Vydáno před 4 hodinami | autor: Liv Boková
Australská čtveřice Airbourne zavítala do zaplněného pražského prostoru Archa+ i s ukázkami z nové desky, kterou vydá začátkem září. Velmi stručně by se její hard & heavy rockové řádění dalo označit slovy, která se nezřídka vyskytují v textech jejích skladeb - runnin‘ wild and free.
LIVE: Airbourne se prohnali Archou jako ohnivé tornádo a na holky z The Agony můžeme být hrdí
O start rockové jízdy v Arše+ se postarala tuzemská formace The Agony. „Holky” právě intenzivně pracují na čtvrtém studiovém albu Blessings & Tragedies, což myslím přispělo k tomu, že byly krásně rozcvičené, vyhrané a rozjeté. Ne, že by tedy jindy nebyly.
The Agony a Satisfucktion spojili síly a v Rock Café předvedli pořádnou rockovou show
Kapely se ženskými členkami nebo komplet dívčí, pokud jsou ženy a dívky jen „na ozdobu”, mě fakt nebaví. The Agony ovšem „mají koule”. Nejen že fakt umí hrát a zpívat, nabízí taky silné songy a z pódia do lidí sypou ohromnou energii. Frontwoman Niki to s publikem umí a navrch je občas peprně vtipná. Například před písní Give It To Me prohlásila, že je na počest nedávného Mezinárodního dne ženského orgasmu (většina lidí ten den slaví Mezinárodní den koček, pozn. red.).
Úvodní set měl asi čtyřicet minut a kromě jiných zazněl i song Addictive Attraction z chystané novinky, kterou budou „holky” křtít 8. prosince, a na závěr nemohla chybět silná a hitová She Said. Lepší support pro Airbourne si neumím představit.
Airbourne rozpálili pražskou Archu svou energií, předskakovaly jim holky z The Agony
O energických Australanech se kdysi psalo jako o možných nástupcích ikonických AC/DC. Teď už je jisté, že tento potenciál nenaplní, přesto je to stále kapela, která stojí za pozornost. Letos si o ni říká také novou, eponymní, deskou, na niž fanoušci po předchozím počinu Boneshaker čekají bezmála sedm let. Už loni z ní Airbourne nabídli světu ochutnatnávku toho, na co se může těšit. Singl GUTSY také zazněl jako otvírák pražského koncertu.
Kapela v sestavě Joel O'Keeffe (zpěv a kytara), Ryan O'Keeffe (bicí), Jarrad Morrice (kytara a doprovodné vokály) a Justin Street (baskytara a doprovodné vokály) se postarala od A do Z o syrovou, propocenou, rychlou rockovou jízdu.
Její hodinu a dvacet minut dlouhý set si publikum v zaplněném sále, kde se, ó díky, dalo stále krásně dýchat, ačkoli málokdo odcházel s nepropoceným tričkem, užívalo od prvního tónu. Většina lidí znala většinu textů, téměř každý aspoň chvíli tleskal s rukama nad hlavou a můžeme se vsadit, že si nikdo neodpustil pěknou sadu „paroháčů”.
Energická bomba jménem Airbourne explodovala v brněnském Sonu
Frontman Joel krom svižných hecujících promluv k publiku, taky třeba do něj házel kelímky s pivem, projel se i s kytarou mezi lidmi sedíc na ramenou pravděpodobně někoho z crew, poskakoval jako Angus Young. Zazněly pecky Too Much, Too Young, Too Fast, Hungry, Bottom of the Well, Ready to Rock, Breakin' Outta Hell, Live It Up či další novinka Alive After Death (Last Plane Out) a jako závěrečná tečka samozřejmě Runnin' Wild. Osobně mi chyběla Blonde, Bad and Beautiful.
Všechno to bylo dravé, čisté, bez pozlátka, rychlé jako sprint, zběsilé jako střela, která míří přímo doprostřed terče, povznášející jako pocit svobody a občas taky trochu pekelně šílené.
Text: Liv Boková, foto: David Webr
Témata: Airbourne, AC/DC, The Agony, Archa+
4,00
čtenáři
hlasuj
