Vydáno 15.03.2021 | autor: Andrea Štipčáková
I ti nejslavnější hudebníci, kteří dnes vyprodávají největší haly světa, začínali v klubech. Pro koncerty jde o vůbec nejpřirozenější prostředí, které mu dodává tu správnou atmosféru. A tak jsme se českých muzikantů zeptali, v jakých klubech se cítí jako doma. Ve druhém díle ankety odpovídali Jirka Zemánek z Wohnout, Marpo, Jitka Charvátová z Oceánu, Vojtaano a Vlasta Henych, někdejší leader metalové legendy Törr.
Kluby mám obecně rád. Domnívám se, že jsme kapela stvořená pro české kluby, kterých ale bohužel i díky covidovému období ubývá. To mi je líto. Vybrat ten nejlepší, je těžké. Mám rád třeba Stoun ve Frýdku-Místku, který je vybudován z bývalého atomového krytu. Skvěle se cítím v brněnské Flédě nebo v Praze v Akropoli, nebo třeba klub Na Rampě v Jablonci nad Nisou je moc fajn. Vlastně všechny kluby jsou skvělý a já bych je mohl vyjmenovat všechny.
ROZHOVOR | Wohnout: Nevím, jestli nejsme trapní už teď
Nicméně zásadní vzpomínku mám na klub Kotelna v Litomyšli. Během našeho unplugged tour, po bujarém večírku, kdy šampaňské teklo proudem, jsem společně s houslistou Vojtou Lavičkou zbavil nedaleký hotel Dalibor pár kusů nevzhledného nábytku vyhozením z okna. Nikoliv z nějaké zlosti, ale v euforii, že rodiště Bedřicha Smetany má tak skvělý klub. A tak to je. Škodu jsem druhý den bezezbytku uhradil. Kolega Lavička mi přispěl částkou tisíc korun za vyhození lampičky.
Pro mě je to určitě Divadlo pod lampou v Plzni, kde jsem dal poprvé salto a stage diving do lidí, to bylo vážně hyped! A v Praze pak stoprocentně Lucerna Music Bar. To je prostě domov! Hrajeme tam strašně rádi!
Marpo jako akční hrdina. V novém tracku mu hostuje Hard Target
Pro mě je největší srdcovkou brněnská Fléda. Je to jediný klub, kde jsem zpívala se všemi projekty. S JI & Mother Ducks, s Oceánem, s Fiction (teď byl vydán audio záznam z koncertu z 90. let) a se Skyline jsme na Flédě natočili DVD.
Oceán křtil v Brně album Femme Fatale, kmotry byli Roman Dragoun a Helmutova stříkačka
Další srdeční záležitostí je pražská Akropole. Tam jsem zažila silný věci, hlavně v devadesátkách. A jestli mám zavzpomínat, tak na jednom koncertě Fiction jsem se hodně vnořila do sebe, zavřela oči a slyšela neobvykle silnou odezvu od lidí. Pomyslela jsem si: dneska mi to fakt jde! Když jsem za silnýho burácení oči otevřela, dělal vedle mě Magor striptýz.
A když už jsem u Fiction, ráda bych připomněla, že Mejla Hlavsa by v těchto dnech oslavil 70 let. K tomu se chystá koncert na 2. října v pražské Arše. Tak věřím, že tam nebo jinde se brzy setkáme a kluby zas otevřou brány k silným zážitkům.
Blues Sklep v Praze. Po koncertě jsem dal panáka s každým, kdo se přišel podívat, a jako správnej kapitán jsem loď opouštěl vždycky poslední. Jak jsem se z Blues Sklepu dostával domů, to doteď netuším. Ze začátku chodilo třeba dvacet lidí, to ještě šlo. V tradici jsem ale pokračoval, i když jich začalo chodit víc. To už pak zvládat fakt nešlo, a tak jsem radši přestal chlastat úplně. Na ty krásný dekadentní večírky a hovory s prvníma fanouškama ale nikdy nezapomenu.
ROZHOVOR | "Jediná cesta, jak se z věcí nepos*at, je vidět v nich veselé momenty," říká Vojtaano
Těch klubu je po republice hodně. Hraju dlouho, a tak jsem byl ve většině z nich. Asi nejzásadnější pro mě jsou dva: Barča (KD Barikádníků v Praze – pozn. red.), kde jsme začínali v 1986 s Törr a kde jsem strávil hodně času i na koncertech mých kamarádů z ostatních kapel. Barča měla neopakovatelné kouzlo.
Druhým pro mě zásadním klubem byla Modrá Vopice. Když jsem v roce 2010 rozjížděl moji kapelu Henych 666, tak můj kytarista Luboš Kaštánek byl zároveň majitelem klubu. Měli jsme tam zkušebnu a napsali tam naše první písně na CD Psychonaut. Taky jsem tam půl roku dělal barmana. Byla tam dobra parta, atmosféra a spousta zajímavých koncertu a akcí.
Zpracovali: Hana Bukáčková, Jarda Hudec, foto: Milan Říský, archiv iREPORT
Témata: Jirka Zemánek, Wohnout, Marpo, Jitka Charvátová, Oceán, Vojtaano, Vlasta Henych, Törr