LIVE: Son Lux bez masek, avšak o to upřímnější

OLGA BELL + SON LUX
MeetFactory, Praha
31. 10. 2015

Téměr přesně po roce se do Prahy vrátila trojice známá pod jménem Son Lux. Zatímco minule si jako předkapelu pozvali vynikající duo (živě ve třech) Cloud Boat, tentokrát je doprovodila zpěvačka Olga Bell, která vyvolala rozporuplné reakce. Na jednu stranu předvádí umělkyně příjemné melodie se spoustou nápadů, na druhou stranu před pódiem zůstanou stát pouze ti největší podivíni. Olga Bell dokáže přitáhnout pozornost nejen svým vzhledem, ovšem svými trhavými pohyby a neskutečně otravným přehráváním a teatrálností skloubenou s potrhlostí diváky pouze odrazuje. Její maximální přínos tak skončil u několikapísňového doprovodu Son Lux, během něhož i tak příliš nechybělo, aby i tuto část zkazila.

Vloni přijel Ryan Lott se svými kumpány Ianem Chungem a Rafiquem Bhatiou ještě jako vícestranný umělec v doprovodu dvou spoluhráčů umožňujících mu předvést zkomponovanou hudbu živě. Jak už ale s aktuální deskou Bones, která vyšla letos v červnu, dokázal, tvorba je nyní přenesena na celé těleso a Son Lux se stal plnohodnotným projektem o třech členech. Od minula také vzrostla popularita a klub se otevřel na celou svou délku. Vyloženě o zaplněném prostoru se ale mluvit nedá. Ve výsledku to bylo na škodu, protože show zapadá nejlépe do takovýchto prostorů, přestože několik skladeb má náběh na stadiónové podání. To dokázal několikrát i Ryan Lott snahou rozpumpovat obecenstvo, kdy se mu to v samotném závěru sborovým potleskem podařilo.

Son Lux v MeetFactory experimentoval

Oproti minulému roku roku znějí Son Lux jistěji a semknutěji a zvuk z nového alba prostupuje celým koncertem. Reference na jiné songy se tak dostávají i na místa, kde by je posluchač nečekal, ústřední věta Change Is Everything zazněla jak na úvod, tak koncem vystoupení. Díky You Don't Know Me zase oživili hudebníci na chvíli zvuk dalšího Ryanova projektu Sisyphus. Povedený setlist dává vývoji show jasný směr, a přestože jsou části různorodé, jsou semknuty jednotící linkou. Ze standardu trochu vybočuje Your Day Will Come, kde máte pocit, že před vámi stojí klubová verze pět let starých Muse. Zatímco Matt Bellamy dovádí na pódiu s kytarou, Ryan Lott si užívá svých kláves nakloněných do hlediště. Lost It To Trying je pak opravdovým vrcholem, po kterém by sáhla každá kapela.

Škoda, že Son Lux nepřidávají ke svému hudebním umu ještě něco. Navíc u Ryanovy hry není poznat, kolik tónů zní z podkladu a kolik toho opravdu hraje. Osvětlovač byl zjevně taky externí. A přestože byl halloweenský večer, na rozdíl od jiných kapel, které se rády vyparádí převleky, Son Lux zůstali sami sebou. Nebylo to dokonalé, ale k příjemně strávenému večeru to stačilo. Jeden z těch koncertů, které byste si dost možná pustili i ze záznamu v rádiu.

text: Ondřej Bambas, foto: Jan Kuča