LIVE: Metallica v Praze - Velikonoční nadílka v podobě Jožina z bažin

METALLICA
O2 ARENA, PRAHA
2. 4. 2018

Koncert, před nímž členové takzvané Big 4 předali téměř půl milionu korun na Obědy pro děti a Women For Women, snad aby si zase trošku pomohli napravit reputaci z dodnes vzpomínané soudní pře s Napsterem, byl ohlášen více než rok dopředu. Nebylo tedy divu, že O2 arena dávno hlásila vyprodáno. Fanoušků se tam ale vměstnalo ještě více než obvykle, protože tentokrát bylo celé čtvercové pódium uprostřed haly a diváci, mezi nimiž jste mohli potkat i Vladimira 518, tak mohli sledovat dění ze všech stran.

Metallica v Česku - TOP 5 tuzemských koncertů z třetího tisíciletí

Ještě při střídmě nasvětlených Kvelertak to vypadalo docela obyčejně a nabízela se otázka, zda bez velkoplošných obrazovek vůbec bude na co koukat. Ale jen co se Metallica po intru z hudby Ennia Morriconneho protrápila dvěma mizerně nazvučenými novinkami Hardwired a Atlas, Rise! a reálně odpálila už dobře znějící vypalovačku Seek & Destroy, začaly se dít věci.

Zhruba dvacet krychlí, které měly na sobě ze všech stran miniobrazovky, totiž začalo synchronizovaně padat dolů k divákům a zase se zvedat a jejich úchvatné představení nepřestávalo překvapovat. Nejprve se proměnily ve staré CRT televize, na nichž byly záběry na právě hrající kapelu, pak se na nich zjevily vstupenky z koncertu kapely v T-Mobile aréně z roku 2008 za 1495 Kč, v Now That We're Dead se podobně jako ve vícero novinkách stavělo na červeno-bílé kombinaci ladící s aktuální deskou. A třeba v Halo On Fire lezli po obrazovkách hadi a bylo velmi působivé, jak dobře a sladěně to ze všech stran vypadalo.

RETRO: Metallica na festivalu Sonisphere v Milovicích - Vyvolávání metalových duchů

Pro úplnost stál za zmínku ještě doprovod k Am I Evil?, kde se kromě blikajících neonů z Vegas symbolizující stripkluby a podobné svody, k nimž omámení slávou láká, přidaly také jakési blikající minidrony, které jako desítky světlušek poletovaly nad kapelou, jako by se je snažily svést k temnotě.

NEJVĚTŠÍ APLAUS PRO JOŽINA Z BAŽIN

Samotní členové se zdáli být stejně živými a nepřikrášlenými osobnostmi jako v dávném dokumentu Some Kind Of Monster, tedy Lars Ulrich a James Hetfield jako nevypočítaví, sebestřední egomaniaci a surfující kytarista Kirk Hammet jako klidná, tichá síla mezi nimi. Zpovzdálí to sledoval basák Robert Trujillo, jenž, ačkoliv je už od motivačního miliónu dolarů do začátku v kapele patnáct let, stále zůstává benjamínkem a hračičkou starající se o zábavu. Dokázal to ostatně i v části, kdy si spolu s Kirkem zazpívali Jožina z Bažin od Ivana Mládka a sklidili za to nejbouřlivější potlesk večera. Jen pro zajímavost - o den dříve ve Vídni zazněl Rock Me Amadeus od Falca a v německém Mannheimu zase Rock Me Like A Hurricane od Scorpions.

TOP 5 kapel, které vyměkly: Žánrové přemety mají za sebou Linkin Park, Metallica i Paramore

Samotné turné k Hardwired… To Self Destruct bylo loni kvůli nemocným hlasivkám Jamese Hetfielda odloženo, v Praze ale na milovníkovi hot rodů a snad už finálně vyléčeném alkoholikovi nebylo nic znát a vše odzpíval naprosto s přehledem. Když si navíc k tomu stylově rozkročil nohy, aby podpořil svůj macho přednes, fotoaparáty přítomných nestíhaly nad tou ikonickou pózou blikat dostatečně rychle. Jen škoda, že i přes to všechno zůstaly ochozy povětšinou klidně sedět, zatímco v kotli se mohutně "hrozilo".

SPOUSTA ŠŤAVNATÝCH NOVINEK

Z albové novinky zaznělo celých sedm skladeb, což je na velikány jejich formátu nezvykle mnoho, slušelo by se ale dodat - konečně! Po osmi letech občasných studiových prací, kdy formace vyrážela na jedno best of turné za druhým, už bylo na čase přijít s něčím novým. A jelikož za tři roky nás zcela určitě čeká další šňůra největších hitů, tentokrát ke čtyřiceti letům existence této metalové legendy, byla možnost slyšet takové množství šťavnatých, čerstvých plodů jejich spolupráce velmi osvěžující.

Vyčítat vlastně není moc co. Kdo doufal v detailní záběry na prstovou ekvilibristiku sjíždějící hmatníky, sice ostrouhal a přednahrané intro k Spit Out The Bone, v němž Lars Ulrich vzhledem ke své úvodní absenci opět zavdal důvod ke kritice jeho bubenických schopností, sice nepotěšilo, jinak ale vesměs paráda. Kdo neměl rád Metalliku dosud, toho nejspíš ani profesionálně odehrané přídavky Nothing Else Mathers a bombastická Enter Sandman ve fanouška neproměnily, příznivci skupiny z Los Angeles si ale mohou přidat další zářez do pažby a spokojeně přemýšlet nad programem příštího turné. Uteče to rychle a do té doby rozhodně bude na co vzpomínat.

Tracklist: Intro, Hardwired, Atlas, Rise!, Seek & Destroy, Leper Messiah, Welcome Home (Sanitarium), Now That We're Dead, Dream No More, For Whom The Bells Tolls, Halo On Fire, Am I Evil?, Fuel, Moth Into Flame, Sad But True, One, Master Of Puppets, Spit Out The Bone, Nothing Else Matters, Enter Sandman

text: Jan Trávníček, foto: Facebook kapely, Jiří Rogl

Témata: Metallica, Hardwired... To Self-Destructed, thrash metal