Vydáno 14.08.2026 | autor: iREPORT
CS Rockfest byl bezesporu nejvýznamnějším česko-slovenským hudebním svátkem konaným mimo Českou republiku. V roce 2004 se konal již pátý ročník této akce. Našim krajanům v USA tenkrát zahráli například Pražský výběr, Richard Müller nebo Tři sestry. V rámci našeho působení nedaleko Chicaga jsme se jejich zástupců zeptali, jaký je rozdíl mezi domácími festivaly a CS Rockfestem, co je za velkou louží překvapilo nebo jestli by se do Spojených států vůbec chtěli vrátit.
RETRO 2000 | Pátý ročník CS Rockfestu v USA pohledem Lou Fanánka Hagena, Richarda Müllera, Oty Balage, Viléma Čoka nebo Michala Pavlíčka
Zprávu o pátém ročníku open airu konaného v polském kempu v Yorkville (necelých 100 km od Chicaga) prý letos nepřevzala ani ČTK. Není tedy divu, že naše povědomí o krajanské komunitě za velkou louží se dodnes rovná představě o hrstce naturalizovaných „osmašedesátníků“, kteří se svou rodnou hroudou už nemají nic společného. Omyl. Do Illinois, Colorada, Floridy i jiných států nepřetržitě míří za prací, dobrodružstvím a vzděláním řada našinců, kteří tu provozují ryze české kluby, restaurace, obchody, noviny, webové servery, zakládají kulturní sdružení a koneckonců i kapely.
Jejich osudy se různí (stejně jako kdekoliv jinde) – línější a méně schopní nadávají v hospodě na místní poměry, anglicky se sotva domluví a „makají“ pro organizovanější Poláky, ti zdatnější a ambicióznější se dokázali zcela etablovat ve společnosti, která díky své kosmopolitosti národní a etnický původ obyvatel vlastně vůbec neřeší.
Téma Jak se žije v Americe očima zdejších Čechů vydá na tlustou knížku plnou rozporů, protikladů, překvapení, paradoxů a pozoruhodných zážitků. Na silnou enklávu Čechoameričanů by se rozhodně nemělo zapomínat. V naší reportáži, limitované dvěma stranami, se musím omezit na stručné vylíčení osmidenního pobytu s muzikantskou výpravou, jejíž členové vám na jejím konci sami poví, co si myslí…
Jerry Beran a Vladimír Flener z CS Worldnet, usedlíci podnikající v hned několika odvětvích, organizují pro hostující rockery z Česka a Slovenska celkem nabitý týden: ubytují je v centru Chicaga (tentokrát v Radissonu), provádějí je nejznámějšími kluby, obchody, turistickými atrakcemi, zajišťují vyhlídkovou plavbu a těm zběhlejším nechávají prostor k vlastnímu programu. O víkendu je odvezou do festivalového areálu a nechají je tak trochu napospas dychtivým a přitom velmi oddaným fanouškům.
Účinkující hrají zpravidla bez nároku na klasický honorář a jsou vypláceni formou diet, jejichž výše nedosáhne ani průměrné odměny za vystoupení u nás. Promotéři vědí, že ne každá hvězda na hru „dotovaný výlet do USA“ přistoupí, jsou však limitováni počtem návštěvníků (letos jich i přes sobotní déšť dorazilo rekordních cca 2 000), jejich rozpočet zatížen nákladnou dopravou hudebníků a techniky a v neposlední řadě cenou několikadenního ubytování. Nezastírají, že se ještě mají hodně co učit – v propagaci (tu obstarává hlavně jejich krajanská asociace CS Worldnet a stejnojmenný server), produkci (servis pro muzikanty a technické zázemí pokulhává za mnohými českými fesťáky) i dramaturgii.
Festivalový line-up je kapitolou sám o sobě. Dlužno dodat, že letošní ročník obsazením pokulhával za tím loňským, na kterém vystoupili Kabát, Chinaski nebo Kryštof. Pořadatelé nereflektují současné dění na naší scéně v obavě, že věhlas mladších skupin zde ještě nedosahuje potřebné popularity, a tak raději sázejí na starší kapely. Věk i povědomí diváků o nastoupivší české klubové vlně přitom signalizuje, že se v tomto ohledu musí něco změnit. Mládí tak na yorkvillském pódiu zatím zastupují místní česko-americké party, z nichž kupř. Doggybag celkem obstál.
I přes mnohé výhrady lámat hůl nad CS Rockfestem rozhodně nechci. Každý rok pozoruji jistý posun vpřed a před zdoláváním leckterých specifických překážek, zejména souvisejících s americkou administrativou a legislativou, o nichž náš promotér pochopitelně nemá ani páru, smekám.
TONDA RAUER
1. Podle mě to ani nejde moc porovnat. Nám na festivalech obvykle neprší, ale tady leje jako z konve. V Česku se nám nestává, že bysme kvůli dešti museli přerušit koncert, ale tady jo!
2. Poprvé.
3. Hospoda Forresta Gumpa. Forrest je můj totálně nejoblíbenější film.
4. Jsem sice domácí typ, ale rád bych se ještě podíval do San Franciska nebo Los Angeles.
KOLINS
1. Zvuk je dobrej a lidi jsou Češi, tak je to to samý. Jediný rozdíl je v tom, že tady některý lidi vysedávají pod pódiem v kempových křesílkách, zatímco u nás bejvaj všichni na nohou a paří.
2. Ještě jsem ještě ani neletěl letadlem, takže jsem tu poprvé.
3. Že to tady není dokonalé, jak jsem si naivně myslel. V letadle se mi ztratily všechny zavazadla. Potom, co mi z letiště hlásili, že se našly, mi na hotel poslali úplně jinej kufr. A ten se ve finále taky ztratil! Takže jediný, co mi zbylo, jsou kraťasy, ve kterých jsem přijel.
4. Zadarmo klidně! Chci se vrátit se svou dcerou, aby to tu poznala.
CIZÁK
1. Já už jsem nebyl na českým festivalu ani nepamatuju… Ale když jsem sem přijel do areálu, ochranka mi sebrala z auta vlastní pivo, ale to by se mi mohlo stát i v Česku.
2. Jsem tu už tři roky. Přivedly mě sem peníze. A hraju tady s americkou kapelou takovej hardcoreovej fofr.
3. Jak je to tu všechno veliký a že si tady můžeš dělat de facto co chceš. A nepříjemně: že tu musím pracovat! Dělám malíře pokojů. (smích)
4. -----
5. Třeba na obrovské polské ghetto na předměstí Chicaga.
1. Festivaly v Česku se hodně zlepšily – produkcí, zázemím pro muzikanty, a to tady ještě trochu vázne. Pořadatelé dělají takovou akci jenom jednou za rok, takže nemají tolik zkušeností jako třeba profesionální český promotéři. Ve srovnání s prvním ročníkem je tady víc lidí.
2. Popáté.
3. Celý downtown Chicaga – prolínání přírody a zeleně s úžasnými stavbami. A samozřejmě kluby.
4. Vracím se sem za kamarády a vydržel bych tu třeba rok. Zatím jsem byl v L.A., San Francisku, New Yorku a Chicagu.
5. Na pivo s místníma Čechama, kteří tenhle festival berou jako obrovský svátek a vzpomínku na domov.
PETR PEČENÝ
1. Myslel jsem, že festival bude výrazně horší než u nás, ale jsem mile překvapen.
2. Poprvé.
3. Obrovské množství lidí, obrovské budovy a nadchlo mě Muzeum umění / The Art Institute.
4. Když budu mít pracovní důvod, že bych tu měl třeba znovu hrát, tak proč ne. A nejel bych sem na dovolenou, protože jsem starej a línej. Rád bych ještě viděl Indiány, šamany! Bydleli jsme sice na Huron Street, ale žádného Huróna jsem tam nepotkal.
5. Na koncert Doctora P.P. (smích) Podívat se na to, jak si tady lidi váží svý vlasti.
VLÁĎA ŠAFRÁNEK
1. Já bych neporovnával, protože obojí probíhá v naprosto odlišných podmínkách.
2. Poprvé.
3. Tou „obrovskostí“! Negativní zážitek nemám. V Americe mě může nasrat jedině Čech. (smích)
4. Klidně bych se vrátil na tenhle festival, těší mě tu ta atmosféra. Jinak mám sestru v Kanadě, takže asi spojím její návštěvu s pobytem v USA.
ZDENĚK IZER
1. Jedinej rozdíl je, že pod pódiem stojí černá security. Jinak to tu vypadá stejně jako na Okoři.
2. Poprvé.
3. Zeleň v ulicích. Kytičky a popisky, jak se jmenujou. Zaškočilo mě, že i v mým věku po mě chtěli vidět při vstupu do hospody pas nebo ID kartu.
4. Určitě, chci navštívit Yellowstonský park.
5. V Chicagu? Na obrovskou fontánu, do Millenium Parku, na projíždku po Michiganském jezeru… je toho hodně.
1. Já se festivalům vyhýbám. Tohle je náhoda, protože jsem hrál ve středu v L.A., proto srovnání nemám.
2. Asi pošesté.
3. Mám to tu rád. Konkrétně by na to ale líp odpověděl můj syn, který si například včera užíval na koncertě Metalliky.
4. Ameriku mám rád, takže určitě.
5. Je to tak velká a bohatá krajina, že každý si tu něco najde.
1. Jsou tu větší organizační problémy, než na jaký jsme zvyklí u nás. Problémy srovnatelný s potížemi začínajících festivalů. Na zadek jsme tady z toho rozhodně nepadli. Řada českých festivalů funguje profesionálnějc.
2. Poprvé.
3. V Chicagu jsme moc nebyli, ale středeční koncert a vůbec pobyt v Denveru byl krásnej. Mám odsud lepší dojem, než jsem očekával. Měl jsem obavu z toho, co se traduje v médiích, že budeme hlídaný, že to bude samej zákaz kouření a tak. Negativně mě ale překvapilo jenom sobotní počasí.
4. Zkusíme hrát i v jiných lokalitách a třeba toho i víc uvidíme. Nejsem moc turista, takže mi návštěva USA přijde smysluplnější ve spojení s koncertama.
5. V první řadě by se měl každej obrnit proti vyčerpávajícímu desetihodinovýmu letu. (smích)
1. Technicky je míň zabezpečený než festivaly doma a taky dramaturgicky se liší v tom, že tady si zřejmě organizátor řekne: Češi v Americe budou rádi za každýho českýho interpreta, kterej přijede. Taková směsice by u nás působila divně.
2. Já jsem tu byl hodněkrát: například v roce 2000… a teď (smích)
3. Jediný negativum se týká pohledu na tlustý lidi, hlavně černochy, kteří se nechávají strhnou tukem. Lidi jsou ale jinak fajnoví. Na Chicagu se líbí, jak dejchá a že jeho architektura není uniformní.
4. Ještě bych chtěl vidět Grand kaňon a Niagáry.
5. Na Sears Tower a na thajskou kuchyni. A ještě na ženskou, jakou jsem včera viděl v jednom hudebním kšeftě. Kdyby taková černá „kůže“ stála na pódiu s Výběrem, tak vůbec nemusíme hrát. (smích)
KLADIUS KRYŠPÍN
1. Tenhle byl menší než většina těch, který jsme jeli v Česku.
2. Zhruba sedmkrát – jednou od výrobce bicích Premier, na festivalu, u bráchy v Columbusu, kterej tu patnáct let žije, surfoval jsem na Havaji…
3. Všude po Americe mě sere 4waystop, tzn. stopka na každé křižovatce. Jinak mi Chicago vyhovuje, je podobné Melbourne, akorát místo moře je tu jezero. Chicago je navíc jedním z mála amerických měst s celoplošnou městskou dopravou.
4. To samý co Vilém + Yosemity park v San Francisku. Už jsem tam byl a rád si to zopakuju.
5. Aby se mnou vyrazil kolem Vánoc na Havaj surfovat nebo se dívat na lávu, jak tuhne v moři.
1. Zázemí českých festivalů je lepší, na CS Rockfest by se měla zkvalitnit organizace a taky výběr kapel by mohl být promyšlenější.
2. Podruhé.
3. Vynikající ubytování v centru, inspirativní futuristický vzhled města. Příjemně na mě zapůsobili i samotní Američani. A líbí se mi ta kosmopolitnost – tolik ras a národů pohromadě.
4. Zcela jistě.
5. Přijeď se podívat do Chicaga a dotkneš se nebe.
1. Je to paradox, ale organizátoři týhle akce by se měli přijet podívat do Čech, jak se to dělá. Chybou je, že to drží furt na „krajánkovský“ úrovni – klidně mohou pozvat menší americký kapely a konečně by došlo k prolínání obou kultur.
2. Byl jsem tu víckrát, manželka je Američanka.
3. Amfiteátr v Millenium Parku architekta Gehryho, mimochodem autora Tančícího domu. Ale co mě nejvíc vzalo, že je celý město vyzdobený kytkama na přenádherných kilometrových záhonech. Za zmínku stojí i to, že zatímco v Praze jsou turisté doslova „hoblovaní“ cenami výletních autobusů, tady je doprava po centru zdarma. A ještě jedna poznámka: přestal jsem se obávat o osud Ameriky, když jsem viděl velikou demonstraci s komicky a zostuzeně vyobrazeným americkým prezidentem. Uvědomil jsem si, že sebeobnovná energie americký demokracie je nesmrtelná a řeči o tom, že Bush ovládl USA, jsou nesmysly.
4. Určitě, ještě mnohokrát.
5. Kromě pohledu na neuvěřitelnou urbanistiku Chicaga bych lidi od nás přiměl k setkání s Američany, kteří jsou přátelští a vstřícní.
Text původně vyšel v časopisu Report č. 10/2004.
Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.
Text: Jarda Hudec, foto: Czechworldnews.com, Jarda Hudec, Michal Šesták
Témata: CS Rockfest, Tonda Rauer, Ota Balage, Petr Pečený, Vladimír Šafránek, Zdeněk Izer, Richard Müller, Lou Fanánek Hagen, Vilém Čok, Kladius Kryšpín, Michal Pavlíček, Michael Kocáb, 2004
0,00
čtenáři
hlasuj
