ROZHOVOR | Vlasta Henych: Black Sabbath měli na mou tvorbu zásadní vliv. Ozzyho rozloučení bylo krásné

S Henych 666 vystupujete na festivalu Hrady CZ. Preferujete žánrově vyhraněnější festivaly, nebo věříte, že dokážete zaujmout i příznivce Pam Rabbit či Tomáše Kluse?
Nejsem blázen, jsem realista. Ovšem mám rád výzvy a dělám kroky, na které by si třeba jiný netroufl. Mám rád hudbu jako takovou. Nejsem zarytej v žánru, co dělám. I v tom se snažím pohybovat svobodně. Hlavně mě absolutně nezajímá, kdo hraje na festu přede mnou a po mně. Soustředím se pouze na svůj set, odvést s kapelou to nejlepší, co umíme. Když se nám podaří zaujmout i posluchače jiného žánru, je to naše malé vítězství.

ANKETA | 40 let metalu (II.): Hrdiny Pepy Bolana, Martina Voláka a Vlasty Henycha byli Lemmy, Ozzy i Helloween

V listopadu vás čeká koncert ve Švédsku na akci The Abyss Festival. Pojedete tzv. „na otočku“, nebo výjezd spojíte s výlety po Skandinávii?
Udělat si výlet je lákavé. Obávám se, že na to nebude čas. Vystoupení a příprava nám ho vezmou. Vidím to „na otočku“. Jedeme tam zahrát a ověřit si, jestli jsme schopní lidi ze zahraničí dostat na naši stranu a obstát v zahraniční konkurenci.

K 35. výročí původního vydání se chystá reedice alba Armageddon (1990). Chystáte prý k příležitosti reedice speciální koncert. Mohl byste našim čtenářům přiblížit, o co přesně půjde?
Warner mi teď vydává dvě reedice ročně. Už to bude sedmé album z diskografie Törr, které jsem produkoval. Stejný model jsme již udělali v říjnu minulého roku s Institutem klinické smrti (1991). Oslavil jsem to album jeho přehráním se svojí kapelou na Barče živě po třiatřiceti letech. Bylo to úspěšné a fans o to měli velký zájem. V září tohoto roku vychází další zásadní album Armageddon (1990) a chceme tento model pro velký zájem zopakovat 18. října 2025 v Praze v Lucerna Music Baru, kde je skvělý zvuk a velká projekce, kterou chceme využít. Jako host - kmotr přijde Petr Janda a další. Těšíme se na to a makáme, aby to byl pro fans stejně dobrý zážitek jako Institut.

Deska znovu vyjde i na vinylu. Jste fanoušek „asfaltů“, nebo dáváte z praktických důvodů přednost streamovacím službám?
Streamovací platformy vůbec nepoužívám. Mám velkou sbírku všeho, co chci. Vinyl je stále nejlepší a nejhezčí médium pro hudbu. Čas ho prověřil. Stále tu je a prodeje LP už přesáhly i CD. Na albu pracuju společně s vydavatelem a už teď můžu říct, že tato remaster reedice bude pro mě i fanoušky pecka. Pořádnej karton obalu, 180g transparentní vinyl a jako příloha dosud nikdy nevydané SP a velký plakát. I když bude deska dražší, předprodeje ukazujou velký zájem.

Věřil jste na začátku kariéry, že se kapele podaří nahrát regulérní album? Vzhledem k poměrům v tehdejším Československu se i Törr stal předmětem nechtěného zájmu.
Většina rockových kapel, která vznikla a fungovala i přes velké problémy, v té době nikdy tak vysoko ani nesnila.

Jen pár týdnů je stará rovněž reedice Törritorium (2006). Jakým vývojem skupina prošla na cestě od debutu?
To musí posoudit posluchač. Já ten vývoj tolik nevnímám, když hraješ určitý žánr. Pouze jsem dozoroval, aby jednotlivá alba nebyla na jedno kopyto. Baví mě zkoušet věci dělat jinak a riskovat s vkusem posluchačů.

Tušil jste už při natáčení Törritorium, že půjde o poslední desku Törru s vaší účastí?
Ne.

Jednou jste prozradil, že rád čtete biografie oblíbených kapel. Kterou knihu byste čtenářům iREPORTu doporučil?
Určitě jako dobře čtivé knihy - bez ohledu, jestli jste fanoušek skupiny - můžu doporučit tři nejzajímavější. Led Zeppelin - Schody do nebe, kterou napsal jejich road manažer Richard Cole, který byl všude neustále s nimi. Pak asi Ozzy Osbourne - Jmenuju se Ozzy. A kniha Mötley Crüe.

Je vám připisován i výrok: „Muzikanti dělají pořád dokola stejné chyby.“ Jakou největší chybu jste udělal vy?
Za třicet devět let aktivní kariéry mraky. Na to ti nestačí prostor. A je zbytečné je říkat, protože si nikdo poradit nedá a musí si svými chybami projít sám.

Kdybyste mohl po vzoru tehdejšího fenoménu Zemětřesení sestavit skupinu ze zahraničních hvězd, kdo by ji tvořil?
Těch geniálních, talentovaných a jedinečných umělců je v hudbě po světě napříč žánry tolik, že bych těch kapel dokázal sestavit sto.

RECENZE: Black Sabbath tentokrát už úplně naposledy

V knize Arakain - 20 let natvrdo vzpomíná Rudolf Rožďalovský, někdejší kytarista skupiny, že vás „nechávali zahrát na baskytaru Paranoid od Black Sabbath“. Co pro vás tato kapela znamená? 
S Arakainem jsem byl od začátku. Jsme s Alešem a Jirkou kamarádi ještě z dob před tím, než se začaly kapely zakládat. Paranoid mě nechali brnknout v době, když začínali jezdit po zábavách. To byly dřevní časy. A Black Sabbath, hlavně prvních šest alb s Ozzym, je pro mě jedna ze zásadních skupin, která na mě má vliv a baví mě celý život. Rozloučení bylo skvělé, hlavně jam sessiony. Všechno jednou musí skončit. Čeká to každého. Ozzy to měl krásný.

Ve stejné publikaci zmiňujete, že prvních asi deset koncertů odehrál Törr právě jako předskokan Arakainu. Které začínající kapele byste dnes naopak vy rád pomohl k širšímu povědomí?
Jo, to vycházelo z dlouholetého přátelství s klukama. Tenkrát byla jiná doba. Nedá se to vůbec srovnávat. Kapelám, pokud to je v našich možnostech, pomáháme a spolupracujeme. Nikdy nehrajeme sami.

V jednom interview jste se nechal slyšel, že vás úplně nebere být frontman, raději byste byl jen basákem fungující kapely. Neucházel jste se po odchodu Zdeňka Kuba z Arakainu o jeho post?
Být jen basista jsem si užil v projektu Zemětřesení. Co jsem někde řekl, bylo špatně pochopeno. Nechci být frontman v pravém slova smyslu. Chci být součástí kapely osobností, kde bude frontman každý. Každý hraje, zpívá, skládá a komunikuje s publikem. Pro jednodušší pochopení, takovej model kapely jako např. Kiss. O to se snažím celý život a vždy nutím každého muzikanta, aby svůj talent využil naplno.

Dočkají se fanoušci od Henych 666 v dohledné době nových skladeb?
Až bude po ojedinělém projektu Armageddon v Lucerně. Tu desku zahrajeme pouze tam a jednou, ale musíme se ji dlouho dopředu naučit, což bere čas. A my ještě chodíme do práce a máme rodiny. Poté se můžeme soustředit na další kroky.

Text: Tomáš Rumler, foto: archiv Vlasty Henycha
Témata: Vlasta Henych, Henych 666, Törr, Zemětřesení, Warner Music