Vydáno 06.04.2021 | autor: Jarda Hudec
Žánr grunge byl v 90. letech naprostým fenoménem. Mezi jeho hlavní představitele se řadili například Nirvana, Alice In Chains, Soundgarden či Pearl Jam. Jak na tzv. Seattle sound vzpomínají čeští hudebníci a je pro ně tahle hudba ještě aktuální? Které kapely je tehdy zaujaly a poslouchají je dodnes? A jaký je jejich největší koncertní nebo jiný zážitek spojeným s grunge? Odpovídali Maťo Mišík, Pavel Řehoř a Roman Helcl.
ANKETA | Fenomén grunge: na které kapely rádi vzpomínají Maťo Mišík, Pavel Řehoř a Roman Helcl?
Nirvana mě zasáhla ještě před tou hlavní vlnou. Byla jako zjevení. Měla neskutečný náboj a výraz. V jednu chvíli jsem dokonce hrál v revivalu Pearl Jam a Alice In Chains, které jsem si také hodně oblíbil. Jmenovali jsme se Alice In Jam a chodilo na nás díky narůstající vlně grunge opravdu hodně lidí. Syrovost, opravdovost a kytarový zvuk budou podle mě vždycky aktuální.
TOP 7 zásadních textů z pera Kurta Cobaina
Když opomenu koncert Nirvany, na který jsem měl lístek, a který se kvůli úmrtí Kurta nekonal, tak mým největším koncertním grungeovým zážitkem bylo vystoupení Alice In Chains, které mám prostě rád. Naživo hrajou skvěle.
Grunge mě mocně zasáhl, jako mnoho jiných, peckou Smells Like Teen Spirit, ale pak už jsem byl spíš fanouškem Alice In Chains, Soundgarden a Pearl Jam, a jsem dodnes. Nirvana už mě dál moc nebrala, ani její oslavovaný MTV Unplugged.
Z alb bylo milníkem a "otvírákem" vlny grunge samozřejmě Nevermind, ale mě pak daleko víc zaujali Ten, Badmotorfinger a Dirt. Dneska mám nejraději unplugged desky Alice In Chains MTV, ale hlavně Jar Of Flies.
Vstupenku na Nirvanu do Prahy dodnes někde mám, koncert ale bohužel nevyšel. Zažil jsem několik skvĕlých show Pearl Jam, které rád poslouchám, ale asi nejvíc pro mě znamenal koncert Soundgarden v Malé sportovní hale v Praze s naprosto fenomenálním výkonem Chrise Cornella.
Na grunge vzpomínám jako na jedno z nejlepších životních období. Když celá grunge scéna kulminovala, byl jsem na střední škole. MTV hrálo od rána do večera Nirvanu, Pearl Jam, Soundgarden nebo Alice In Chains. A tuhle hudbu bylo běžné slyšet i z českých komerčních rádií, což je dnes jen těžko představitelné. Styl se samozřejmě časem vyčerpal, pak se objevili jeho epigoni a pomalu ustoupil nastupující elektronické hudbě. Přesto je skvělé, že hlavní představitelé dodnes úspěšně fungují, vydávají alba a jsou koncertně velmi úspěšní. Myslím, že některé kapely jako Nirvana bývají čas od času aktuální i u mladších generací, ale to je spíše výjimka. Vzhledem k tomu že se vrátily osmdesátky, opětovný návrat grunge samozřejmě v nejbližší době očekávám.
Nejoblíbenější album? To je těžká otázka, záleží na úhlu pohledu. Za mě jsou milníky Mad Season – Above, Pearl Jam – Vs. a Screaming Trees - Sweet Oblivion. Z celé scény jsem sledoval asi jen Chrise Cornella, Pearl Jam a dodnes Blind Melon, kteří však do grunge patří pouze okrajově.
Z koncertů se mi automaticky vybaví můj první příjezd do Seattlu v rámci turné November 2nd po západním pobřeží. Jakmile jsme sjížděli z těch kopců k oceánu, zapnul jsem úplně náhodou rádio a v tu chvíli začali hrát Alice In Chains. A to jsme mířili do klubu High Dive, kde den před náma hrál Stone Gossard z Pearl Jam se svojí kapelou. Pak rád vzpomínám na společný koncert Neila Younga a Pearl Jam v Praze 16. srpna 1995. Ještě mám schovanou vstupenku a trsátko, které jsem chytil od Mikea McCreadyho.
Zpracoval: Jarda Hudec, foto: archiv iREPORT
Témata: Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, Kurt Cobain, Maťo Mišík, Pavel Řehoř, Roman Helcl, grunge
