Hudební experimentátoři Philip Glass Ensemble vystoupí na podzim v Praze

Philip Glass založil Philip Glass Ensemble v roce 1968 v New Yorku jako laboratoř pro svou hudbu – s cílem vytvořit hudební těleso složené ze skvělých muzikantů, kteří zvládnou náročnost kompozic a zároveň budou sdílet jeho novátorského a stále experimentujícího ducha. Soubor debutoval v roce 1969 ve Whitney Museum of American Art a zpočátku vystupoval převážně v galeriích a ateliérech čtvrti SoHo, tehdejšího centra amerického uměleckého dění. V následujících desetiletích hrál PGE na největších hudebních festivalech a v koncertních síních po celém světě, od Severní Ameriky přes Evropu až po Asii, a spolupracoval s předními vydavatelstvími jako Sony, Nonesuch a Orange Mountain Music. 

„Philip Glass Ensemble v dnešní době představuje nejautentičtější způsob interpretace mé hudby. Těší mě, že mohu podporovat jejich úsilí předávat moji hudbu novým generacím posluchačů," nechal se slyšet Glass.

Nesmrtelné soundtracky | Interstellar: Jak se hudbou dotknout kosmu?

Mnohá z nejvýznamnějších děl Philipa Glasse vznikla přímo pro tento orchestr. Patří k nim koncertní skladby Music in Twelve Parts, Music in Similar Motion a Music with Changing Parts, které definují Glassův raný minimalistický styl. Nechybí ani přelomové scénické projekty jako opera Einstein on the Beach, hudební divadlo Hydrogen Jukebox, futuristické oratorium 1000 Airplanes on the Roof nebo multimediální projekt Monsters of Grace. Hudba Philipa Glasse zazněla i v operách La Belle et la Bête a The Photographer.

Hudba, která posunula hranice filmu 

Skutečně celosvětovou proslulost však Philip Glass a jeho orchestr získali díky dlouhodobé spolupráci s novátorským režisérem Godfrey Reggiem na filmové trilogii Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a Naqoyqatsi. Tyto filmy zásadně posunuly vztah mezi obrazem a hudbou v uměleckých a dokumentárních snímcích. Scorseseho životopis Dalajlamy Kundun nebo oscarové Hodiny s Nicole Kidman v hlavní roli nadchly diváky po celém světě. Philip Glass však spolupracoval i na Fantastické čtyřce z produkce Marvelu a na oceňovaném loutkovém hororu Poutník.

Vedle své filmové a scénické tvorby navázal Glass spolupráci také s ikonickými osobnostmi populární hudby. S Davidem Bowiem a Brianem Enem vytvořil tzv. „Low“ a „Heroes“ symfonie, inspirované jejich alby. Glass rovněž spolupracoval s Paulem Simonem, Mickem Jaggerem, Laurie Anderson nebo Aphex Twinem. Tyto umělecké přesahy dokazují, že Glassova hudba nezná žánrové ani generační hranice.

V květnu 2024 vystoupil Philip Glass Ensemble s ikonickým dílem Music in Twelve Parts na stejném jevišti v New Yorku, kde tato skladba před padesáti lety zazněla poprvé – a nadšení diváků je důkazem trvalé aktuálnosti a síly Glassovy hudby.

Michael Riesman: Dlouholetý hudební ředitel a nepostradatelný interpret

Michael Riesman je s Philip Glass Ensemble spojen již od 70. let – jako klávesista a od roku 1976 i jako hudební ředitel. Spolupracoval na většině Glassových filmových soundtracků a vydal několik sólových alb klavírních aranží Glassovy hudby. Vedl řadu významných orchestrů a spolupracoval také s Paulem Simonem, Davidem Bowiem či Mikem Oldfieldem.

„Philip nikdy nechtěl, aby jeho hudba zůstala statická. Vždy podporoval nové interpretace a adaptace svých děl, což nám umožňuje přinášet jeho hudbu novým posluchačům a generacím," uvedl Riesman.

RETRO: David Bowie v Praze rozebral své písně na atomy

Pražský koncert dne 9. června 2025 v Kongresovém centru Praha nabídne výběr z klíčových skladeb Philipa Glasse, které představí hloubku i experimentátorství jeho hudebního jazyka. Je připraven repertoár čerpající z Music in Twelve Parts, Einstein on the Beach, Music with Changing Parts a dalších zásadních děl napsaných právě pro Philip Glass Ensemble.

TZ, foto: PR Soup
Témata: Philip Glass, Phillip Glass Ensemble, Michael Riesman, Kongresové centrum