Vydáno 11.09.2026 | autor: iREPORT
Ritchie Blackmore býval pověstný komplikovanou povahou a častými personálními rošádami v Deep Purple či Rainbow. Na začátku nového tisíciletí už však působil mnohem smířlivěji a po boku Candice Night našel nový hudební i životní směr. V dobovém rozhovoru vzpomíná na chvíle, kdy se v rockových vodách vyloženě nudil a vysvětluje svou lásku ke středověké hudbě. A samozřejmě vypráví o Blackmore's Night a albu Ghost Of A Rose, které bylo v roce vydání jednou z nejprodávanějších zahraničních akvizic na českém trhu.
RETRO 2000 | Ritchie Blackmore: V Deep Purple byly chvíle, kdy jsem se vyloženě nudil. Nikdy jsem se nedíval na rock jako na neměnnou skálu
V dobách vašeho působení v Deep Purple jste pořád vyhrožoval odchodem. Už tehdy jste kul plány na kapelu, kterou byste vedl směrem k vaší oblíbené středověké muzice?
Byl jsem překvapen ohlasem třeba na adaptaci Beethovenovy Ódy na radost nebo instrumentálku Weissheim. To byl příjemný pocit. Doma jsem měl stohy pásků s akustickými motivy a najednou to vydalo na desku. Vždycky jsem měl rád tvrdý rock, vyrůstal jsem na rock'n'rollu a blues, ale zároveň jsem odmala poslouchal i jazz, klasiku, americký folk, nikdy jsem se nedíval na rock jako na neměnnou skálu, ale jako na organismus. Ten jde oživit, ale i zadusit, ta hranice je tenká a citlivá. Stejně nakonec vždycky záleží na individuálním pocitu.
RETRO: Deep Purple v Praze v roce 1993 - Rockové hity a roztěkaný Ritchie Blackmore
Když jste v roce 1997 už jako Blackmore's Night podnikli první turné, bylo všude vyprodáno do posledního místečka. Čekal jste to?
Přiznám se, že ne. Lidi stejně přišli a čekali, co bude. Bavil jsem se, jak překvapeně zírali, co že to na ně zkoušíme. Ale to už jsme měli venku desku Shadow Of The Moon, která se chytla velice dobře. Nikdy předtím - snad s výjimkou období kolem In Rock a Machine Head - jsem neměl tak dobrý pocit. Najednou všechno mělo smysl...
Vy jste se v Deep Purple a Rainbow trápil, a desky a koncerty přitom měly úspěch.
Ano. Nebylo to ono, věděl jsem, že dokážeme oslovit jen skalní příznivce. A to je chvíle, kdy potřebuji vzpruhu. Jistě, byly chvíle, kdy jsem se vyloženě nudil. Nic do mě nevcházelo, nic extra nemohlo ven.
Chytil jste druhý dech i díky Candice Night?
Candice je světlo. Určitě to byla ona, kdo mě znovu nastartoval do kreativity, bral jsem od ní energii a bylo mi jasné, že jsem konečně našel to pravé. Jak v životě, tak i v muzice.
Právě o vašich variacích na středověkou renesanční hudbu se mnozí vyjadřují s despektem...
Ale já nikdy netvrdil, že objevuji nový styl. Prostě to souznělo s mým světonázorem a životním stylem. Jsem opravdu nejšťastnější v kruhu přátel a s dobrým vínem. A taky vím, že jsem se vrhl z extrému do extrému. Ale když si pozorně poslechnete některé věci Deep Purple nebo Rainbow, myslím ty opravdu podařené, tak tam toho rockového ducha najdete...
Máte opravdu tolik kytar?
Kytary sbírám, hlavně ty akustické. Přátelé mi dokonce vozí opravdu exotické kousky, jako v poslední době třeba prastarou citeru z Kazachstánu, turecké loutny, nigerijské gosas, což je neobvyklé drnkátko z ebenového dřeva, a další chuťovky. Na koncerty pravidelně táhnu tak dvacet nástrojů a při samotném vystoupení využiju tak pět šest.
Turné má podtitul acoustic/electric, takže dojde i na Stratocastera?
Určitě. Nebude se jednat o dvě striktně rozdělené poloviny. A určitě zahrajeme něco z repertoáru Purple nebo Rainbow. Jen to budou zase jiné věci než minule.
18. října vystoupíte v Praze. Už víte o zdejším úspěchu vašeho nového alba?
Náš webmaster to všechno sleduje, dokonce dostal ode mě příkaz, aby poděkoval českým fanouškům, že v jednu chvíli byla Ghost Of A Rose na prvním místě. Věřte, že je to pro nás nádherný pocit a o to víc se do Prahy těšíme. A taky poprvé do Moskvy, do Chorvatska, do Japonska. Zase nám začíná šťastné období. Rodina vyjíždí na turné...
Jak vypadá realizace DVD?
To vyjde ještě do konce roku. Chceme tam mít jeden komplet koncert, a všechny klipy plus nějaká překvapení.
Text původně vyšel v časopisu Report č. 10/2003.
Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.
Text: Jan Petričko, foto: archiv
Témata: Ritchie Blackmore, Deep Purple, Rainbow, Candice Night, Blackmore's Night
