštní prázdnotu, která nás oslovuje – podobně jako vzpomínky na dětství a videoherní světy s tajemnými, osamělými sekvencemi. Tu atmosféru zbožňujeme. Možná proto, že prázdnota otevírá prostor pro představivost. A protože jsme odjakživa snílci, asi to dává smysl.

S posledním albem Hard To Get jste se zastavili také v Praze. Vlastně je to celkem nedávno. Prošli jste si město?
Ano, v Praze jsme byli už několikrát, je to nádherné město! Minule jsme si sedli u Vltavy a jen nasávali atmosféru. Neměli jsme moc času, tak to teď třeba změníme.

Letos si vás tuzemští fanoušci poslechnou na festivalu Metronome Prague. Chystáte něco speciálního?
Na náš koncert na Metronome Prague se moc těšíme. Milujeme české publikum. Naši fanoušci se mohou těšit na dvě nové písně, které zahrajeme úplně poprvé naživo právě v Praze.

Ve stejný den jako vy budou vystupovat i Tommy Cash, Die Antwoord nebo třeba Katannah. Plánujete se jít na nějaký z koncertů podívat?
Určitě. Plánujeme se jít podívat na co nejvíce koncertů!

Text: Andrea Štipčáková, foto: archiv Metronome Prague
Témata: Peach Tinted,  Emil Paiker, Louis Springer, indie