ROZHOVOR | Marta Jandová: Mezi českým a německým fanouškem není rozdíl. V češtině se mi lépe píše, v angličtině zpívá

Příští rok vyjíždíte se svojí kapelou Die Happy na turné. Jak se na to těšíte?
Těším se strašně moc, protože máme nové písničky.

LIVE: Srdíčko národa Marta Jandová rozhýbala brněnské Metro

Na turné je to asi úplně jiný život...
Ano. Těším se ale i na to, že nebudu v Praze, že moje jediná starost bude být večer dobrá na jevišti. Protože když jsem v Praze, jsem pořád s rodinou, hodně běhám - mám dítě, takže vození na kroužky, svačiny, večeře, vyzvedávání, učení a tyto věci. A těším se i na německé rockové publikum. Obzvlášť proto, že nové písničky jsou fakt bombastické.

Vnímáte rozdíl mezi německými a českými fanoušky?
Já fakt nemám pocit, že by byl nějaký velký rozdíl. Možná to, že v Německu znají naše texty, v Česku moc ne, až na pár skalních fanoušků. 

Hudbu tedy ocení stejně?
Ano, jak čeští, tak němečtí fanoušci mají rádi tvrdší hudbu a dokážou své emoce skvěle ukázat interpretovi. To bych moc neporovnávala. Na turné budeme mít zastávku i v Praze, a to 25. března.

RECENZE: Marta Jandová si udělala radost sólovou deskou Barvy

Máte pro turné připravené něco speciálního?
Máme. Právě to, že máme nové písničky, je speciální. Já teda každý rok říkám, že se naučím něco na kytaru, ale radši to teď říkat nebudu, protože to zase dopadne jinak, než si myslím.

Na co se tedy vaši příznivci mohou těšit?
Celé album to zatím nebude. Máme sedm písniček, z toho zatím netušíme, jestli sedmou stihneme nahrát. A taky si nejsme jistí, u koho to vydáme.

Kdy byste rádi, aby šla nahrávka ven,
Chceme ji vydat hned, co nejdřív, aby v březnu už byla delší dobu venku, a aby lidi ty písničky znali.

Zpíváte i sólově. A zatímco s kapelou hrajete spíše alternativní rock, vaše sólová tvorba se prolíná více do popu a soft rocku. Který žánr vám osobně sedí nejvíc?
Já mám úplně nejradši ten tvrdší, rockový styl, ale miluju i balady. Takže i v Die Happy nás někdy kritizovali, že máme na některých albech moc balad. Ale já si myslím, že mému hlasu to sluší.

Marta Jandová interview: Písničku pro dceru jsem nedokončila. Bude na další desce

Máte za sebou svou Famózní tour...
Vůbec jsem netušila, co mě čeká. Tady v Česku hraju pořád, ale jsou to různé městské slavnosti nebo festivaly. Nevěděla jsem, jestli lidi přijdou jenom na mě. A je vtipný, že v některých městech jo, ale v některých je jich zase hrozně málo. Bohužel jsem kvůli tomu musela jeden koncert zrušit.

Ve kterém městě se vám zatím hrálo nejlépe, respektive které město je vám nejbližší?
Je to samozřejmě těžké, ale řeknu Praha. Já jsem se tady narodila a když hraju v Praze, přijde celá moje rodina, všichni moji kamarádi, bývalí spolužáci. Je těžké tomu konkurovat. Ale třeba hodně často hraju na Ostravsku a tamní publikum reaguje také úplně skvěle. Anebo Mikulov a Znojmo. Moraváci vědí, jak slavit.

I Die Happy si prošlo krizemi

V jakém jazyce se vám zpívá a skládá lépe?
Texty se mi píšou líp v češtině. Je to mateřština a s textem si v ní můžu víc hrát, a to mě baví. Psávala jsem i písničky v angličtině, ale je to pořád cizí jazyk. I když jsem tam žila, tak je to po čase takové, že člověk přesně neví, jak by se vyjádřil, kdežto v češtině to jde přirozeně.

Famózní Marta Jandová. Do pražského Lucerna Music Baru zpěvačka přivezla to nejlepší ze své tvorby

A jak to máte s němčinou?
I v němčině by se mi možná textovalo jednodušeji. Angličtina ale vždycky zní dobře, tam člověk skoro nic nezkazí. Každopádně v češtině se mi lépe píše, v angličtině lépe zpívá.

Jste v čistě mužské kapele, jaké to je?
Je to super. Možná by to s holkami bylo jiné, znám i holčičí kapely a může to být skvělé. Vždycky záleží na kolektivu. Musím říct, že i my jsme si prošli krizemi, kdy jsme se hádali, a na turné je to těžké. Člověk to musí nějak vyřešit a večer zase dělat, že jsme nejlepší kamarádi.

Co nebo kdo je pro vás největší inspirací?
Život. Můj vlastní, život mých přátel, život mojí rodiny. Strašně moc příběhů, které jsou kolem. Jsem člověk, který si rád povídá a poznává nové lidi, a to je další hromada příběhů.

Zmínila jste, že ráda píšete básně. Je to váš koníček?
Ne, to vůbec ne. Píšu „básně“ spíš tak, že mám nápad na písničku, ještě nemám hotovou melodii, ale ruka už mi píše text dál, aniž bych melodii měla. Takže něco napíšu, řeknu si: „To je hezké, co to je?“ A pak teprve dokončuju hudbu.
Není to tak, že bych si sedla a psala básně jen tak. Ale napsala jsem básničku pro moji dceru, která je bohužel ekzematička, tak jsem jí napsala text o ekzému. A kdyby člověk nevěděl, že je to o ekzému, tak je to náhodou docela dobré. Tak třeba někdy…

Marta Jandová vytáhla v Brně na pódium fanynku

Objevila jste se také jako porotkyně v SuperStar. Jak na to vzpomínáte?
Strašně hezky. Superstar byla mojí první soutěží, v níž jsem porotcovala. A všechno, co je poprvé, je většinou hezké. Brala jsem to strašně zodpovědně.

Soucítila jste se soutěžícími?
Muselo to stát spoustu odvahy, tam přijít a zazpívat. Takže jsem chodila za lidmi do zákulisí a dávala jim rady. Možná jsem byla až moc „přehnaně“ starostlivá. Pak jsem zjistila, že spousta lidí moje rady nechce. Tak jsem se to trochu odnaučila a chodím jen za těmi, u kterých vidím potenciál.

Máte nějakého oblíbence nebo oblíbenkyni?
Prošlo mi rukama strašně moc lidí. Ale třeba v první Superstar jsem strašně fandila Debbi, která si kariéru udělala, ale tehdy vypadla jako úplně první finalistka. Myslím si, že ji lidi neměli rádi, protože byla jediná cizinka.

Zpracovala: Veronika Vališová foto: archiv Marty Jandové, Jiří Linhart
Témata: Marta Jandová, Die Happy, Famózní Tour, SuperStar, rock, pop