ROCK BLOG | Krabat: Rocková pohádka s pětatřicet let zpožděným happyendem

Vydáno 17.12.2020 | autor: redakce

Začátky kapely Krabat nebyly jednoduché. Po prvních koncertech musela svou činnost ukončit, protože bylo její působení dle politických činitelů minulého režimu v nesouladu s kulturní politikou strany a státu. Její fanoušci jí však zůstali věrní i nadále, o čemž svědčí i loňský vydařený comeback. Více ve svém blogu prozradil zpěvák Pavel Řehoř, jinak agilní brněnský promotér a spolumajitel klubu Metro Music Bar.

ROCK BLOG | Krabat: Rocková pohádka s pětatřicet let zpožděným happyendem ROCK BLOG | Krabat: Rocková pohádka s pětatřicet let zpožděným happyendem

První polovina osmdesátek byla v tuzemsku hodně špatnou dobou pro odpálení nové rockové bomby. O nějaké perestrojce se zdejším soudruhům ještě nezdálo ani v nejhorších snech a nechvalně slavný článek jejich plátku Tribuna nazvaný Nová vlna se starým obsahem byl manuálem inkvizičního tažení proti nežádoucí podvratné kultuře. Zákaz Pražského výběru a mnoha dalších ovšem dostatečně nevystrašil partu rozdivočelých brněnských výrostků, mocně zasažených čerstvými západními hard rock/metal/punkovými projektily a při ultra tajných kuřáckých seancích se z dnešního pohledu směšně slaboučkou trávou, také infikovaných virem nové vlny.

ROCK BLOG | Tereza Rays: Koronavirem zrušené plány, rozchod a na konci toho povedená Trilogy

Z toho všeho míchali po půdách a sklepích vlastní výbušný koktejl, a když se jim podařilo zdolat nutné administrativní překážky jako získání takzvaného zřizovatele (Český svaz žen, ve kterém působila basákova matka) a absolvovat úspěšně takzvané přehrávky před komisí (ošálenou především originální verzí Ježkova Klobouku ve křoví, čímž předběhli jakousi Lucii o hezkých pár let) vtrhli s neomalenou razancí na pódia všeho druhu v rodném městě a hlavně jeho okolí.

Místní alternativně-undergroundová scéna tenkrát sporadicky vyhřezla na odvážných Valných hromadách v klubech a předměstí ovládalo velmi umírněné přehrávání světových hardrockových hitů. Přímočaré songy s českými texty model riff - sloka - úderný refrén a odhodlané rozkročené postoje s vlajícími vlasy zavoněly hudbychtivé mládeži nevídanou kýženou svobodou.

Velmi záhy začala být produkce nových hrdinů navštěvována ve velkém množství. Davy fanoušků víkend co víkend obléhaly sokolovny na periférii od odpoledních hodin, ale i úhlavní městský kulturák Semilasso dokázal Krabat během své krátké existence vyprodat dva týdny po sobě. A dvacetiletí rockeři zažívali to, co miliony muzikantů celého světa nezažijí nikdy v životě - narvané sály zpívaly jejich vlastní písně. Popularita, která začala být mocipánům trnem v oku, přinášela též incidenty brzy sloužící jako hůl na příliš nahlas krákorajícího krkavce. Fanoušci nesmíření s nevpuštěním do vyprodaného sálu třeba neváhali vstoupit vysklenými okny, občas nápor nepřežily vstupní dveře, leckdy i nějaká ta facka padla na sále.

Byl jsem tenkrát kápo této „buňky protistátních živlů“ (čili kapelník s absolvovaným povinným ročním kapelnickým kurzem a kapelnickými zkouškami) a dodnes mi není úplně jasné, proč zrovna my jsme tak strašně vadili. V zatuchlé době možná zapracovala i závist konkurence.  O dva, tři roky později už by asi bylo všechno jinak. Kulturní činovníky od začátku nepochopitelně dráždil už fantasy legendou inspirovaný název Krabat. Časem přibývalo čím dál razantnějších varování, že naše působení je v nesouladu s kulturní politikou strany a státu, táhne se za námi „závadová mládež“, a pokud nepřizpůsobíme dostatečně náš repertoár a vizáž, bude zle.

Krátký rychlý roční let havrana - čarodějova učně skončil v dubnu 1984 odebráním papírů umožňujících oficiální veřejné vystupování a ze strany StB hrozbou nekompromisních sankcí při jakémkoliv pokusu o pokračování v činnosti. Poslední „pohřební“ koncert se stal takřka protirežimní demonstrací, když smutnící pozůstalí zasypali podium květinami. A na brněnských zdech se začalo objevovat heslo: „S Krabatem na věčné časy a nikdy jinak." Po kapele zůstaly pouze velmi nekvalitní nahrávky pořizované fanoušky na přenosné kazeťáky.

Polooficiální comeback po pětatřiceti letech na oslavě kulatých narozenin tří zakládajících členů vzbudil takový zájem, že brzy následovaly další, už oficiální vyprodané koncerty, a kapela se rozhodla věrným fanouškům odměnit prvním studiovým albem. To vzniklo na podzim 2019 ve studiu Citron v Ostravě a bylo shodou okolností dokončeno 17. listopadu. Obsahuje 16 původních dosud nikdy nenahraných skladeb a vyšlo 2. února 2020. Pokřtěno bylo kdys vzorem, dnes kamarádem Vildou Čokem na BEATfestu v KC Semilasso Brno o pětadvacet dní později. Kmotr s původní zrekonstruovanou sestavou skvěle zaúčinkoval, což bylo zaznamenáno pro vytvoření prvního klipu k albu Krabat - 1984.

Text: Pavel Řehoř, www.krabatrock.cz   foto: promo kapely
Témata: Krabat, Pavel Řehoř

zavřít