Vydáno 21.08.2024 | autor: iREPORT
V pořadí třetí a poslední koncert R.E.M. v Praze se odehrál v srpnu 2008, téměř na den přesně třináct let od jejich tuzemské premiéry. S dvouhodinovou show zavítala kapela na fotbalový stadion Slavie do vršovického Edenu. Vyprodat se jí ho sice nepovedlo, ovace však američtí rockeři sklidili obrovské. Do české metropole zavítali na turné k albu Accelerate, které skončilo v listopadu téhož roku v Mexico City. Za předskokany si vybrali britské indie rockery Duke Spirit. To, že se už nikdy poté R.E.M. společně na pódiu neobjeví, nikoho v té době nenapadlo. Kapela se rozpadla o tři léta později, údajným důvodem rozchodu byl syndrom vyhoření. Skončila po jednatřiceti letech svého působení na scéně.
RETRO 2000 | LIVE: R.E.M. naposled v Česku. Rock’n‘roll jak řemen a nadšené ovace
Michael Stipe a kol. nechali doma samply, loopy, background vokalistky, šedivé myšky v pozadí dublující namlsané hvězdy a podobné serepetičky. Kytara, kytara, basa, bicí, zpěv a nazdar. Jenže pódium jich bylo plné. Kdepak zkostnatělý dinosaurus – rock’n‘roll jak řemen, což podtrhla hned úvodní, z pravěku vyzvednutá These Days. A zjara to konec konců předurčila i albová novinka Accelerate, nejlepší a nejtvrdší počin kapely od New Adventures Of Hi-fi.
TOP 10 | Písně o České republice napsali Nick Cave, R.E.M., Slayer, Joe Strummer i Lil Xan
R.E.M. nejsou Stouni, a tak čtvrtinu pražského koncertu zabraly právě kousky z aktuální desky (a ještě k tomu ty nejtvrdší), které nejenže obstály v konkurenci s prověřeným materiálem, ale leckdy ho i překonaly.
„Povinných položek“ obsahoval playlist pomálu, namlsali se znalci a evidentně i muzikanti. Zprvu zdrženlivý Stipe, doplňovaný tak charakteristickými vokály Millse a cinkavým Rickenbackerem Bucka, se v průběhu koncertu postupně rozvášnil. Mazácký kousek předvedl, když po krátkém sólíčku hodil harmoniku do lidí, mezi něž pak několikrát osobně zavítal, šplhal hlasem do výšek, lomil rukama, jel nadoraz.
S vyplňováním mezer si pánové hlavu nelámali, jen výjimečně někdo usedl ke klavíru, prim hrály kytary. Dobře, že tak, i když třeba taková Drive by snesla vytříbenější aranžérskou práci. K vrcholům patřily mimo jiné explozivní Ignoreland a Orange Crush, čím víc se prohýbala pila, tím líp.
Bohužel, potvrdily se i zlé zvěsti z předešlých koncertů v novém Edenu. Mezera mezi nejvýše položenými sedačkami a střešním obloukem je sice efektní, pro zvuk ale zkázonosná. Podobně jako Iron Maiden a Metalliku přikryl i zde celou produkci basový hukot. Za to ale R.E.M. nemůžou.
Setlist: These Day, Living Well Is the Beast Revenge, What's the Frequency, Kenneth?, Circus Envy, Drive, Man-Sized Wreath, Walk Unafraid, Hollow Man, Bad Day, Ignoreland, Animal, Driver 8, Electrolite, The Great Beyond, Little America, The One I Love, I've Been High, Let Me In, Horse to Water, I'm Gonna DJ, Orange Crush, Imitation of Life, Supernatural Superserious, Losing My Religion, (Don't Go Back to) Rockville, It's the End of the World as We Know It (And I Feel Fine), Man on the Moon
Text původně vyšel v časopise Report č. 9/2008. Znovu ho vydáváme při příležitosti výročí konání posledního koncertu R.E.M. v České republice.
Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.
Tento obsah mohl vzniknout díky finanční podpoře Ministerstva kultury.
Pod tímto odkazem si můžete prolistovat kompletní digitalizované ročníky 1991 a 1992!
Text: Ondřej Fencl, foto: Tomáš Martinek
Témata: R.E.M., Peter Buck, Mike Mills, Michael Stipe, Bill Berry, Eden, Praha
0,00
čtenáři
hlasuj
