Vydáno 09.12.2025 | autor: Liv Boková
Lucie odehrála třetí velký halový koncert k oslavě čtyřicátého výročí, první ze dvou v řadě v pražské O2 areně. Návštěvníci si spolu s kapelou užili střídavě něžně mazlivou, šlapavě rockovou a rock’n’rollově výbušnou hudební show poskládanou z nejsilnějších hitů. Aby ne, když jim kapela darovala nadupaný zvuk, unikátní pódium, skvělé hosty, vřelou komunikaci, hvězdné i láskyplné rodinné momenty či atmosférickou hru světel.
LIVE: Krása a radost a rock’n’roll. Lucie přivezla do Prahy vymazlenou show světového formátu
Také v Praze se stejně jako na celém turné o úvod večera postarala kapela Doctor Victor. Členové Lucie nakráčeli na pódium osm minut po osmé hodině večerní po působivém intru jako z filmového soundtracku.
ROZHOVOR | Lucie: Před pětatřiceti lety byla kapela semknutá, potom už to nebyla pravda
Publikum si podmanili hned na začátku. Následující více než dvě hodiny si s naprostou lehkostí dokázali udržet jeho pozornost a vzájemné napojení, čímž ho dokonale vtáhli do hry. Ačkoli by se dalo čekat, že si řekneme „sex je náš“ až někdy v závěru koncertu, Černí andělé byli jeho otvírákem. Možná právě pro to pomyslné zvednutí příznivců ze židlí, které tato píseň umí dokonale zařídit. Následovaly Šťastnej chlap, Vona říká jó a Takhle tě mám rád.

Nastal čas na prvního hosta, legendu z nejlegendárnějších a jednoho z mála, ne-li jediného, aktivního českého muzikanta s hlubším hlasem, než má Robert Kodym. Petr Janda, frontman Olympiku, se ke kapele přidal na píseň Krása a zázrak a tajemství, jednu ze dvou, jež vydala s novým zpěvákem Viktorem Dykem. Tahle pecka je oslavou znovuzrození či minimálně nové svěží kapitoly v knize zvané Lucie, kterou česká rocková legenda právě píše.
LIVE: Lucie v klubu křtila olejem a zářila svěží energií. Nový zpěvák Viktor Dyk jí sluší
Na Šrouby do hlavy přišel Michael Kocáb, jehož sytě pískový klobouk a boty zářily přes celou halu. Jeho typický hlasový projev zprostředkoval dočasnou příjemnou fúzi Lucie s Pražským výběrem. Po dvou mužských pak byl nejvyšší čas pozvat na pódium ženu. Chtěli jsme lítat přišla s kapelou zazpívat Lenny.
Po půvabné mladé dámě s ojediněle „nakřáplým“ hlasem přivítala čtyřicátnice Lucie pana kytaristu Michala Pavlíčka. A to byla velká jízda! Příhodně song Krev a R'n'R. Tuším, že právě tady začal poprvé portál s bicími, a tedy i bubeníkem Štěpánem Smetáčkem vyjíždět směrem ke stropu, což trochu připomnělo pódiové cestování Tommyho Lee z Mötley Crüe. Excelentní bubeník a excelentní bubeník.
Příběh českého hitu: Lucie - Amerika
Zvuk bicích a vůbec celé kapely byl velká síla, i když jste stáli poměrně daleko od pódia. A to mají rocková srdce velmi ráda. Na fanoušcích na tribunách, a ještě více na ploše bylo průběžně vidět, jak moc si koncert užívají a vlastně se ani nedá říct, která skladba si vysloužila největší a nejšílenější aplaus, protože pořádným potleskem byly odměněny všechny. Ačkoli… Atmosféra gradovala a s tím, jak bylo publikum postupně spokojenější a nadšenější, až se na závěr tetelilo blahem, možná se zvyšovala i intenzita potlesku.

Víc, než kdo jiný si mohli kapelu užít, skoro na dosah ruky, šťastlivci, kteří stáli zhruba v první třetině na ploše. Tam totiž sahalo molo a propojovalo velké pódium s malým kruhovým otáčivým. Ani jedno nebylo jen na ozdobu, obě muzikantům umožňovala chodit prakticky mezi lidi, i když ne doslova. I toto je jedna z věcí, kterou má na svědomí klávesista a stage designový mozek Lucie Michal Dvořák, stejně jako zrcadlové panely a kompletní scénografii velkých narozeninových show.
Příběh českého hitu: Lucie - Medvídek
I na něm bylo vidět, jak si koncert ohromně užívá, když posílal do lidí ohromnou spoustu energie jako dokonalý „cheerleader“. Spolu s baskytaristou P.B.CH. taky dodával doprovodné vokály. Robert a Viktor se střídali jako „pohlavní“ zpěváci, Robert vždycky s kytarou a Viktor s i bez ní.
Po rock’n’rollovém nářezu s Michalem Pavlíčkem přišla romantičtější pasáž. Nejprve píseň Nejlepší, kterou znám, o níž Robert Kodym zmínil, že když ji psal, tužkou, myslel při tom na svou manželku. Mimochodem, nedávno oslavili stříbrnou svatbu. Na překrásnou a nesmírně silnou píseň L'aura pozval zpěvačku Ines Ben Ahmed.
Příběh českého hitu: Lucie - Oheň
A zase bylo potřeba to rozjet. Záležitost od podlahy Lovec střelec doktor vědec nemohl okořenit nikdo jiný než pruhovaný doktor – Doctor Victor, tedy frontman stejnojmenné předkapely a šílený kytarista Vojta Bureš. Těžko byste hledali někoho dalšího, kdo si při hraní lehne na záda a točí se v kruhu. Viktor Dyk se tady postaral občasným vysokým zakvílením o „Vilém Čok efekt“. Věřím, že se neurazí, když napíšu, že mi občas hlasově hodně připomněl Kamila Střihavku. V závěru vyjel Štěpán s bicími ještě výš ke stropu a zbývající kvartet z Lucie a Vojta roztleskávali už tak vášnivě rytmus vytleskávající publikum.

O milý až dojemný moment se Robert postaral, když před písničkou Marie řekl: „Dneska je 9. prosince a 9. prosince se narodila moje maminka.” Zmínil, že maminka je na koncertě, takže dostala dárek k narozeninám. I na tuto píseň přišla Lenny a v závěru potomci členů Lucie.
Otevřelo se „akustické okénko“, pro které Lucie využila právě už zmíněné otáčivé pódium. Efektně nasvícená, Robert s prastarou loutnou, zahrála Terezu. Zaujal nádherný vokální kontrast Viktorových výšek a Robertových hloubek. Viktor znovu pozval na pódium „naše youngbloods“, jak říkají muzikanti svým dětem. Společně zahráli a zazpívali Sen.
„Teď dáme písničku zase elektricky,“ prohlásil Robert a Než tě rozkradou uvedl tak, že když ji s kapelou skládali, říkali si „ty vole, to je jako Depeche Mode”. Dočasně tak zavládla temně gotická atmosféra. Silná, nemainstreamová záležitost, při níž si možná dost lidí v publiku pomyslelo Troubit na trumpety by se nám líbilo a záhy měli tu možnost.
Lucie na těchto halových koncertech slaví 40. výročí, ale zmínka o něm padla prakticky jen dvakrát. Poprvé nepřímo, když Robert připomněl, jak spolu s baskytaristou P.B.CH. hledal lidi do kapely v roce 1985, aby následně přizval na stage původní členy – bubeníka Tomáše Waschingera, klávesistu Petra France a „s mikrofonem a hřívou jako před lety“ zpěváka Michala Penka. Na programu byla Lucie, jedna z prvních písní kapely. Robert na začátku vystřihl důkladné sólo. A vůbec měl v průběhu koncertu dost příležitostí se sólařsky vyřádit.
RETRO 2000 | Lucie: Zjistili jsme, že máme asi osm fanoušků po celém svět
Nemohla chybět píseň Panic, následovaná Chci zas v tobě spát, jejíž začátek Viktor odzpíval sedíc v čele kruhového pódia, a Amerika. To už neměla Lucie „jen“ pět členů, ale asi tak kolem patnácti tisíc, protože s ní kromě všech hostů na pódiu, zpívali snad všichni v celé hale.
Před přídavkem jsme dostali doslova příkaz vytáhnout mobily a svítit a taky jsme museli pod Robertovou taktovkou nacvičit mávání těmito náhražkami zapalovačů. První přidanou písní byla Dotknu se ohně. Úplně závěrečnou Medvídek, opět i s potomky muzikantů, kteří přišli ve vánočním stylu. I Medvídka si s Lucií s radostí a dojetím zazpívali všichni. Kapela popřála krásné Vánoce, ještě se s publikem v zaplněné areně vyfotila a nastalo loučení. Kdo dorazil, dostal nádherný originální a neopakovatelný předčasný vánoční dárek, kdo ne, má možnost získat podobný ve středu 10. prosince na stejném místě.
Setlist: Černí andělé, Šťastnej chlap, Vona říká jó, Takhle tě mám rád, Krása a zázrak a tajemství, Šrouby do hlavy, Chtěli jsme lítat, Krev a R'n'R, Nejlepší, kterou znám, L'aura, Lovec střelec doktor vědec, Marie, Tereza, Sen, Než tě rozkradou, Troubit na trumpety by se nám líbilo, Lucie, Panic, Chci zas v tobě spát, Amerika, Dotknu se ohně, Medvídek
Text: Liv Boková, foto: Jan Nožička (ilustrační)
Témata: Lucie, Olympic, Petr Janda, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Marta Jandová, Michal Penk, Lenny, Robert Kodym, Michal Dvořák, P.B.CH., Štěpán Smetáček, Viktor Dyk, Doctor Victor, Ines Ben Ahmed, O2 arena
5,00
čtenáři
hlasuj